Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
106&); pravíme, nastal odraz.
Vlna postupující směrem osy jest určena (srovn. Pohybujeme-li něm směrem dolů úzkou štěrbinou, mající směr
řady bodové, vzuiká štěrbině obraz vlnění podélného. 107. Trhneme-li
pak druhým koncem prudce nahoru dolů, vznikne hadici krátká
výchylka, mající tvar poloviny (obr. Vzniká stojaté vlnění podélné neboli podélné
chvění; něm platí vše, bylo uvedeno chvění příčném, tou ovšem
změnou, každý bod kmitá směru řady bodové (podél). Výchylka dospěvší volný konec také odráží, avšak
zůstává téhož směru jako původně (obr. 105.
konci něm přemění výchylku právě běží
zpět (obr.dolů sklápěti levo).
Odraz vln. vyplývá, všechny body kmitají
současně sin t!T), ale amplituda kmitů cos x/Á se
periodicky mění polohou bodů. body největších kmitů) jsou však obou případech
mezi uzly. 106. 113. Dlouhou kaučukovou hadici (nebo, provaz) jednom
konci natáhněme polohy vodorovné. Odraz konci. Obr. Kmi (t. toho poznáváme:
y sin -----S-
. 107. 106a), jež běží upevněnému
|_____ __________________ ti_____
/*ll
Obr. Odraz konci. str.) rovnicí:
y sin 2n
a tedy vlna opačným směrem postupující
— sin f
Součtem obou vln
r Sin j
aneb
cc t
y cos -r- sin 2ti —
A 1
jest dána rovnice vlnění stojatého. Při tom poznáváme
tento rozdíl mezi chvěním podélným příčným: význačná místa vlny o-
d 1né, totiž zředění tvoří právě uzlech (ovšem stří
davě) význačná místa vlny (vrch důl) vznikají vždy uprostřed mezi
uzly. Týž pokus lze opakovati
s hadicí (po případě řetízkem), již držíme svisle jejíž spodní konec
je volný.; hadice rýsována však vodo-
royně).
Průběh stojatého vlněni podélného nejlépe přehlédneme, rozvineme-li
časově kmity jednotlivých bodů směru kolmém řadě bodové; tak vznikne
obr
