Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 138 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
124.), jimiž lze objektivně ukázati chvění vzduchu. slídová deštička) odděluje sebe dvě části kovového pouzdra. Ladičku upevňujeme rezonanční skřínku jedné straně otevřenou.chvěni blan zakládají mavometrické hořáky (obr. Vlnění po­ stupné. Resonanční deska klavíru. Piesonanční skřínka pozměňuje barvitost zvuku tím, některé tóny ob­ sažené složeném zvuku zesiluje více, jiné méně, proto rozhoduje čis­ totě, lahodnosti jasnosti zvuku. Qbr Manometrický hořák. Zaznívá-li před jímačem nějaký zvuk, rozechvěje se blána, čímž periodicky mění tlak vychá­ zejícího svítiplynu. stolní desky). Zjev tento slove resonancí a užíváme ho, abychom zesílili zvuk slabých zdrojů zvukových. Malý chlapec rozhoupá těžký zvon, táhne-li provaz střídavě téže pe­ riodě, jako jest doba kyvu zvonu. Plamének stává střídavě větší menši, což lze pěkné sledovati jeho obraze otáčejícím zrcadle. -— Struny smyčcových nástrojů jsou napiaty nad dutou skřínkou prohýba­ nými stěnami tak, aby veškeré tóny zesilovaly resonancí; chvěni strun se převádí resonační skřínku kobylkou. Tenká blána kaučuková (po př. jedné části přivádí širokou trubicí svítiplyn, jenž pak vychází úzkou tru­ bicí hoří malým plaménkem. ‘ Tento druh resonance, jehož podmínkou jest, aby dva zdroje zvukové byly naladěny tón, zove mnohdy spolumením. Chvějící těleso vynucuje jiněm tělese, nímž styku, tom nás přesvěd­ čuje pokus ladičkou, opřenou stolní desku. Dvě tělesa, jejichž doba kmitováje ná, ne­ musí býti přímém styku přece chvěním jednoho rozechvěje druhé, jak ukazuje pokus dvěma ladičkami stejně naladěnými. Je-li však perioda vlastních kmitů druhého tělesa jiná, připadají jednotlivé nárazy vždy jinou fázi proto jejich účinek vzájemně ruší. Housle, vyšlé dílen starých italských mistrů houslařských, vydávají zvuk neobyčejně jasný čistý proto tak vysoko cení. Druhá část k2 pouzdra spojena trubicí kaučukovou hadicí kuželovitým jímačem vln zvukových. Význam pódia při přednesu zpěvu a. Resonance (spolu í). Těžkou kouli, zavěšenou provazci, . Tyto nárazy, splývajíce periodou druhého tě­ lesa, zesilují svém účinku znatelně rozechvějí druhé těleso, jež se pak samostatně chvěje, když chvěni prvého tělesa zastavíme. šířící vzduchem prvého tělesa, vzbuzuje malé periodické nárazy' těleso druhé. ladičky), přestává chvění vynucené (na př. Zvuk houslí violoncella jest jasný, neboť mají resonanční skřínku v přiměřené velikosti; violy však resonanční skřínka poněkud malá a proto zvuk zastřený, jako nosový. Resonance značně pozměňuje případě, jde tělesa nala­ děná určité tóny.hudby. Přestane-li chvění původní (na př