Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 118 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
107. body největších kmitů) jsou však obou případech mezi uzly. Vlna postupující směrem osy jest určena (srovn. 106. Týž pokus lze opakovati s hadicí (po případě řetízkem), již držíme svisle jejíž spodní konec je volný. str. vyplývá, všechny body kmitají současně sin t!T), ale amplituda kmitů cos x/Á se periodicky mění polohou bodů. Odraz vln. Výchylka dospěvší volný konec také odráží, avšak zůstává téhož směru jako původně (obr. Pohybujeme-li něm směrem dolů úzkou štěrbinou, mající směr řady bodové, vzuiká štěrbině obraz vlnění podélného. toho poznáváme: y sin -----S- . Vzniká stojaté vlnění podélné neboli podélné chvění; něm platí vše, bylo uvedeno chvění příčném, tou ovšem změnou, každý bod kmitá směru řady bodové (podél). Kmi (t. 106a), jež běží upevněnému |_____ __________________ ti_____ /*ll Obr. 106&); pravíme, nastal odraz. 105. Trhneme-li pak druhým koncem prudce nahoru dolů, vznikne hadici krátká výchylka, mající tvar poloviny (obr. 107. Odraz konci.) rovnicí: y sin 2n a tedy vlna opačným směrem postupující — sin f Součtem obou vln r Sin j aneb cc t y cos -r- sin 2ti — A 1 jest dána rovnice vlnění stojatého.dolů sklápěti levo). Při tom poznáváme tento rozdíl mezi chvěním podélným příčným: význačná místa vlny o- d 1né, totiž zředění tvoří právě uzlech (ovšem stří­ davě) význačná místa vlny (vrch důl) vznikají vždy uprostřed mezi uzly. Průběh stojatého vlněni podélného nejlépe přehlédneme, rozvineme-li časově kmity jednotlivých bodů směru kolmém řadě bodové; tak vznikne obr. Dlouhou kaučukovou hadici (nebo, provaz) jednom konci natáhněme polohy vodorovné. Obr. 113.; hadice rýsována však vodo- royně). konci něm přemění výchylku právě běží zpět (obr. Odraz konci