Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
120. prvých dvou případech jest graf velmi
jednoduchý
Obr.
Podélné chvěni tyčí.), je-li c
rychlost podélných vln tyči,
Ni 3iVi- atd-
Tyč obou koncích volná může vydávati vedle základního tónu také
v vrchní tóny harmonické. str. Tím umlčí
všechny tóny, které onom místě uzlu. 120a) nebo smyčcem (obr. 121. 118. Třeme-li
dlouhou skleněnou tyč, kterou držíme uprostřed ruce, suknem navlh
čeným okyselené vodě, rozechvěje vydává pronikavý
vysoký tón. Grafý zapsané pohybem bodu Obr. Struna zní však dále, vy
dávajíc příslušný tón harmonický důkaz, tento tón byl původním
zvuku struny obsažen., němž však jsou výchylky zobrazeny příčně. 120c). Absolutní výška základního tónu nepřímo
. Chvěni tyče obou
chvějící struny. Druhou čočkou utvoří
se tohoto reálného obrazu štěrbiny, přerušeného strunou, nový reálný obraz
v místě, kde otáčivém válci navinut citlivý papír fotografický.
Příslušné kmitočty jsou podle vzorce c/A (srovn. tyči
délky mohou vznikati stojaté vlny, jichž délky jsou
\ 21, atd. Nejdůležitější případ tyče obou
koncích volné; různé druhy chvění, něž lze uvésti, jsou znázorněny na
obr. 113.
str. 121. 120b) nebo
úderem měkkého kladívka (obr. Držíme-li skoro jedné čtvrtině udeříme-li uprostřed
měkkým kladívkem, chvěje tyč vydává hluboký tón po
měrně slabý. 120.jsou harmonické tóny obsaženy zvuku strunou vydávaném, lze
dokázati také tímto pokusem: Nejprve strunu rozezvučíme jako celek pak
se dotkneme lehce prstem uzlu některého tónu harmonického. obr. volném konci tyče vzniká kmitná (srovn. koncích volné.
Tyče mohou chvěti buď,podélně nebo pří čně.), upevněném konci uzel.
Kterýkoli bod struny vykonává složitý pohyb periodický (složený jed
notlivých kmitů harmonických); pohyb tento lze registrovati úpravě Kri-
g takto: Úzká svislá štěrbina velmi silně osvětlí čočkou
se promítne její reálný obraz některý bod struny. jsou narýsovány tyto grafy pro případ, že
byla struna rozechvěna drnknutím (obr. Při chvění
struny současném otáčení válce zapíše fotografickém papíře graf po
hybu příslušného bodu
