Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 119 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Výsledek tento platí jak pro vlnění příčné, tak pro vlnění podélné. 108. Výchylka dospěvší pevný konec snaží jej vychýliti svém směru; pevný konec působí však podle principu akce reakce řadu bodovou v obráceném směru, vzbuzuje proto výchylku stejně velkou, ale o směru, jež běží zpět.). pevném konci setkávají se vždy dvě výchylky opačného směru, proto pevný konec em stojatého vlnění. Vlnění odražené s vlněním původním skládá zase vlnění stojaté. volném konci má jak vlnění původní, tak odražené vždy stejné výchylky téhož směru, jež proto zesilují; volný konec stojatého vlnění. Druhá část odráží (vlnění odražené) . 109. 109. Odrazem vzniká tedy druhé vlnění, jež postupuje směru proto původním vlněním skládá vlnění. Pokus hadicí jednom konci upevněnou, jejímž druhým koncem kmi­ táme, jakož Meldeův pokus jsou dokladem, jak vzniká stojaté vlněni odrazem na pevném, konci.)- Podobný zjev nastává odrazem konci. Jak lze theoreticky pokusně od- voditi, dělí vlnění dopadající dvě části: Jedna část postupuje dále řadě bodové rozhraním tak, jako ani změny hustoty nebylo, avšak jinou rychlosti; vlnění toto slove lomeným. Obecnější případ nastává, dopadá-li vlnění řadě bodové rozhraní, za nímž řada bodová jinou hustotu. Ostatní uzly jsou vzdáleny pevného konce ná­ sobky poloviční délky vlny (obr. Dopadá-li celé vlnění řadě bodové konec, mění se každá výchylka odrazem opačnou běží zpět. 108.pevném konci řady hodové odráží každá výchylka obrá­ cenou fázíy volném konci odráží nezměněnou fází. Vznik stojatého vlnění volném konci lze ukázati buď na hadici svisle visící, jejíž spodní konec volný, nebo řetízku, jejž pověsíme na kladívko elektromagnetického zvonku. Obr. volném konci nevzniká žádná reakční síla, proto vý­ chylka odráží zpět nezměněným směrem. Stojaté vlnění volného konce. Z úvah těchto poznáváme: Dopadá-li postupné vlnění 11a pevný nebo volný konec, vzniká odrazem něho vlnění stojaté, jež má konci uzel, volném konci kmitnu. konce. Stojaté vlnění pevného Obr. Uzly jsou volného konce vzdáleny $A, \X, lichý počet čtvrtvln (obr. Při po­ d vlnění pevném konci (uzlu) střídá zhuštění zředění; na volném konci kmitně) hustota stále táž