Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
osmi kružnicích sirény Seebeckovy bývá počet otvorů
(od vnitřní kružnice počínaje):
24, 27, 30, 32, 36, 40, 45, 48.
Srovnáním poznáme, třeba tóny zvýšit interval!
určený poměrem kmitočtů 25/24 (malý půltón). Mnohdy třeba začiti stupnici jiným tónem, př. Třetí intervall (16/i6) zřetelně odlišuje prvých dvou.
Relativní výšky tónů stupnice tvrdé jakož intervally mezi soused
ními tóny jsou
I III VII VIII
relativní výšky: 9/8 r,/4 4/3 3/2 5/s 15/s 2
intervally: •/, 9/s 8/t5
V stupnici tvrdé vyskytují intervally trojího druhu: intervall
9/s slove velký celý tón, intervall 10/9 malý celý tón intervall 16/t5
velký půltón.
Foukáme-li při rovnoměrném otáčení zúženou trubičkou proti otvorům
pořadem vnitřní kružnice vnější, ozývá řada osmi tónů, jež se
souborně nazývají stupnicí tvrdou (dur). interval! oktávy
jest určen tím, vyšší tón dvakrát větší kmitočet než tón nižší
(prima); relativní výška oktávy tedy 2.
Jednotlivé tóny (zvuky) stupnice označují hudbě písmeny
C, II, c,
I V. př.
Jak patrno, půltóny jsou mezi tóny H-c; ostatní intervally jsou
celé tóny. abso
lutních výšek nezávisí rychlosti otáčecí rovnají poměrům mezi počty
otvorů. Mezi byl pů
vodně velký půltón 1G/16, tímto zvýšením poměru 25/24 přejde intervall
16/i5 25/a4 *%; tedy malý celý tón; současně původní celý tón F-G tímto
zvýšením nižšího tónu zmenší půltón.
Absolutní výšky jednotlivých tónů bychom vypočtli, kdybychom počet
otvorů každé kružnici násobili počtem otoček vteřinu.
Stupnice.
Dlužno povšimnouti, slovo »tón« dva různé významy; jednak
znamená zvuk, jednak značí ákl adní in
tervall. Jednotlivé tóny stupnici
šlovou: prima, sekunda, tercie, kvarta, kvinta, seksta, septima, oktáva. Při
pišme řadě osmi tónů počínajících tónem intervally, jaké mezi těmi tóny
skutečně jsou (nahoře) jaké měly býti (dole) stupnici tvrdé:
i 1
D, H,c*, d
I V. Takovéto zvýšení tónu malý
.zove relativní (poměrnou) výškou toho tónu.
Tyto dva intervally (9/8 10/9) rozezná sebe jen sluch hudebně vy
cvičený hudbě nerozlišují dává oběma společný název celý tón-
Označíme-li celý tón půltón 1/í, následují sebou tvrdé stupnici
intervally »/2, %
