Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
120b) nebo
úderem měkkého kladívka (obr. Struna zní však dále, vy
dávajíc příslušný tón harmonický důkaz, tento tón byl původním
zvuku struny obsažen. 121. 120a) nebo smyčcem (obr. obr. jsou narýsovány tyto grafy pro případ, že
byla struna rozechvěna drnknutím (obr.
str. 121. 120c).), je-li c
rychlost podélných vln tyči,
Ni 3iVi- atd-
Tyč obou koncích volná může vydávati vedle základního tónu také
v vrchní tóny harmonické.), upevněném konci uzel. 120.
Tyče mohou chvěti buď,podélně nebo pří čně. prvých dvou případech jest graf velmi
jednoduchý
Obr. Nejdůležitější případ tyče obou
koncích volné; různé druhy chvění, něž lze uvésti, jsou znázorněny na
obr.
Příslušné kmitočty jsou podle vzorce c/A (srovn. 120. 113.
Kterýkoli bod struny vykonává složitý pohyb periodický (složený jed
notlivých kmitů harmonických); pohyb tento lze registrovati úpravě Kri-
g takto: Úzká svislá štěrbina velmi silně osvětlí čočkou
se promítne její reálný obraz některý bod struny. str. Chvěni tyče obou
chvějící struny. Třeme-li
dlouhou skleněnou tyč, kterou držíme uprostřed ruce, suknem navlh
čeným okyselené vodě, rozechvěje vydává pronikavý
vysoký tón. Při chvění
struny současném otáčení válce zapíše fotografickém papíře graf po
hybu příslušného bodu. Držíme-li skoro jedné čtvrtině udeříme-li uprostřed
měkkým kladívkem, chvěje tyč vydává hluboký tón po
měrně slabý. Tím umlčí
všechny tóny, které onom místě uzlu. volném konci tyče vzniká kmitná (srovn. tyči
délky mohou vznikati stojaté vlny, jichž délky jsou
\ 21, atd.jsou harmonické tóny obsaženy zvuku strunou vydávaném, lze
dokázati také tímto pokusem: Nejprve strunu rozezvučíme jako celek pak
se dotkneme lehce prstem uzlu některého tónu harmonického., němž však jsou výchylky zobrazeny příčně.
Podélné chvěni tyčí. Absolutní výška základního tónu nepřímo
. Grafý zapsané pohybem bodu Obr. 118. Druhou čočkou utvoří
se tohoto reálného obrazu štěrbiny, přerušeného strunou, nový reálný obraz
v místě, kde otáčivém válci navinut citlivý papír fotografický. koncích volné
