Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
116. str.
stejně odlehlé uzly (obr.
vyšší než kmitočet tónu základního;
struna vydává vrchní tóny harmo
nické. pokus
'Ocelovou strunu zatížíme závažím 6krát větším než strunu střevovou
téže délky tloušťky; pak poměr zatížení hmoty jednotky délkové
pro obě struny stejný obě vydávají tón téže výšky. úl.). 131.), je-li délka strun cm, spec. Struna
rozdělí dvě, tři, čtyři. Chvění struny při tónech
harmonických. hmota
1 g/cm3 průměry jejich 0-96 mm, 0-76 0'60 mni.
.
Vedle základního tónu může
struna vydávati také vyšší tóny tím,
že vzniknou jeden, dva, tři .
Zvučící struna vedle základního tónu vydává současně také vrchní tóny
harmonické, jež však jsou zpravidla značně slabší než tón základní.
Které tóny obou případech vydává? (g\ d3).
Barvitost zvuku.
Úlohy. Jak veliké napětí kg) strun houslových, naladěných tóny d\
a1, (srovn. str.). 119).
2. Tyto tóny struně vzbudíme,
když prvém uzlu lehce dotkneme
struny prstem kratší části struny
smýkáme smyčcem (tóny flageoletové). str. Když pak ro
zezvučíme strunu jako celek, slyšíme vedle základního tónu struny také
onen vrchní tón harmonický, nějž byl sluch před tím upozorněn. Zahrajme struně některý vrchní tón har
monický tím, přidržíme lehce, prst příslušném uzlu.
uzlech. Podle toho, jak byla struna roze
chvěna, jsou různé intensity způsobují, rozeznáme př.
Bozložíme-li před pokusem struně
papírové jezdce (úzké ohnuté proužky
papíru), shodí znějící struna všechny
jezdce kromě těch, jež jsou právě
(srov. zvuk
struny houslové stejně vysokého zvuku struny klavírové. půl-
vlny proto jsou kmitočty těchto
vrchních tónů 2krát, Skrát, 4krát . 119.
3. (Přibližně
3-5 kg; kg; kg).
4. Houslovou strunu, naladěnou tón jednou stiskneme
v jedné čtvrtině hmatníku, podruhé tomtéž bodě lehce dotkneme. Tyto
vrchní tóny harmonické, splývajíce základním tónem, podmiňují bar
vitost zvuku strun (srovn. 126.Obr. Vypočtěte kmitočet tónu struhy dlouhé 0-5 ni, jejíž délkový váži
0-981 jjj je-li napiata závažím leg (200). Jak dlouhá musí býti ocelová struna tloušfky 0-5 7-8 g/cm3),
aby vydávala při zatíženi tón 217-5)? (41-13 cm)
