Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Podélné chvění řady bodové
rozvinuté směru kolmém. Při
vlnění kmitají jednotlivé body amplitudami
(body bližší uzlům mají amplitudu, body bližší kmitnám mají
v amplitudu), ale všechny
s fází (všechny body pro-
° cházejí současně rovnovážnou po-
lohou jsou rovněž současně ve
* své největší výchylce).
Obr. Pokus m
vlnostrojem. Konstrukce obr.
Hadice rozechvěje (vykonává stojaté vlnění) buď jako celek, obsahujíc půl
vlny, nebo dvou oddílech (dvě poloviny) nebo třech oddílech (tři polo
viny) atd.
Srovnávajíce vlnění postupné stojaté poznáváme: Při vlnění po
s jednotlivé body kmitají amp tudou, ale
v fázích, každý následující později než předcházející. Uprostřed mezi dvěma uzly jsou místa největších kmitů, jež šlovou
kmitný nebo vrcholy. 105. pokus dlouhou zatíženou niti, která rozechví-
vána ladičkou elektromagnetickou. Vzdálenost sousedních uzlů měří půl délky
vlny. Obr.
Obdobné zjevy nastávají, postupuje-li proti sobě dvoje vlnění 0-
d touže délkou vlny amplitudou. Vznik vlnění stojatého.vlnění fází. Změnou zatížení mění rychlost vln tím
i počet polovin, něž dělí chvějící nit. zůstává
v platnosti pro tento případ, pouze třeba veškeré výchylky sklopití
o 90° (na př. výchylky nahoru směřující sklápěti pravo, výchylky
.
Příčné vlnění stojaté lze nejjednodušeji ukázati dlouhou kaučukovou ha
dicí jednom konci upevněnou, jejíž druhý konec vhodně rozkmitáváme. 104
