Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Resonátory jeví také Zajímavé úkazy mechanické, jak četnými pokusy
ukázal Dvořák*). Nalaďme na
polychordu dvě struny oktávě (kmitočty N). Zvukové kolo reakční (obr. 126. Resonátory jsou
důležité pro analysi složitého zvuku;
je-li zvuku obsažen tón, nějž. 126. Rozechvějeme-li polychordu jednu dvou stejně naladěných
strun, rozezvučí druhá zní, když prvou umlčíme. Jsou
tvaru buď duté mosazné koule neba
dvou sebe zasahujících válců Na
jedné straně jsou opatřeny širokým otvorem
O, jímž vlnivý pohyb vzduchu převádí
dovnitř. vrchní tóny harmonické. Resonátor ku
lový jest naladěn jediný tón; resonátor
válcový lze vytahováním nebo zasunováním
laditi různé tóny.
. Takto lze dokázati zvuku strun
a pod. 127. 848), vynikající fysik český (zejména oboru
akustiky1, působí jako professor fysiky chorvatské universitě Záhřebe.), nesoucí příčných
ramenech malé stejně naladěné resonátory, rovněž roztočí, jakmile příslušný
tón blízkosti zažnívá.zřetelně rozkýváme, foukáme-li proti kouli periodě souhlasně
s její dobou kyvu.
*) (nar. tom přesvědčíme, foukneme-li přes okraj trubice. 125.
Nad sloupcem vzduchovým (obr. Rozkýváme-li jedno nich, rozkývá nějaké době
i druhé. Obr.
je resonátor naladěn, resonátor zní. Papírový větrníček otáčivý svislé jehle, jenž umístěn
u menšího otvoru resonátoru, prudce roztočí, jakmile zazní tón, nějž
je resonátor naladěn.), jehož délku lze měniti po
souváním hladiny vodní, držme ladičku tón její zesílí tehdy
nejvíce, když sloupec vzduchový naladěn právě týž tón jako la
dička. Vlny
zvukové odrážejí hladině vodní vytvoří trvalé vlnění stojaté
tehdy, když délka sloupce vzduchového rovná čtvrtině délky vlny;,
vzduch rozechvívá resonancí. Rozezvučíme-li vyšší
z nich (2JV), vydává nižší struna týž tón (2N) jakožto svůj druhý tón harmo
nický. protější straně mají úzký otvor
o, jímž přikládají uchu. Rozezvučíme-li naopak strunu hlubší (N), vydává vyšší struna svůj vlastní
tón (2N), jímž odpovídá druhý harmonický tón struny hlubší.).
Obr. 125. Dvě kyvadla stejné doby kyvu jsou zavěšena spo
lečném pružném trámci. Resonátory Helmholtzovy. Resonance sloupce vzduchového.
Na tomto pozorováni jsou založeny
resonátory Helmholtzovy (obr
