Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Pro jednoduchost přihlédneme nejprve vlnění rovině, jak se
nám jeví vlnách vznikajících hladině vodní.tak, jako rozhraní řada končila.
Plocha obsahující všechna místa, nimž dostoupil rozruch témž čase,
jmenuje vlnoplocha-, vznikl-li rozruch bodě (nebo kulové ploše),
jsou všechny vlnoplochy Směr, ve
k šíří, a
j kolmý. Vlnoplocha rozšiřujíc
se naráží překážky, rozhraní jiných prostředí
a tím její tvar mění. díl, str. Pravidlem rozruch vzbuzený určitém místě
šíří odtud všemi směry prostoru, vzniká vlnění prostorové. mezným případem odrazu konci). jediná výchylka nebo kmi
tavý pohyb) může šířiti jen jediným směrem (po řadě bodové), což
však bývá zřídka splněno. Malá koule narazivší velikou klidu pohybuje se
po rázu směrem (odraz hustším prostředí změnou fáze). mydli
novou bublinu naplněnou třaskavou směsí 277a) nastane-li výbuch,
vznikne nejbližším okolí bubliny zhuštění, jež šíří odtud souměrně
na všechny strany stejnou rychlostí. Princip
Huygensův.
Y rovině prostoru.) dospěje době t
na kulovou plochu poloměru rych
lost vln); další dobu rozšíří plochu
kulovou jejíž poloměr jest větší.
.
Podobný zjev lze pozorovati při rázu dvou koulí různě hmotných, nichž
jedna byla klidu (srovn. velké ploché
misky nalejme něco vody; vpustíme-li hladinu malou kuličku, šíří se
rozruch tím vzbuzený všechny strany stejnou rychlostí vzniká kru
hová vlna stále zvětšující svůj poloměr. dosavadních úvahách jsme
předpokládali, vzbuzený rozruch (na př.).
Podobný zjev nastává prostoru.
Ve koule, když narazila malou klidu, pohybuje rázu týmž
směrem dále (odraz řidším prostředí beze změny fáze). Je-li
za rozhraním hustota, nemění výchylky odrazem svého směru, nastává
odraz beze změny fáze (mezným případem jest odraz konci).
Touž vlnoplochu také dostaneme, když ne
známe původní střed rozruchu, představíme-li
Obr.
Princip Huygensův. Představme př. 121. Má-li řada bodová rozhraním větší
hustotu, mění každá výchylka při odrazu směr opačný, nastává odraz
še změnou fáze (srov. 110. určité době dospěje zhuštění
(nikoli vodní páry explosí vzniklé) určitou plochu kulovou, dva
krát delší dobu plochu kulovou poloměrem dvakrát větším atd. Změny tyto lze sledovatl
podle takovouto úvahou: Rozruch vy
cházející bodu (obr. Koule původně klidná pohybuje se
po rázu směru, kterém druhá koule narazila (lomená vlna postu
puje beze změny fáze)
