Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 13 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
nestejnojmenné stejně silné rušily svých účincích venek. Jakého rázu toto napětí je, ukazují pilinové siločáry magnetické. Kdyby vnitřku magnetu byly molekulové magnety uspořádány pravidelně, jevil magnetismus jen koncových plochách, jak tomu také přibližně jest tenkých, velmi dlouhých magnetů tyčovitých. těchto vědách vynikl tou měrou, sebe upozornil D jeho přispěním stal 1813 assistentem laboratoři Royal Institution v Londýně. — Pokus zkoumavkou naplněnou železnými pilinami. U kratších silnějších magnetů působí však molekulové magnety sebe vzájemně tak, vychylují pravidelného uspořádání; proto jeví se magnet dále konců magnetickým, jak patrno toho, vložíme-li jej celý železných pilin. 1825 byl jmenován ředitelem této laboratoře 1827 professorem chemie. Skládá tedy každá železná, ocelová nebo vůbec ferromagnetická látka molekulových magnetů, jež nemagnetovaném tělese jsou růz­ ných polohách, čímž jejich účinky venek ruší. Magnetováním seřadí tím způsobem, severní póly většinou obrátí stranu, kde celý magnet pól severní, jižní póly stranu opačnou. . Uvedené domněnky (fluidová molekulových magnetů) ,hledí objasniti p magnetismu látkách magnetických; i magnetických látek vykládají jiné theorie. Nejdůležitějším spisem Faradayovým jsou »Pokusné výzkumy elektřině* {celkem řad), jež staly základem nových názorů magnetismu elektřině. Podle starší theorie mezi magnetickými látkami působí síla přitaž­ livá nebo odpudivá dálky, což vykládalo tím, že se stejnojmenná fluida odpuzují nestejnojmenná přitahují. samotném středu magnetu nejeví ovšem na venek účinek žádný, poněvadž střed působí molekulové magnety s obou stran stejnou silou, ale směrem opačným. látce zmagnetované obě fluida jsou sebe oddělena (na jedné straně fluidum kladné druhé fluidum záporné), kdežto látce ferromagnetická ne- mágnetované jsou vzájemně pomíchána tak, celek jeví býti venek nemagnetickým. Původní domněnka látkách magnetických byla podle níž podstatou magnetismu jsou dvě nehmotná kladné záporné. 1854) novou theorii, jež později byla doplněna zejména Podle této theorie celý prostor kolem magnetu stavu napětí. ) však neuznávaje přímého působení dálky podrobil magnetické pole pečlivému studiu vypracoval základě svých pozorování (r. Lámeme-li zmagnetovaný drát dále, dostáváme nové nové magnety stále menší; můžeme tudíž předpokládati, nejmenší samostatné že­ lezné částice (molekule) jsou magnetické, mají oba póly. *) 1791 Newington Butts Londýna, f v Hampton Court Londýna) již jako učedník pomocník knihařský zabýval se soukromě fysikou chemií