Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 132 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
obr. P říčné chvění strnn. Tyto tóny zovou vrchní tóny harmonické základního tónu. str. Jednotlivé tóny hudbě označují notami soustavě pěti rovnoběž­ ných linek; svou polohou stanoví nota absolutní výšku tónu svým tvarem určuje dobu trvání. Úlohy. Hudební zvuk podmíněn periodickým pohybem; podle Fourierovy po­ učky (str. Tóny iick Vypočtěme relativní výšky tónů několika oktáv, vztahujíce témuž tónu základnímu, př. Jak veliká jest absolutní výška tónu ladění přirozeném la­ děni temperovaném? (261, 258-65). 98. Vypočtěte jejich absolutní výšky! (193-3, 290, 435, 652-5). místa, kterém strunu rozechvíváme, běží dvoje vlnění opačným směrem oběma upev­ něným koncům struny, tam odráží běží zpět proti sobě; vzniká vlnění stojaté, jehož uzly jsou obou pevných koncích.) lze takovýto periodický pohyb rozložití řadu jednoduchých kmitavých pohybů, jejichž kmitočty jsou celistvými násobky kmitočtu daného periodického pohybu. danému tónu (první tón harmonický) jest oktáva uhý tónem harmonickým, kvinta oktávy druhá oktáva atd.). 111. 3. Struny rozechvíváme bud drnkáním (na př.T\ toho vyplývá pro kmitočet N tónu strunou vydávaného . Struny houslí jsou naladěny čistých kvintách (od tónu a1 počínajíc) tóny d1, a1, e'1.své libozvučnosti, jež jest přísně zachována jen při ladění přirozeném. 111. Které tóny jsou určeny ladění přirozeném kmitočty 130-5, 195-75, 326-25, 522 (c, c1). toho tedy vyplývá, každý hudební zvuk lze rozlo­ žití řadu harmonických tónů (harmonická analyse zvuku). př. tak dostáváme C cn- Mezi těmito tóny vyznačují některé tím, jejich relativní výšky jsou dány čísly; jejich absolutní výšky jsou tedy c absolutní výšky tónu základního.% <s. haríě) nebo úderem měkkého kladívka (na klavíru) nebo tím, že smýkáme napříč smyčcem smyčcových nástrojů). Při základním tónu struny vytvoří vlny; celá délka vlny rovná dvoj­ násobné délce struny tedy %■=. 2. Tím se vysvětluje lahodnost sborového zpěvu hudby komorní. základ­ nímu tónu přísluší řada harmonických tónů Přistoupí-li základnímu tónu kterýkoli vrchní tón harmonický, připadá na každý kmit základního tónu počet kmitů harmonického tónu; oba kmitavé pohyby skládají proto složitý pohyb periodický, jehož perioda se však rovná periodě základního tónu fsrovn