Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Skutečná vlna lomená tečnou této kružnice
a musí procházeti bodem rozhraní, kterému vlněni právě dospělo. touž dobu vlněni druhém prostředí však rozšíří bodu O
pouze kružnici poloměru OC. Platí
tudíž:
Vj v), ;
c v
Na v), jV3 .
Vlnky části směru pohybu jsou hustší, proto kterémkoli bodu
A vzbuzují kmitavý pohyb kmitočtu než zdroj. Dopplerův princip. Při pohybu zdroje změna kmitočtu vln při pohybu
pozorovatele jen subj ekt vní Loďka plující vstříc vlnám vodním dostává
více nárazů vteřinu než loďka klidná.
Tečna bodě Svedená znamená vlnoplochu, jaká vznikla, kdyby nebylo
druhého prostředí.
Tvar vlny lomené tedy určen tečnou DC\ kolmice bodu do
padu spuštěná značí lomený paprsek. Na
části opačném směru jsou vlnky řidší proto jim přísluší menší
kmitočet Na. Vlnění samo zůstává sice nezměněno, ale
j pozorovatel stihne vteřinu vlnek, pozorovatel
mé vlnek. Kmitočet (po př. 116. (obr.
. 116a) projde
jza vteřinu část vlnění délky níž vlnek, vzbuzuje tudíž
vlnění tom bodě rovněž kmitů vteřinu. 116^).
Pohybující zdroj vysílá vlnění jiného kmitočtu, než vlastní
kmitočet zdroje. směru pohybu vlnění kmitočet větší, směru
opačném menší.
rychlostí vteřinu vysílá zdroj také vlnek, ale tyto zaujímají e
s pohybu délku směru opačném (obr.
Podobný úkaz nastává, stojí zdroj, ale pohybuje-li pozorovatel
k němu nebo něho.
Obr.
Vlnění zdroje však pozmění, pohybuje-li zdroj př. Charakteristickým znakem určitého vlnění
jest jeho kmitočet Síři-li vlnění rychlostí vytvoří dráze
délky počet vlnek N-, kterýmkoli bodem, př.paprsek prodlužme kružnici, jež přísluší rychlosti prvém prostředí.
Princip Dopplerův. iV2) určíme, když spočteme kmity na
délce neboť taková délka kterýmkoli bodem projde vteřinu
