Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
126. Tyčí používá jen výjimečně, př.) Ramena chvějící
se ladičky kmitají od
sebe sobě, ohbí Obr. Prvý vrchní tón čistě zazní, když ladičku přidržíme jemně
prstem asi volného konce třeme volném konci smyčcem. Mosazná nebo skleněná deska uprostřed upev
něná rozechvěje příčně tím, jejím obvodě smýkáme kolmo
smyčcem při tom př.
Přece však může ladička vydávati také vrchní tóny, jež jsou velmi vysoké a
neharmonické (srovn.
při trianglu, xylofonu, hracích strojích. toho
je patrno, výška tónu nepřímo úměrná dvoj délky tyče.
S rostoucí teplotou kmitočet ladičky zmenšuje, avšak velmi mírně
(temperaturní koefficient jest asi O'OOl); obyčejných změn teploty lze
tento vliv úplně pominouti, což rovněž výhodné pro užívání ladiček.
Ladička (obr. téže skleněné tyče odříz
něme tři kusy, jejichž délky jsou poměru \J2 (na př.),
proto hodí tomu, aby její tón byl základem při ladění ostatních nástrojů hu
debních (normální ladička, vydávající tón 435 kmitech vteřinu).
Zvuk ladičky velmi přibližně jednoduchým tónem (srovn. jiném vhodném místě obvodu přidržíme
prst. Zvuk tyče příčně chvějící složen takovýchto neharmonických tónů
a proto účelům hudebním nehodí. Jazýček píštaly jazýčkové.úměrná délce tyče, ale nezávisí jejím průřezu. příčné chvění tyčí); bývá zřetelně slyšeti hned po
udeření ladičky. dvou
stejně dlouhých tyčí různé tloušřky vydává t^č_ tlustší tón vyšší. Skleněnou tyč rozechvějeme příčně, uchopíme-li
ji místě vzdáleném konce skoro jednu čtvrtinu (0'224 udeříme-li
ji měkkým kladívkem; tyč vydává pak slabý tón.
D esky blány. Ladičky,
s nožkou nahoru dolů. str. cm,
35 cm. 122. Tyč druhá vydává tón oktávu nižší (kmitočet dvakrát
menší), tyč třetí tón dvě oktávy hlubší (kmitočet čtyřikrát menší). Ka-
leidofon (str. Pokusy tyčemi nebo
trubicemi skleněnými různé délky tlouštky., cm).
Příčné chvění tyčí.) jest ocelová tyč průřezu obdélníkového, ohnutá
do tvaru vidlice ohbí opatřená nožkou, niž ladičku držíme ruce;
pro zesílení tónu bývá
někdy ladička nožkou
upevněna resonanční
skřínce (srovn.
137.
Uzly jsou poblíž ohbí, což lze dokázati, posypeme-li elektromagnetickou
ladičku vodorovně položenou jemným pískem.). 122. str.
Ve sloupských jeskyních některé krápníky vydávají čisté zvučné tóny,
když tluče paličkou (varhanová jeskyně). Tyče mohou
vedle základního tónu vydávati také tóny, jež však harmo
nické. 112.
B ručivý tón transform átoru vzniká podélným chvěním železného jádra,
je střídavým proudem střídavě agn etuje při tom prodlu žuje. pokusů poznáváme, táž deska může vydávati velikou řadu
