Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 138 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
hudby.), jimiž lze objektivně ukázati chvění vzduchu. Resonance (spolu í). Plamének stává střídavě větší menši, což lze pěkné sledovati jeho obraze otáčejícím zrcadle. slídová deštička) odděluje sebe dvě části kovového pouzdra. Dvě tělesa, jejichž doba kmitováje ná, ne­ musí býti přímém styku přece chvěním jednoho rozechvěje druhé, jak ukazuje pokus dvěma ladičkami stejně naladěnými. -— Struny smyčcových nástrojů jsou napiaty nad dutou skřínkou prohýba­ nými stěnami tak, aby veškeré tóny zesilovaly resonancí; chvěni strun se převádí resonační skřínku kobylkou. šířící vzduchem prvého tělesa, vzbuzuje malé periodické nárazy' těleso druhé. Druhá část k2 pouzdra spojena trubicí kaučukovou hadicí kuželovitým jímačem vln zvukových. Těžkou kouli, zavěšenou provazci, . Je-li však perioda vlastních kmitů druhého tělesa jiná, připadají jednotlivé nárazy vždy jinou fázi proto jejich účinek vzájemně ruší. ladičky), přestává chvění vynucené (na př. Tyto nárazy, splývajíce periodou druhého tě­ lesa, zesilují svém účinku znatelně rozechvějí druhé těleso, jež se pak samostatně chvěje, když chvěni prvého tělesa zastavíme. Zaznívá-li před jímačem nějaký zvuk, rozechvěje se blána, čímž periodicky mění tlak vychá­ zejícího svítiplynu. 124. Význam pódia při přednesu zpěvu a. Malý chlapec rozhoupá těžký zvon, táhne-li provaz střídavě téže pe­ riodě, jako jest doba kyvu zvonu. Housle, vyšlé dílen starých italských mistrů houslařských, vydávají zvuk neobyčejně jasný čistý proto tak vysoko cení. Tenká blána kaučuková (po př. Ladičku upevňujeme rezonanční skřínku jedné straně otevřenou. Piesonanční skřínka pozměňuje barvitost zvuku tím, některé tóny ob­ sažené složeném zvuku zesiluje více, jiné méně, proto rozhoduje čis­ totě, lahodnosti jasnosti zvuku. jedné části přivádí širokou trubicí svítiplyn, jenž pak vychází úzkou tru­ bicí hoří malým plaménkem. Zvuk houslí violoncella jest jasný, neboť mají resonanční skřínku v přiměřené velikosti; violy však resonanční skřínka poněkud malá a proto zvuk zastřený, jako nosový. Resonanční deska klavíru. Přestane-li chvění původní (na př. Zjev tento slove resonancí a užíváme ho, abychom zesílili zvuk slabých zdrojů zvukových. stolní desky).chvěni blan zakládají mavometrické hořáky (obr. Vlnění po­ stupné. Resonance značně pozměňuje případě, jde tělesa nala­ děná určité tóny. Qbr Manometrický hořák. ‘ Tento druh resonance, jehož podmínkou jest, aby dva zdroje zvukové byly naladěny tón, zove mnohdy spolumením. Chvějící těleso vynucuje jiněm tělese, nímž styku, tom nás přesvěd­ čuje pokus ladičkou, opřenou stolní desku