Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 137 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
. 84. 123. 149. Jak deska chvěje, lze ukázati podle Chlad- ni tím, desku před pokusem posypeme jemným pískem. Chvění zvonů lze ukázati skleněnými zvony, otvorem nahoru obrá­ cenými, nichž nalito vody nebo lihu. Desky tenké, třebas malé, mají základní tón dosti hluboký vedle něho velikou řadu vrchních tónů. ZvontL jsou veliké prohnuté desky, jež rozechvívají úderem srdce. 123. Tloušíka zvonů pravidlem středu k okraji zmenšuje. místech, kde deska chvěje, písek odskakuje hromadí místech klidných, t. Základní tón napiaté blány tím vyšší, čím blána více napiata, čím je (11a rozdíl desek) čím tenčí. Rozechvějeme-li zvon smyčcem, povrch kapaliny určitých místech čeří odskakují něho malé kapky. Obrazce Chladniho. Reprodukce řeči, zpěvu hudby grammofonem pod. Základní tón desky tím vyšší, čím deska ust í (podobně jako tyčí příčně chvějících). Bubínek uchu (str.).tónů (neharmonických). V fonografu tenká slídová nebo skleněná deštička kraji upevněná jest opatřena uprostřed ocelovým hrotem.) ono u. Vhodným tvarem zvonu tom spočívá podstata umění zvonařského lze dosáhnouti toho, zvuk zvonu vedle _základního tónu obsahuje také vrchní tóny tak stává plným hudebně do­ konalým. Mluvíme-li nebo zpívá- me-li proti ní, rozechvěje souhlasně jako vzduch jejím okolí hrot za­ pisuje současně své vibrace měkkého válce nebo kotouče (ze směsi vosku a pryskyřice), jenž rovnoměrně otáčí.). Rozechví­ vají úderem měkké paličky. Závislost tónu blan tedy v podstatě podobná jako strun. Obr. uzlových čarách (obrazce Chl adni ho, obr. Vede-li potom hrot desky stopou, kterou původně vyryl (lépe jest užiti kopie materiálu), rozechvívá ase deska stejným způsobem jako dříve vydává stejné zvuky. Vzhledem veliké jejich ploše třeba, aby byly dostatečně tlusté, nemá-li býti jejich zvuk příliš hluboký. Napiatých blan užívá hudbě při bubnech kotlech. Těmito uzlo­ vými čarami dělí deska několik polí, nichž vždy dvě sousední kmitají opačnou fází. Mohou se proto rozechvěti snadno velmi různým způsobem, což výhodno u (str