Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 119 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Výsledek tento platí jak pro vlnění příčné, tak pro vlnění podélné. Jak lze theoreticky pokusně od- voditi, dělí vlnění dopadající dvě části: Jedna část postupuje dále řadě bodové rozhraním tak, jako ani změny hustoty nebylo, avšak jinou rychlosti; vlnění toto slove lomeným. volném konci má jak vlnění původní, tak odražené vždy stejné výchylky téhož směru, jež proto zesilují; volný konec stojatého vlnění. Dopadá-li celé vlnění řadě bodové konec, mění se každá výchylka odrazem opačnou běží zpět. 108. volném konci nevzniká žádná reakční síla, proto vý­ chylka odráží zpět nezměněným směrem. 109.). Z úvah těchto poznáváme: Dopadá-li postupné vlnění 11a pevný nebo volný konec, vzniká odrazem něho vlnění stojaté, jež má konci uzel, volném konci kmitnu. Vlnění odražené s vlněním původním skládá zase vlnění stojaté. Obecnější případ nastává, dopadá-li vlnění řadě bodové rozhraní, za nímž řada bodová jinou hustotu. Druhá část odráží (vlnění odražené) . Při po­ d vlnění pevném konci (uzlu) střídá zhuštění zředění; na volném konci kmitně) hustota stále táž. Vznik stojatého vlnění volném konci lze ukázati buď na hadici svisle visící, jejíž spodní konec volný, nebo řetízku, jejž pověsíme na kladívko elektromagnetického zvonku.)- Podobný zjev nastává odrazem konci. Obr. 109. Výchylka dospěvší pevný konec snaží jej vychýliti svém směru; pevný konec působí však podle principu akce reakce řadu bodovou v obráceném směru, vzbuzuje proto výchylku stejně velkou, ale o směru, jež běží zpět. Stojaté vlnění volného konce. Stojaté vlnění pevného Obr. Pokus hadicí jednom konci upevněnou, jejímž druhým koncem kmi­ táme, jakož Meldeův pokus jsou dokladem, jak vzniká stojaté vlněni odrazem na pevném, konci. konce. Uzly jsou volného konce vzdáleny $A, \X, lichý počet čtvrtvln (obr. Odrazem vzniká tedy druhé vlnění, jež postupuje směru proto původním vlněním skládá vlnění. Ostatní uzly jsou vzdáleny pevného konce ná­ sobky poloviční délky vlny (obr. pevném konci setkávají se vždy dvě výchylky opačného směru, proto pevný konec em stojatého vlnění.pevném konci řady hodové odráží každá výchylka obrá­ cenou fázíy volném konci odráží nezměněnou fází. 108