Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Foukáme-li zúženou trubičkou proti otvorům sirény rovnoměrně se
otáčející, proud vzduchu pravidelných obdobích kotoučem zadržován pro
*) Felix Savart (1791—i84i), lékař fysik, člen Pařížské akademie věd,
vynikl četnými pracemi akustickými.
Některé zvuky jsou ;
označujeme různými názvy jako rachot, šumot pod.
.
Vznik druhy zvuku.
Siréna Seebeckova jest kovový nebo papírový kotouč otáčivé ose,
v němž jsou několika soustředných kružnicích vyřezány otvory stejně sebe
vzdálené. Při dostatečně
rychlém otáčení slyšíme určitý zvuk, neboť pravidelnými nárazy papíru vzbu
zuje vzduchu pravidelné vlněni. Je-li
tento periodický pohyb jednoduchým kmitáním harmonickým, vzniká
zvuk zcela jednoduchý, jejž nazýváme tónem. Podle toho roz
umíme zvukem jednak pocit, jejž vnímáme sluchem, jednak také jeho
vnější příčinu.Akustika. zvuk ladičky,
struny) nazýváme zvuky hudebními (nebo také stručně jen vuky ;
jejich vnější příčinou pohyb, zpravidla značně složitý.
Vznik zvuku lze sledovati pokusy sirénami. zvuk houslí zvuk flétny). Podobně vzniká zvuk vydávaný okružní
pilou.
Siréna Savartova*) jest jeden nebo několik ozubených kotoučů na
společné ose. Uderíme-li ladičku měkkým kladívkem,
r vzbuzuje vzduchu lně jež do
spěvši ústrojí sluchovému budí něm zvuku.
Úkolem fysikální akustiky vyšetřovat! podmínky zvuků. Poněvadž
jsme vědomi, příčinou tohoto pocitu chvějící ladička, pro
mítáme pocit zvukový vně pravíme, zvučí.
Zapíšeme-li kmity ladičky začazenou desku skleněnou, dostáváme
křivku sinusovou (srovn. str. Zvuky jiných zdrojů zvukových
jsou složeny jednotlivých tónů různé výšky intensity; tím podmíněna
jejich barvitost, jíž sebe liší (na př. Jednotlivé tóny liší se
od sebe výškou intensitou. Ladička zdrojem zvukovým vzduch vodičem zvuku.) důkaz, ladička koná jednoduchý
pohyb kmitavý; zvuk ladičky tedy tónem. Otáčíme-li touto sirénou zcela zvolna přidržíme-li zubům
kartonový papír, rozeznáváme jednotlivé údery papíru zuby.
Úvahy výšce tónů zůstávají proto platnosti pro zvuky složené, pokud
máme zřeteli hlavní tón. 110. Jiné zvuky
jsou jež jistou dobu nemění (na př. Vždy
však převládá určitý tón, podle něhož posuzujeme výšku zvuku
