Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
126. Resonance sloupce vzduchového. Resonátory Helmholtzovy. Resonátory jsou
důležité pro analysi složitého zvuku;
je-li zvuku obsažen tón, nějž. Takto lze dokázati zvuku strun
a pod. Zvukové kolo reakční (obr. Papírový větrníček otáčivý svislé jehle, jenž umístěn
u menšího otvoru resonátoru, prudce roztočí, jakmile zazní tón, nějž
je resonátor naladěn.
Resonátory jeví také Zajímavé úkazy mechanické, jak četnými pokusy
ukázal Dvořák*). Rozkýváme-li jedno nich, rozkývá nějaké době
i druhé. vrchní tóny harmonické. Dvě kyvadla stejné doby kyvu jsou zavěšena spo
lečném pružném trámci.
Obr. 125. 125. protější straně mají úzký otvor
o, jímž přikládají uchu. Resonátor ku
lový jest naladěn jediný tón; resonátor
válcový lze vytahováním nebo zasunováním
laditi různé tóny.zřetelně rozkýváme, foukáme-li proti kouli periodě souhlasně
s její dobou kyvu. Nalaďme na
polychordu dvě struny oktávě (kmitočty N).). Vlny
zvukové odrážejí hladině vodní vytvoří trvalé vlnění stojaté
tehdy, když délka sloupce vzduchového rovná čtvrtině délky vlny;,
vzduch rozechvívá resonancí. tom přesvědčíme, foukneme-li přes okraj trubice.
Na tomto pozorováni jsou založeny
resonátory Helmholtzovy (obr. Jsou
tvaru buď duté mosazné koule neba
dvou sebe zasahujících válců Na
jedné straně jsou opatřeny širokým otvorem
O, jímž vlnivý pohyb vzduchu převádí
dovnitř.
Nad sloupcem vzduchovým (obr. Rozechvějeme-li polychordu jednu dvou stejně naladěných
strun, rozezvučí druhá zní, když prvou umlčíme. Obr. 848), vynikající fysik český (zejména oboru
akustiky1, působí jako professor fysiky chorvatské universitě Záhřebe.), nesoucí příčných
ramenech malé stejně naladěné resonátory, rovněž roztočí, jakmile příslušný
tón blízkosti zažnívá.), jehož délku lze měniti po
souváním hladiny vodní, držme ladičku tón její zesílí tehdy
nejvíce, když sloupec vzduchový naladěn právě týž tón jako la
dička.
*) (nar. Rozezvučíme-li naopak strunu hlubší (N), vydává vyšší struna svůj vlastní
tón (2N), jímž odpovídá druhý harmonický tón struny hlubší. Rozezvučíme-li vyšší
z nich (2JV), vydává nižší struna týž tón (2N) jakožto svůj druhý tón harmo
nický. 127.
je resonátor naladěn, resonátor zní.
. 126
