Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 12 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
8). Vychýll-li magnetka 11° 20' je-li horizontální složka zemského magnetismu 0‘2 gaussu, jaký moment daného magnetu (Asi 860 abs.) Theorie magnetismu. jednotek; nejvyšší dosažitelná mez elektromagnetů) asi 1500 abs. Kdežto kyvadla pohybuje m poli intensity pohybuje při magnetce í v magnetickém poli intensity Jsou tedy vzorce pro dobu kyvu obdobné; platí-li pro určité kyvadlo (viz díl, str. jednotek. Pohyb magnetky homogenním magnetickém poli pohybem ky­ vadlovým, jejž při malých rozkyvech můžeme považovati pohyb harmonický. Krátký magnet postaví kolmo magnetce tak, jeho střed jest vzdálen (obr.) , jest pro danou magnetku Kývá-li táž magnetka magnetických polích různé intensity a H,,, jsou její doby kyvů rI\ poměru \jII2 Zavede-li místo doby kyvu počet kyvů vteřině plyne: H n\. 74. (Trvalý magnet pod magnet otáčivý anebo nad něj směru magnetického poledníku severním pólem severu. jedn. Mnohdy výhodné, aby tento otáčivý moment byl nejmenší; to lze provésti zmenšením buď nebo Horizontální složka zmenší se tím způsobem, vhodné vzdálenosti otáčivého magnetu položí trvalý magnet směrem takovým, aby pole jím vzbuzené skládalo zemským pole výsledné téhož směru, ale menší intensity. Je-li magnetický moment jedné magnetky M druhé m'l, moment magnetky astatické M l.) Častěji však zmenšuje tak, společné svislé ose spojí pevně dvě stejně dlouhé magnetky nestejnojmennými póly nad sebou (imagnetka astatická). Úloha. Zlomíme-li jej uprostřed, vzniknou dva magnety, každý opět oběma póly, což na­ svědčuje tomu, středu drátu dříve byly již dva póly, ale jsouce . Podle této rovnice lze kmitočtů téže magnetky vzájemně srovnávati intensity různých homogenních polí magnetických. Velmi často všímáme pohybu magnetu vodorovném homogenním zemském poli magnetickém, jehož intensita pak otáčivý moment se rovná sin cp. Zmagnetovaný drát koncích dva ne- stejnojmenné póly, kdežto středu pásmo indifferentní.750 abs