Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
zv. tJhel odrazu
rovná úhlu dopadu, a. značné vzdálenosti bodového zdroje má
kulová vlnoplocha velmi malou křivost.
Odraz.) dopadá šikmo bodu na
rozhraní svírajíc ním úhel jenž slove úhel do
padu; týž úhel jest také mezi pa
prskem dopadajícím kolmicí K
na rozhraní vztyčenou (t. obr.).
Odraz lom rovinné vlny.Rovinná vlna.
Pro jednoduchost budeme vyšetřovat! odraz lom zvláště, ačkoliv zpra
vidla oba zjevy nastávají současné. 120. jejíž poloměr
se rovná dráze Hi). 113.
Rovina, proložená paprskem dopadajícím kolmicí dopadu ,
slove rovina dopadu. Rovinná vlna (obr. Uvedenou konstrukci dlužno představovati pro
. jsou narýsovány pří
slušné kulové vlnoplochy pro body jednotlivých osminách vlnoplochy
AB Výsledná vlna (odražená) jakožto obálka všech jednotlivých vln
jest rovina kolmo nákresně proložená společnou tečnou svírá
s rozhraním úhel CLA, jenž slove úhel odrazu. Proto intensita vlny při šíření nemění. kulovou vlnoplochu. 111.
Rovinná vlna postupuje kolmém směru pokud není třeba při-
hlížeti ohybu, vlnění obsažené určitém prostoru vyplňuje vždy týž
prostor. Přímkové vlny,
vznikající pohybem parníku (obr. Týž úhel jest
také mezi paprskem odraženým AS' kolmicí dopadu shodnosti
trojúhelníků plyne CDA BAD. Při těchto vývodech nebudeme přihlí-
žeti zjevům znamená, nový tvar vlny podle principu
Huygensova sestrojené jest určen obalovou plochou jednotlivých vln
kulových, nikoli také místy mimo obálku. str. II3. Odraz rovinné vlny. kolmicí
dopadu). něho šíří jednak vlnění
zpět prvého prostředí (vlna odražená), jednak postupuje druhého
prostředí, avšak jinou rychlostí (vlna lomená). Dopadne-li vlnění, šířící jednom
prostředí, rozhraní druhého prostředí, stává každý bod rozhraní,
k němuž vlnění dospělo, středem rozruchu. dobu, kterou vlnění
z bodu dospěje rozhraní do
bodu rozšíří vlnění bodu A
Obr. Podobnou
úvahu třeba vykonati pro všechny body vlnoplochy AB\ vlnění nich
vycházející dopadá postupně rozhraní něho rozšiřuje kulové
plochy poloměrech postupně menších.
Takovouto vlnoplochu nazýváme rovinnou vlnou.
Vpustime-li hladinu vodní široké misce rovný drát, vznikne přím
ková vlna, jež místa rozruchu šíři obé strany. Malou část vlnoplochy můžeme
považovati téměř rovinu, čímž veškeré úvahy značně zjednoduší. 113
