Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
74. Krátký magnet postaví kolmo magnetce tak, jeho střed
jest vzdálen (obr.750 abs.)
Theorie magnetismu. jednotek; nejvyšší dosažitelná mez elektromagnetů) asi 1500
abs.
Mnohdy výhodné, aby tento otáčivý moment byl nejmenší;
to lze provésti zmenšením buď nebo Horizontální složka zmenší
se tím způsobem, vhodné vzdálenosti otáčivého magnetu
položí trvalý magnet směrem takovým, aby pole jím vzbuzené
skládalo zemským pole výsledné téhož směru, ale menší intensity.
Velmi často všímáme pohybu magnetu vodorovném homogenním
zemském poli magnetickém, jehož intensita pak otáčivý moment
se rovná sin cp. Kdežto kyvadla pohybuje m
poli intensity pohybuje při magnetce í
v magnetickém poli intensity Jsou tedy vzorce pro dobu kyvu
obdobné; platí-li pro určité kyvadlo (viz díl, str.
(Trvalý magnet pod magnet otáčivý anebo nad něj směru
magnetického poledníku severním pólem severu. Podle této rovnice lze kmitočtů téže magnetky
vzájemně srovnávati intensity různých homogenních polí magnetických. jedn. Je-li magnetický moment jedné magnetky
M druhé m'l, moment magnetky astatické
M l. Zlomíme-li
jej uprostřed, vzniknou dva magnety, každý opět oběma póly, což na
svědčuje tomu, středu drátu dříve byly již dva póly, ale jsouce
.
Pohyb magnetky homogenním magnetickém poli pohybem ky
vadlovým, jejž při malých rozkyvech můžeme považovati pohyb
harmonický. Zmagnetovaný drát koncích dva ne-
stejnojmenné póly, kdežto středu pásmo indifferentní. jednotek. Vychýll-li magnetka 11° 20' je-li
horizontální složka zemského magnetismu 0‘2 gaussu, jaký moment daného
magnetu (Asi 860 abs.)
Častěji však zmenšuje tak, společné svislé ose
spojí pevně dvě stejně dlouhé magnetky nestejnojmennými póly nad
sebou (imagnetka astatická).
Úloha. 8).) ,
jest pro danou magnetku
Kývá-li táž magnetka magnetických polích různé intensity a
H,,, jsou její doby kyvů rI\ poměru \jII2
Zavede-li místo doby kyvu počet kyvů vteřině plyne:
H n\
