Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 119 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vlnění odražené s vlněním původním skládá zase vlnění stojaté. konce. Ostatní uzly jsou vzdáleny pevného konce ná­ sobky poloviční délky vlny (obr. Dopadá-li celé vlnění řadě bodové konec, mění se každá výchylka odrazem opačnou běží zpět. Druhá část odráží (vlnění odražené) . 108. volném konci nevzniká žádná reakční síla, proto vý­ chylka odráží zpět nezměněným směrem. Z úvah těchto poznáváme: Dopadá-li postupné vlnění 11a pevný nebo volný konec, vzniká odrazem něho vlnění stojaté, jež má konci uzel, volném konci kmitnu. Obecnější případ nastává, dopadá-li vlnění řadě bodové rozhraní, za nímž řada bodová jinou hustotu. Stojaté vlnění pevného Obr. Odrazem vzniká tedy druhé vlnění, jež postupuje směru proto původním vlněním skládá vlnění. Obr. pevném konci setkávají se vždy dvě výchylky opačného směru, proto pevný konec em stojatého vlnění. Jak lze theoreticky pokusně od- voditi, dělí vlnění dopadající dvě části: Jedna část postupuje dále řadě bodové rozhraním tak, jako ani změny hustoty nebylo, avšak jinou rychlosti; vlnění toto slove lomeným.)- Podobný zjev nastává odrazem konci.pevném konci řady hodové odráží každá výchylka obrá­ cenou fázíy volném konci odráží nezměněnou fází. Stojaté vlnění volného konce. 108. Vznik stojatého vlnění volném konci lze ukázati buď na hadici svisle visící, jejíž spodní konec volný, nebo řetízku, jejž pověsíme na kladívko elektromagnetického zvonku. 109. Při po­ d vlnění pevném konci (uzlu) střídá zhuštění zředění; na volném konci kmitně) hustota stále táž. volném konci má jak vlnění původní, tak odražené vždy stejné výchylky téhož směru, jež proto zesilují; volný konec stojatého vlnění. Pokus hadicí jednom konci upevněnou, jejímž druhým koncem kmi­ táme, jakož Meldeův pokus jsou dokladem, jak vzniká stojaté vlněni odrazem na pevném, konci. Výchylka dospěvší pevný konec snaží jej vychýliti svém směru; pevný konec působí však podle principu akce reakce řadu bodovou v obráceném směru, vzbuzuje proto výchylku stejně velkou, ale o směru, jež běží zpět. Uzly jsou volného konce vzdáleny $A, \X, lichý počet čtvrtvln (obr. Výsledek tento platí jak pro vlnění příčné, tak pro vlnění podélné.). 109