Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 136 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ka- leidofon (str. Tyče mohou vedle základního tónu vydávati také tóny, jež však harmo­ nické. Tyč druhá vydává tón oktávu nižší (kmitočet dvakrát menší), tyč třetí tón dvě oktávy hlubší (kmitočet čtyřikrát menší). B ručivý tón transform átoru vzniká podélným chvěním železného jádra, je střídavým proudem střídavě agn etuje při tom prodlu žuje. cm, 35 cm. jiném vhodném místě obvodu přidržíme prst. toho je patrno, výška tónu nepřímo úměrná dvoj délky tyče.) jest ocelová tyč průřezu obdélníkového, ohnutá do tvaru vidlice ohbí opatřená nožkou, niž ladičku držíme ruce; pro zesílení tónu bývá někdy ladička nožkou upevněna resonanční skřínce (srovn. 122. D esky blány. str. Uzly jsou poblíž ohbí, což lze dokázati, posypeme-li elektromagnetickou ladičku vodorovně položenou jemným pískem. 122. dvou stejně dlouhých tyčí různé tloušřky vydává t^č_ tlustší tón vyšší. Pokusy tyčemi nebo trubicemi skleněnými různé délky tlouštky. Příčné chvění tyčí. Ve sloupských jeskyních některé krápníky vydávají čisté zvučné tóny, když tluče paličkou (varhanová jeskyně). Zvuk ladičky velmi přibližně jednoduchým tónem (srovn. 137. Ladička (obr.úměrná délce tyče, ale nezávisí jejím průřezu. Ladičky, s nožkou nahoru dolů. 126. Zvuk tyče příčně chvějící složen takovýchto neharmonických tónů a proto účelům hudebním nehodí. při trianglu, xylofonu, hracích strojích. Skleněnou tyč rozechvějeme příčně, uchopíme-li ji místě vzdáleném konce skoro jednu čtvrtinu (0'224 udeříme-li ji měkkým kladívkem; tyč vydává pak slabý tón. Tyčí používá jen výjimečně, př.), proto hodí tomu, aby její tón byl základem při ladění ostatních nástrojů hu­ debních (normální ladička, vydávající tón 435 kmitech vteřinu).) Ramena chvějící se ladičky kmitají od sebe sobě, ohbí Obr. Přece však může ladička vydávati také vrchní tóny, jež jsou velmi vysoké a neharmonické (srovn. str., cm). příčné chvění tyčí); bývá zřetelně slyšeti hned po udeření ladičky. Jazýček píštaly jazýčkové. Prvý vrchní tón čistě zazní, když ladičku přidržíme jemně prstem asi volného konce třeme volném konci smyčcem.). téže skleněné tyče odříz­ něme tři kusy, jejichž délky jsou poměru \J2 (na př. 112. Mosazná nebo skleněná deska uprostřed upev­ něná rozechvěje příčně tím, jejím obvodě smýkáme kolmo smyčcem při tom př. pokusů poznáváme, táž deska může vydávati velikou řadu . S rostoucí teplotou kmitočet ladičky zmenšuje, avšak velmi mírně (temperaturní koefficient jest asi O'OOl); obyčejných změn teploty lze tento vliv úplně pominouti, což rovněž výhodné pro užívání ladiček