Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Sluchem rozeznáváme, který dvou tónů
současně nebo sobě znějících jest vyšší.pouštěn, naráží vzduch deskou tak vzbuzuje (při dosti rychlém otáčeni)
určitý zvuk.
K ose otáčivého kotouče lze připojiti počitadlo obrátek
na způsob nekonečného šroubu. Proto definujeme prostou neboli absolutní výšku tónu jakožto
počet kmitů vykonaných vteřinu; absolutní výška rovná tedy
k .
určuje kmitočet ladičky. Intervall dvou tónů tedy objektivně
určen jejich kmitočtů. Pokusy sirénami nás po
učují, zvuk vyšší tehdy, když chvějící těleso (pružný papír sirény
Savartovy, vzduch sirény Seebeckovy) vykonává touž dobu více
kmitů. př.
Při jiné rychlosti otáčecí zaznívá týž akkord, ale vyšší poloze.
Absolutní výška tónu.), níž vzniká
zvuk podobně jako sirény Vzdu
chová komora uzavřena jest nahoře nehybným
kotoučem l\, nad nímž těsně otáčivý kotouč ;
v každém kotouči kruhu týž počet otvorů stejně
odlehlých, ale vyvrtaných obvodu tak, že
směr otvorů pevného kotouče kolmý směru otvorů
otáčivého kotouče. Vzduch vháněný trubici ko
mory uniká otvory obou kotoučích tím roztočí
otáčivý kotouč (podobně jako turbin). ladička zapisuje svě
kmity začazený plášť válce; počet vlnek mezi
dvěma vteřinovými značkami, jež současně zapsalo ^
elektromagnetické zařízení regulované kyvadlem, cagniard-Latourova. 117. Jaký toho vyplývá kmitočet? (435). Poměr kmitočtu některého tónu kmitočtu primy
.
Kmitočet zdrojů zvukových lze stanovití takě
methodou registrační. Při rychlejším otáčení zvuk vyšší. Siréna kruhu otvorů vyko
nala minutu 2175 otoček.
Intervally vztahujeme pravidlem určitému tónu základnímu, jenž
se nazývá primou. Siréna Savartova mívá ozubené kotouče,
na nichž 24, 30, 36, zubů.
Absolutní výšky tónů lze stanovití sirénou
C gniar d-L o-u (obr.
Relativní výška tónu. Výšková
odlehlost neboli intervall jednotlivých tónů, jak jej sluchem vnímáme, zů
stal týž. Otáčíme-li rovnoměrně sirénou vzbudí-
me-li kartonovým papírem jednotlivých kotoučích tóny, slyšíme po
řadí čtyř tónů výšce stoupajících,známýcbjakožto . Pravidelnými
nárazy vzduchovými vzniká zvuk značně silnější než
u sirény nebof současně účinkují
všechny otvory. Změnou rychlosti změnily sice kmitočtů, avšak
p jejich zůstal nezměněn.
Úloha
