Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 125 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Kmitočet (po př. 116^). Vlnění zdroje však pozmění, pohybuje-li zdroj př. směru pohybu vlnění kmitočet větší, směru opačném menší. Na části opačném směru jsou vlnky řidší proto jim přísluší menší kmitočet Na. . Dopplerův princip. Pohybující zdroj vysílá vlnění jiného kmitočtu, než vlastní kmitočet zdroje. Vlnění samo zůstává sice nezměněno, ale ­ j pozorovatel stihne vteřinu vlnek, pozorovatel mé vlnek. (obr. Tečna bodě Svedená znamená vlnoplochu, jaká vznikla, kdyby nebylo druhého prostředí. 116a) projde jza vteřinu část vlnění délky níž vlnek, vzbuzuje tudíž vlnění tom bodě rovněž kmitů vteřinu. Charakteristickým znakem určitého vlnění jest jeho kmitočet Síři-li vlnění rychlostí vytvoří dráze délky počet vlnek N-, kterýmkoli bodem, př. Princip Dopplerův. Při pohybu zdroje změna kmitočtu vln při pohybu pozorovatele jen subj ekt vní Loďka plující vstříc vlnám vodním dostává více nárazů vteřinu než loďka klidná.paprsek prodlužme kružnici, jež přísluší rychlosti prvém prostředí. Obr. Tvar vlny lomené tedy určen tečnou DC\ kolmice bodu do­ padu spuštěná značí lomený paprsek. Podobný úkaz nastává, stojí zdroj, ale pohybuje-li pozorovatel k němu nebo něho. rychlostí vteřinu vysílá zdroj také vlnek, ale tyto zaujímají e s pohybu délku směru opačném (obr. Platí tudíž: Vj v), ; c v Na v), jV3 . Skutečná vlna lomená tečnou této kružnice a musí procházeti bodem rozhraní, kterému vlněni právě dospělo. touž dobu vlněni druhém prostředí však rozšíří bodu O pouze kružnici poloměru OC. iV2) určíme, když spočteme kmity na délce neboť taková délka kterýmkoli bodem projde vteřinu. 116. Vlnky části směru pohybu jsou hustší, proto kterémkoli bodu A vzbuzují kmitavý pohyb kmitočtu než zdroj