Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
109. Výsledek
tento platí jak pro vlnění příčné, tak pro vlnění podélné.
Uzly jsou volného konce vzdáleny $A, \X, lichý
počet čtvrtvln (obr.
Obr.
Pokus hadicí jednom konci upevněnou, jejímž druhým koncem kmi
táme, jakož Meldeův pokus jsou dokladem, jak vzniká stojaté vlněni odrazem
na pevném, konci.pevném konci řady hodové odráží každá výchylka obrá
cenou fázíy volném konci odráží nezměněnou fází.
Dopadá-li celé vlnění řadě bodové konec, mění se
každá výchylka odrazem opačnou běží zpět.
Obecnější případ nastává, dopadá-li vlnění řadě bodové rozhraní,
za nímž řada bodová jinou hustotu. konce. pevném konci setkávají se
vždy dvě výchylky opačného směru, proto pevný konec em
stojatého vlnění.
Výchylka dospěvší pevný konec snaží jej vychýliti svém směru;
pevný konec působí však podle principu akce reakce řadu bodovou
v obráceném směru, vzbuzuje proto výchylku stejně velkou, ale o
směru, jež běží zpět. Jak lze theoreticky pokusně od-
voditi, dělí vlnění dopadající dvě části: Jedna část postupuje dále řadě
bodové rozhraním tak, jako ani změny hustoty nebylo, avšak jinou
rychlosti; vlnění toto slove lomeným.
Z úvah těchto poznáváme: Dopadá-li postupné vlnění 11a pevný
nebo volný konec, vzniká odrazem něho vlnění stojaté, jež
má konci uzel, volném konci kmitnu.)-
Podobný zjev nastává odrazem konci. 108. 109. Vznik stojatého vlnění volném konci lze ukázati buď na
hadici svisle visící, jejíž spodní konec volný, nebo řetízku, jejž pověsíme
na kladívko elektromagnetického zvonku.). Druhá část odráží (vlnění odražené)
. Stojaté vlnění pevného Obr. volném konci
má jak vlnění původní, tak odražené vždy stejné výchylky téhož
směru, jež proto zesilují; volný konec stojatého vlnění. Odrazem vzniká tedy
druhé vlnění, jež postupuje směru proto původním
vlněním skládá vlnění. volném konci nevzniká žádná reakční síla, proto vý
chylka odráží zpět nezměněným směrem. Vlnění odražené
s vlněním původním skládá zase vlnění stojaté. Ostatní uzly jsou vzdáleny pevného konce ná
sobky poloviční délky vlny (obr. 108. Stojaté vlnění volného
konce. Při po
d vlnění pevném konci (uzlu) střídá zhuštění zředění;
na volném konci kmitně) hustota stále táž
