Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
125. Takto lze dokázati zvuku strun
a pod.
Nad sloupcem vzduchovým (obr.). Rozezvučíme-li naopak strunu hlubší (N), vydává vyšší struna svůj vlastní
tón (2N), jímž odpovídá druhý harmonický tón struny hlubší. Resonátory Helmholtzovy.), nesoucí příčných
ramenech malé stejně naladěné resonátory, rovněž roztočí, jakmile příslušný
tón blízkosti zažnívá.zřetelně rozkýváme, foukáme-li proti kouli periodě souhlasně
s její dobou kyvu. Rozkýváme-li jedno nich, rozkývá nějaké době
i druhé. Resonátory jsou
důležité pro analysi složitého zvuku;
je-li zvuku obsažen tón, nějž.), jehož délku lze měniti po
souváním hladiny vodní, držme ladičku tón její zesílí tehdy
nejvíce, když sloupec vzduchový naladěn právě týž tón jako la
dička.
Obr. 126. Obr.
. Nalaďme na
polychordu dvě struny oktávě (kmitočty N). Zvukové kolo reakční (obr.
je resonátor naladěn, resonátor zní.
Na tomto pozorováni jsou založeny
resonátory Helmholtzovy (obr.
*) (nar. vrchní tóny harmonické. 848), vynikající fysik český (zejména oboru
akustiky1, působí jako professor fysiky chorvatské universitě Záhřebe. protější straně mají úzký otvor
o, jímž přikládají uchu. Resonátor ku
lový jest naladěn jediný tón; resonátor
válcový lze vytahováním nebo zasunováním
laditi různé tóny. Resonance sloupce vzduchového.
Resonátory jeví také Zajímavé úkazy mechanické, jak četnými pokusy
ukázal Dvořák*). Vlny
zvukové odrážejí hladině vodní vytvoří trvalé vlnění stojaté
tehdy, když délka sloupce vzduchového rovná čtvrtině délky vlny;,
vzduch rozechvívá resonancí. Dvě kyvadla stejné doby kyvu jsou zavěšena spo
lečném pružném trámci. 125. tom přesvědčíme, foukneme-li přes okraj trubice. Papírový větrníček otáčivý svislé jehle, jenž umístěn
u menšího otvoru resonátoru, prudce roztočí, jakmile zazní tón, nějž
je resonátor naladěn. 126. 127. Rozezvučíme-li vyšší
z nich (2JV), vydává nižší struna týž tón (2N) jakožto svůj druhý tón harmo
nický. Rozechvějeme-li polychordu jednu dvou stejně naladěných
strun, rozezvučí druhá zní, když prvou umlčíme. Jsou
tvaru buď duté mosazné koule neba
dvou sebe zasahujících válců Na
jedné straně jsou opatřeny širokým otvorem
O, jímž vlnivý pohyb vzduchu převádí
dovnitř
