Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 126 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Závěr. . Při vlnění zjev polarisace vzniknouti nemůže: vlnění souměrné vzhledem všem rovinám,, jež procházejí paprskem. Tato prostředí jmenuji anisotropická; nich vlnění šíří v různých směrech různou rychlostí proto vlnoplocha vznikající bodového zdroje není kulová. dosavadních úvahách předpokládali jsme vlnění jakožto po­ hybový děj; podstatou jeho byl kmitavý pohyb. Lze však zevšeobecniti pojem vlnění jakýkoli děj, jenž prostředím šíří; tomto smyslu mluvíme vlnách elektromagnetických, vlnění světelném pod. Dále předpokládal: jsme, prostředí, jímž vlnění šíří, všech směrech stejné vlastnosti tedy rychlost vln všech směrech stejná; taková prostředí šlovou isotropická (na př. vzduch, voda). Některá prostředí (na př. krystaly) mají vlastnosti proměnlivé podle toho, kterém směru je pozorujeme.Princip tento odvodil 1842 (1803’ až 1854), tehdy professor pražské stavovské technice. Je-li perio­ dický děj vý, dlužno rozeznávati dva základní druhy vlnění, příčné a podélné. Při vlnění může býti periodický vektor všech místech, vlny téhož směru; vlnění takové slove polarisované vzhledem různým rovinám paprskem proloženým vlastnosti