Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
(Přibližně
3-5 kg; kg; kg). Jak veliké napětí kg) strun houslových, naladěných tóny d\
a1, (srovn.
.
stejně odlehlé uzly (obr. Tyto tóny struně vzbudíme,
když prvém uzlu lehce dotkneme
struny prstem kratší části struny
smýkáme smyčcem (tóny flageoletové). str.
Úlohy.
Vedle základního tónu může
struna vydávati také vyšší tóny tím,
že vzniknou jeden, dva, tři . hmota
1 g/cm3 průměry jejich 0-96 mm, 0-76 0'60 mni. úl.), je-li délka strun cm, spec.
vyšší než kmitočet tónu základního;
struna vydává vrchní tóny harmo
nické. 131.). Jak dlouhá musí býti ocelová struna tloušfky 0-5 7-8 g/cm3),
aby vydávala při zatíženi tón 217-5)? (41-13 cm). půl-
vlny proto jsou kmitočty těchto
vrchních tónů 2krát, Skrát, 4krát . Tyto
vrchní tóny harmonické, splývajíce základním tónem, podmiňují bar
vitost zvuku strun (srovn.
Barvitost zvuku. Vypočtěte kmitočet tónu struhy dlouhé 0-5 ni, jejíž délkový váži
0-981 jjj je-li napiata závažím leg (200). zvuk
struny houslové stejně vysokého zvuku struny klavírové. Houslovou strunu, naladěnou tón jednou stiskneme
v jedné čtvrtině hmatníku, podruhé tomtéž bodě lehce dotkneme. 119).Obr.
2. Chvění struny při tónech
harmonických. pokus
'Ocelovou strunu zatížíme závažím 6krát větším než strunu střevovou
téže délky tloušťky; pak poměr zatížení hmoty jednotky délkové
pro obě struny stejný obě vydávají tón téže výšky. 126. str.
3.). str. 116.
Bozložíme-li před pokusem struně
papírové jezdce (úzké ohnuté proužky
papíru), shodí znějící struna všechny
jezdce kromě těch, jež jsou právě
(srov.
4.
Zvučící struna vedle základního tónu vydává současně také vrchní tóny
harmonické, jež však jsou zpravidla značně slabší než tón základní. Když pak ro
zezvučíme strunu jako celek, slyšíme vedle základního tónu struny také
onen vrchní tón harmonický, nějž byl sluch před tím upozorněn. Podle toho, jak byla struna roze
chvěna, jsou různé intensity způsobují, rozeznáme př. Struna
rozdělí dvě, tři, čtyři.
Které tóny obou případech vydává? (g\ d3).
uzlech. 119. Zahrajme struně některý vrchní tón har
monický tím, přidržíme lehce, prst příslušném uzlu
