Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Absolutní výšky tónů lze stanovití sirénou
C gniar d-L o-u (obr. Intervall dvou tónů tedy objektivně
určen jejich kmitočtů. Sluchem rozeznáváme, který dvou tónů
současně nebo sobě znějících jest vyšší.
K ose otáčivého kotouče lze připojiti počitadlo obrátek
na způsob nekonečného šroubu. Pokusy sirénami nás po
učují, zvuk vyšší tehdy, když chvějící těleso (pružný papír sirény
Savartovy, vzduch sirény Seebeckovy) vykonává touž dobu více
kmitů.), níž vzniká
zvuk podobně jako sirény Vzdu
chová komora uzavřena jest nahoře nehybným
kotoučem l\, nad nímž těsně otáčivý kotouč ;
v každém kotouči kruhu týž počet otvorů stejně
odlehlých, ale vyvrtaných obvodu tak, že
směr otvorů pevného kotouče kolmý směru otvorů
otáčivého kotouče. Při rychlejším otáčení zvuk vyšší.pouštěn, naráží vzduch deskou tak vzbuzuje (při dosti rychlém otáčeni)
určitý zvuk.
určuje kmitočet ladičky.
Absolutní výška tónu.
Kmitočet zdrojů zvukových lze stanovití takě
methodou registrační. Poměr kmitočtu některého tónu kmitočtu primy
. ladička zapisuje svě
kmity začazený plášť válce; počet vlnek mezi
dvěma vteřinovými značkami, jež současně zapsalo ^
elektromagnetické zařízení regulované kyvadlem, cagniard-Latourova. Změnou rychlosti změnily sice kmitočtů, avšak
p jejich zůstal nezměněn. 117. Jaký toho vyplývá kmitočet? (435).
Relativní výška tónu. Vzduch vháněný trubici ko
mory uniká otvory obou kotoučích tím roztočí
otáčivý kotouč (podobně jako turbin). př. Siréna Savartova mívá ozubené kotouče,
na nichž 24, 30, 36, zubů. Otáčíme-li rovnoměrně sirénou vzbudí-
me-li kartonovým papírem jednotlivých kotoučích tóny, slyšíme po
řadí čtyř tónů výšce stoupajících,známýcbjakožto . Proto definujeme prostou neboli absolutní výšku tónu jakožto
počet kmitů vykonaných vteřinu; absolutní výška rovná tedy
k . Výšková
odlehlost neboli intervall jednotlivých tónů, jak jej sluchem vnímáme, zů
stal týž. Siréna kruhu otvorů vyko
nala minutu 2175 otoček. Pravidelnými
nárazy vzduchovými vzniká zvuk značně silnější než
u sirény nebof současně účinkují
všechny otvory.
Intervally vztahujeme pravidlem určitému tónu základnímu, jenž
se nazývá primou.
Úloha.
Při jiné rychlosti otáčecí zaznívá týž akkord, ale vyšší poloze
