Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 118 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
str. 106a), jež běží upevněnému |_____ __________________ ti_____ /*ll Obr. Odraz konci.dolů sklápěti levo). vyplývá, všechny body kmitají současně sin t!T), ale amplituda kmitů cos x/Á se periodicky mění polohou bodů. Průběh stojatého vlněni podélného nejlépe přehlédneme, rozvineme-li časově kmity jednotlivých bodů směru kolmém řadě bodové; tak vznikne obr. 113. body největších kmitů) jsou však obou případech mezi uzly. Dlouhou kaučukovou hadici (nebo, provaz) jednom konci natáhněme polohy vodorovné. Vlna postupující směrem osy jest určena (srovn. 106. Kmi (t.) rovnicí: y sin 2n a tedy vlna opačným směrem postupující — sin f Součtem obou vln r Sin j aneb cc t y cos -r- sin 2ti — A 1 jest dána rovnice vlnění stojatého. konci něm přemění výchylku právě běží zpět (obr. Odraz vln. Obr. Odraz konci. Při tom poznáváme tento rozdíl mezi chvěním podélným příčným: význačná místa vlny o- d 1né, totiž zředění tvoří právě uzlech (ovšem stří­ davě) význačná místa vlny (vrch důl) vznikají vždy uprostřed mezi uzly. 107. toho poznáváme: y sin -----S- . Výchylka dospěvší volný konec také odráží, avšak zůstává téhož směru jako původně (obr.; hadice rýsována však vodo- royně). 106&); pravíme, nastal odraz. Týž pokus lze opakovati s hadicí (po případě řetízkem), již držíme svisle jejíž spodní konec je volný. Vzniká stojaté vlnění podélné neboli podélné chvění; něm platí vše, bylo uvedeno chvění příčném, tou ovšem změnou, každý bod kmitá směru řady bodové (podél). Pohybujeme-li něm směrem dolů úzkou štěrbinou, mající směr řady bodové, vzuiká štěrbině obraz vlnění podélného. 107. 105. Trhneme-li pak druhým koncem prudce nahoru dolů, vznikne hadici krátká výchylka, mající tvar poloviny (obr