Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
). 119). (Přibližně
3-5 kg; kg; kg).
uzlech.
Vedle základního tónu může
struna vydávati také vyšší tóny tím,
že vzniknou jeden, dva, tři . 119. Chvění struny při tónech
harmonických.
3. 131.
Bozložíme-li před pokusem struně
papírové jezdce (úzké ohnuté proužky
papíru), shodí znějící struna všechny
jezdce kromě těch, jež jsou právě
(srov.). Zahrajme struně některý vrchní tón har
monický tím, přidržíme lehce, prst příslušném uzlu.
Které tóny obou případech vydává? (g\ d3). půl-
vlny proto jsou kmitočty těchto
vrchních tónů 2krát, Skrát, 4krát .
2. Houslovou strunu, naladěnou tón jednou stiskneme
v jedné čtvrtině hmatníku, podruhé tomtéž bodě lehce dotkneme. pokus
'Ocelovou strunu zatížíme závažím 6krát větším než strunu střevovou
téže délky tloušťky; pak poměr zatížení hmoty jednotky délkové
pro obě struny stejný obě vydávají tón téže výšky. Tyto
vrchní tóny harmonické, splývajíce základním tónem, podmiňují bar
vitost zvuku strun (srovn. hmota
1 g/cm3 průměry jejich 0-96 mm, 0-76 0'60 mni.
. Struna
rozdělí dvě, tři, čtyři. str.Obr. Tyto tóny struně vzbudíme,
když prvém uzlu lehce dotkneme
struny prstem kratší části struny
smýkáme smyčcem (tóny flageoletové). Jak dlouhá musí býti ocelová struna tloušfky 0-5 7-8 g/cm3),
aby vydávala při zatíženi tón 217-5)? (41-13 cm). str. úl.
vyšší než kmitočet tónu základního;
struna vydává vrchní tóny harmo
nické. Podle toho, jak byla struna roze
chvěna, jsou různé intensity způsobují, rozeznáme př. Jak veliké napětí kg) strun houslových, naladěných tóny d\
a1, (srovn. Vypočtěte kmitočet tónu struhy dlouhé 0-5 ni, jejíž délkový váži
0-981 jjj je-li napiata závažím leg (200).
4.
Barvitost zvuku.
stejně odlehlé uzly (obr. zvuk
struny houslové stejně vysokého zvuku struny klavírové. str.
Úlohy.), je-li délka strun cm, spec. Když pak ro
zezvučíme strunu jako celek, slyšíme vedle základního tónu struny také
onen vrchní tón harmonický, nějž byl sluch před tím upozorněn.
Zvučící struna vedle základního tónu vydává současně také vrchní tóny
harmonické, jež však jsou zpravidla značně slabší než tón základní. 126. 116
