Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
str.dolů sklápěti levo). Odraz konci. Kmi (t. body největších kmitů) jsou však obou případech
mezi uzly.
konci něm přemění výchylku právě běží
zpět (obr. Výchylka dospěvší volný konec také odráží, avšak
zůstává téhož směru jako původně (obr.) rovnicí:
y sin 2n
a tedy vlna opačným směrem postupující
— sin f
Součtem obou vln
r Sin j
aneb
cc t
y cos -r- sin 2ti —
A 1
jest dána rovnice vlnění stojatého. 106&); pravíme, nastal odraz. Týž pokus lze opakovati
s hadicí (po případě řetízkem), již držíme svisle jejíž spodní konec
je volný. 106a), jež běží upevněnému
|_____ __________________ ti_____
/*ll
Obr. Odraz konci.
Průběh stojatého vlněni podélného nejlépe přehlédneme, rozvineme-li
časově kmity jednotlivých bodů směru kolmém řadě bodové; tak vznikne
obr. 113.; hadice rýsována však vodo-
royně). Trhneme-li
pak druhým koncem prudce nahoru dolů, vznikne hadici krátká
výchylka, mající tvar poloviny (obr. Pohybujeme-li něm směrem dolů úzkou štěrbinou, mající směr
řady bodové, vzuiká štěrbině obraz vlnění podélného. Při tom poznáváme
tento rozdíl mezi chvěním podélným příčným: význačná místa vlny o-
d 1né, totiž zředění tvoří právě uzlech (ovšem stří
davě) význačná místa vlny (vrch důl) vznikají vždy uprostřed mezi
uzly. vyplývá, všechny body kmitají
současně sin t!T), ale amplituda kmitů cos x/Á se
periodicky mění polohou bodů.
Odraz vln. 105. 107. Vzniká stojaté vlnění podélné neboli podélné
chvění; něm platí vše, bylo uvedeno chvění příčném, tou ovšem
změnou, každý bod kmitá směru řady bodové (podél). 107. Obr. 106. toho poznáváme:
y sin -----S-
.
Vlna postupující směrem osy jest určena (srovn. Dlouhou kaučukovou hadici (nebo, provaz) jednom
konci natáhněme polohy vodorovné
