Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 137 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
místech, kde deska chvěje, písek odskakuje hromadí místech klidných, t. Mluvíme-li nebo zpívá- me-li proti ní, rozechvěje souhlasně jako vzduch jejím okolí hrot za­ pisuje současně své vibrace měkkého válce nebo kotouče (ze směsi vosku a pryskyřice), jenž rovnoměrně otáčí. Bubínek uchu (str. Rozechví­ vají úderem měkké paličky. 123. Chvění zvonů lze ukázati skleněnými zvony, otvorem nahoru obrá­ cenými, nichž nalito vody nebo lihu.). Tloušíka zvonů pravidlem středu k okraji zmenšuje. Obr. Těmito uzlo­ vými čarami dělí deska několik polí, nichž vždy dvě sousední kmitají opačnou fází. uzlových čarách (obrazce Chl adni ho, obr. 149. Jak deska chvěje, lze ukázati podle Chlad- ni tím, desku před pokusem posypeme jemným pískem. 123. Vhodným tvarem zvonu tom spočívá podstata umění zvonařského lze dosáhnouti toho, zvuk zvonu vedle _základního tónu obsahuje také vrchní tóny tak stává plným hudebně do­ konalým. Obrazce Chladniho.tónů (neharmonických). ZvontL jsou veliké prohnuté desky, jež rozechvívají úderem srdce. 84. . Vede-li potom hrot desky stopou, kterou původně vyryl (lépe jest užiti kopie materiálu), rozechvívá ase deska stejným způsobem jako dříve vydává stejné zvuky.) ono u. Základní tón napiaté blány tím vyšší, čím blána více napiata, čím je (11a rozdíl desek) čím tenčí. Desky tenké, třebas malé, mají základní tón dosti hluboký vedle něho velikou řadu vrchních tónů. Napiatých blan užívá hudbě při bubnech kotlech. Základní tón desky tím vyšší, čím deska ust í (podobně jako tyčí příčně chvějících). V fonografu tenká slídová nebo skleněná deštička kraji upevněná jest opatřena uprostřed ocelovým hrotem. Závislost tónu blan tedy v podstatě podobná jako strun. Rozechvějeme-li zvon smyčcem, povrch kapaliny určitých místech čeří odskakují něho malé kapky. Vzhledem veliké jejich ploše třeba, aby byly dostatečně tlusté, nemá-li býti jejich zvuk příliš hluboký. Reprodukce řeči, zpěvu hudby grammofonem pod.). Mohou se proto rozechvěti snadno velmi různým způsobem, což výhodno u (str