Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
8).750 abs.
Velmi často všímáme pohybu magnetu vodorovném homogenním
zemském poli magnetickém, jehož intensita pak otáčivý moment
se rovná sin cp.
Pohyb magnetky homogenním magnetickém poli pohybem ky
vadlovým, jejž při malých rozkyvech můžeme považovati pohyb
harmonický.)
Častěji však zmenšuje tak, společné svislé ose
spojí pevně dvě stejně dlouhé magnetky nestejnojmennými póly nad
sebou (imagnetka astatická).
Úloha. jednotek. Krátký magnet postaví kolmo magnetce tak, jeho střed
jest vzdálen (obr.)
Theorie magnetismu.
(Trvalý magnet pod magnet otáčivý anebo nad něj směru
magnetického poledníku severním pólem severu. jedn.) ,
jest pro danou magnetku
Kývá-li táž magnetka magnetických polích různé intensity a
H,,, jsou její doby kyvů rI\ poměru \jII2
Zavede-li místo doby kyvu počet kyvů vteřině plyne:
H n\. Zmagnetovaný drát koncích dva ne-
stejnojmenné póly, kdežto středu pásmo indifferentní. jednotek; nejvyšší dosažitelná mez elektromagnetů) asi 1500
abs. 74. Podle této rovnice lze kmitočtů téže magnetky
vzájemně srovnávati intensity různých homogenních polí magnetických. Je-li magnetický moment jedné magnetky
M druhé m'l, moment magnetky astatické
M l. Vychýll-li magnetka 11° 20' je-li
horizontální složka zemského magnetismu 0‘2 gaussu, jaký moment daného
magnetu (Asi 860 abs. Zlomíme-li
jej uprostřed, vzniknou dva magnety, každý opět oběma póly, což na
svědčuje tomu, středu drátu dříve byly již dva póly, ale jsouce
.
Mnohdy výhodné, aby tento otáčivý moment byl nejmenší;
to lze provésti zmenšením buď nebo Horizontální složka zmenší
se tím způsobem, vhodné vzdálenosti otáčivého magnetu
položí trvalý magnet směrem takovým, aby pole jím vzbuzené
skládalo zemským pole výsledné téhož směru, ale menší intensity. Kdežto kyvadla pohybuje m
poli intensity pohybuje při magnetce í
v magnetickém poli intensity Jsou tedy vzorce pro dobu kyvu
obdobné; platí-li pro určité kyvadlo (viz díl, str
