Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 121 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Přímočaré šíření aohyb vlu. Pustíme-li hladinu vodní buď malý kamének nebo drát stočený do kruhu, vzniká obojím případě kruhová vlna, jež postupem času stejnoměrně rozšiřuje svůj poloměr. každého bodu vlnoplochy (na př. Podle Huygensova principu lze sledovati nejen šíření vln rozruchu vycházející, nýbrž i vlnění, které vzniká kmitavého pohybu určitém místě tomto případě jest důležitou konstantou dél vlny. 112. s1} rozšíří se rozruch kouli (k, kl, bodu toho opsanou poloměrem : skutečná vlnoplocha JsT, jest všech těchto jednot­ livých vlnoploch k1} Táž úvaha platí tehdy, když původní vlnoplocha jest jiného tvaru než kulového.) vznikla další době vlnoplocha bodu dospěje vlnění vlnoplochy nej- k čase bodu (spojnice obě vlnoplochy kolmá); . Teprve francouzský fysik dokázal, že v bodech mimo vnější obálku vlnění různých středů rozruchu tam přichá­ zející interferencí vzájemně ruší. Obalová plocha všech vlnoploch, vzniklých těchto současných rozruchů, znamená pak novou výslednou vlnoplochu (princip Huygensův). každého následujícího bodu vychází však rozruch něco později než bodu předcházejícího proto jednotlivé kruhové vlny mají pořadem ve směru pohybu menší menší poloměry (obr. 111. Na tomto principu založil Huygens theorii světla svém ^Pojednání o světle« (Tractatus lumine), vydaném 1690. Šroub jedoucího parníku jest rovněž středem roz­ ruchu.). Obr.si, všechny body prvé vlnoplochy stávají současně středy nového rozruchu. Znajíce vlnoplochu určitém okamžiku, nalezneme její polohu po další době, považujeme-li každý bod vlnoplochy střed nového roz­ ruchu. 112. Představme si, vlnoplochy (obr. Vlny vznikající jedoucím parníkem. jednoduchém tvaru, v jakém byl vyložen tento princip, není zřejmo, proč nevzniká vlnění také v bodech obálku. Obr. Výsledná vlna jakožto obálka těchto kruhových vln tvar dvou sbíhajících přímek, jež při po­ hybu parníku postupují sebe kolmo směr vln. Přímočaré šíření ohyb vln