Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 125 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
116. Dopplerův princip. Charakteristickým znakem určitého vlnění jest jeho kmitočet Síři-li vlnění rychlostí vytvoří dráze délky počet vlnek N-, kterýmkoli bodem, př. Na části opačném směru jsou vlnky řidší proto jim přísluší menší kmitočet Na. Při pohybu zdroje změna kmitočtu vln při pohybu pozorovatele jen subj ekt vní Loďka plující vstříc vlnám vodním dostává více nárazů vteřinu než loďka klidná. . iV2) určíme, když spočteme kmity na délce neboť taková délka kterýmkoli bodem projde vteřinu. touž dobu vlněni druhém prostředí však rozšíří bodu O pouze kružnici poloměru OC. Pohybující zdroj vysílá vlnění jiného kmitočtu, než vlastní kmitočet zdroje. Kmitočet (po př. 116^). (obr. Vlnky části směru pohybu jsou hustší, proto kterémkoli bodu A vzbuzují kmitavý pohyb kmitočtu než zdroj. Obr. Podobný úkaz nastává, stojí zdroj, ale pohybuje-li pozorovatel k němu nebo něho. Vlnění samo zůstává sice nezměněno, ale ­ j pozorovatel stihne vteřinu vlnek, pozorovatel mé vlnek. Princip Dopplerův. směru pohybu vlnění kmitočet větší, směru opačném menší. Skutečná vlna lomená tečnou této kružnice a musí procházeti bodem rozhraní, kterému vlněni právě dospělo. rychlostí vteřinu vysílá zdroj také vlnek, ale tyto zaujímají e s pohybu délku směru opačném (obr. 116a) projde jza vteřinu část vlnění délky níž vlnek, vzbuzuje tudíž vlnění tom bodě rovněž kmitů vteřinu. Tečna bodě Svedená znamená vlnoplochu, jaká vznikla, kdyby nebylo druhého prostředí. Platí tudíž: Vj v), ; c v Na v), jV3 . Tvar vlny lomené tedy určen tečnou DC\ kolmice bodu do­ padu spuštěná značí lomený paprsek. Vlnění zdroje však pozmění, pohybuje-li zdroj př.paprsek prodlužme kružnici, jež přísluší rychlosti prvém prostředí