Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Zvuk ladičky velmi přibližně jednoduchým tónem (srovn. str.
137. dvou
stejně dlouhých tyčí různé tloušřky vydává t^č_ tlustší tón vyšší.) Ramena chvějící
se ladičky kmitají od
sebe sobě, ohbí Obr. toho
je patrno, výška tónu nepřímo úměrná dvoj délky tyče. jiném vhodném místě obvodu přidržíme
prst. Ka-
leidofon (str. pokusů poznáváme, táž deska může vydávati velikou řadu
.
B ručivý tón transform átoru vzniká podélným chvěním železného jádra,
je střídavým proudem střídavě agn etuje při tom prodlu žuje.
S rostoucí teplotou kmitočet ladičky zmenšuje, avšak velmi mírně
(temperaturní koefficient jest asi O'OOl); obyčejných změn teploty lze
tento vliv úplně pominouti, což rovněž výhodné pro užívání ladiček.
D esky blány.
Příčné chvění tyčí.
při trianglu, xylofonu, hracích strojích. Prvý vrchní tón čistě zazní, když ladičku přidržíme jemně
prstem asi volného konce třeme volném konci smyčcem. Mosazná nebo skleněná deska uprostřed upev
něná rozechvěje příčně tím, jejím obvodě smýkáme kolmo
smyčcem při tom př. Zvuk tyče příčně chvějící složen takovýchto neharmonických tónů
a proto účelům hudebním nehodí.
Přece však může ladička vydávati také vrchní tóny, jež jsou velmi vysoké a
neharmonické (srovn. Tyč druhá vydává tón oktávu nižší (kmitočet dvakrát
menší), tyč třetí tón dvě oktávy hlubší (kmitočet čtyřikrát menší)., cm). Tyče mohou
vedle základního tónu vydávati také tóny, jež však harmo
nické.) jest ocelová tyč průřezu obdélníkového, ohnutá
do tvaru vidlice ohbí opatřená nožkou, niž ladičku držíme ruce;
pro zesílení tónu bývá
někdy ladička nožkou
upevněna resonanční
skřínce (srovn. téže skleněné tyče odříz
něme tři kusy, jejichž délky jsou poměru \J2 (na př. str.
Uzly jsou poblíž ohbí, což lze dokázati, posypeme-li elektromagnetickou
ladičku vodorovně položenou jemným pískem. cm,
35 cm. Pokusy tyčemi nebo
trubicemi skleněnými různé délky tlouštky. Ladičky,
s nožkou nahoru dolů.
Ve sloupských jeskyních některé krápníky vydávají čisté zvučné tóny,
když tluče paličkou (varhanová jeskyně).). příčné chvění tyčí); bývá zřetelně slyšeti hned po
udeření ladičky. 122. Tyčí používá jen výjimečně, př. 112.),
proto hodí tomu, aby její tón byl základem při ladění ostatních nástrojů hu
debních (normální ladička, vydávající tón 435 kmitech vteřinu). 122. 126. Skleněnou tyč rozechvějeme příčně, uchopíme-li
ji místě vzdáleném konce skoro jednu čtvrtinu (0'224 udeříme-li
ji měkkým kladívkem; tyč vydává pak slabý tón.
Ladička (obr. Jazýček píštaly jazýčkové.úměrná délce tyče, ale nezávisí jejím průřezu