Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
volném konci nevzniká žádná reakční síla, proto vý
chylka odráží zpět nezměněným směrem. Při po
d vlnění pevném konci (uzlu) střídá zhuštění zředění;
na volném konci kmitně) hustota stále táž. 108.
Obr.
Uzly jsou volného konce vzdáleny $A, \X, lichý
počet čtvrtvln (obr. Vznik stojatého vlnění volném konci lze ukázati buď na
hadici svisle visící, jejíž spodní konec volný, nebo řetízku, jejž pověsíme
na kladívko elektromagnetického zvonku. Druhá část odráží (vlnění odražené)
. Jak lze theoreticky pokusně od-
voditi, dělí vlnění dopadající dvě části: Jedna část postupuje dále řadě
bodové rozhraním tak, jako ani změny hustoty nebylo, avšak jinou
rychlosti; vlnění toto slove lomeným. volném konci
má jak vlnění původní, tak odražené vždy stejné výchylky téhož
směru, jež proto zesilují; volný konec stojatého vlnění. 108.
Pokus hadicí jednom konci upevněnou, jejímž druhým koncem kmi
táme, jakož Meldeův pokus jsou dokladem, jak vzniká stojaté vlněni odrazem
na pevném, konci.pevném konci řady hodové odráží každá výchylka obrá
cenou fázíy volném konci odráží nezměněnou fází.
Dopadá-li celé vlnění řadě bodové konec, mění se
každá výchylka odrazem opačnou běží zpět. konce.
Výchylka dospěvší pevný konec snaží jej vychýliti svém směru;
pevný konec působí však podle principu akce reakce řadu bodovou
v obráceném směru, vzbuzuje proto výchylku stejně velkou, ale o
směru, jež běží zpět. 109. Stojaté vlnění volného
konce. Vlnění odražené
s vlněním původním skládá zase vlnění stojaté.)-
Podobný zjev nastává odrazem konci.
Z úvah těchto poznáváme: Dopadá-li postupné vlnění 11a pevný
nebo volný konec, vzniká odrazem něho vlnění stojaté, jež
má konci uzel, volném konci kmitnu. Stojaté vlnění pevného Obr. Výsledek
tento platí jak pro vlnění příčné, tak pro vlnění podélné. Ostatní uzly jsou vzdáleny pevného konce ná
sobky poloviční délky vlny (obr. Odrazem vzniká tedy
druhé vlnění, jež postupuje směru proto původním
vlněním skládá vlnění. pevném konci setkávají se
vždy dvě výchylky opačného směru, proto pevný konec em
stojatého vlnění. 109.).
Obecnější případ nastává, dopadá-li vlnění řadě bodové rozhraní,
za nímž řada bodová jinou hustotu
