Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Obr.
Hadice rozechvěje (vykonává stojaté vlnění) buď jako celek, obsahujíc půl
vlny, nebo dvou oddílech (dvě poloviny) nebo třech oddílech (tři polo
viny) atd.
Srovnávajíce vlnění postupné stojaté poznáváme: Při vlnění po
s jednotlivé body kmitají amp tudou, ale
v fázích, každý následující později než předcházející. Podélné chvění řady bodové
rozvinuté směru kolmém. 105. zůstává
v platnosti pro tento případ, pouze třeba veškeré výchylky sklopití
o 90° (na př.
Obdobné zjevy nastávají, postupuje-li proti sobě dvoje vlnění 0-
d touže délkou vlny amplitudou.vlnění fází. Obr.
Příčné vlnění stojaté lze nejjednodušeji ukázati dlouhou kaučukovou ha
dicí jednom konci upevněnou, jejíž druhý konec vhodně rozkmitáváme. Vzdálenost sousedních uzlů měří půl délky
vlny. výchylky nahoru směřující sklápěti pravo, výchylky
. Změnou zatížení mění rychlost vln tím
i počet polovin, něž dělí chvějící nit. Pokus m
vlnostrojem. Při
vlnění kmitají jednotlivé body amplitudami
(body bližší uzlům mají amplitudu, body bližší kmitnám mají
v amplitudu), ale všechny
s fází (všechny body pro-
° cházejí současně rovnovážnou po-
lohou jsou rovněž současně ve
* své největší výchylce). pokus dlouhou zatíženou niti, která rozechví-
vána ladičkou elektromagnetickou. Vznik vlnění stojatého. Uprostřed mezi dvěma uzly jsou místa největších kmitů, jež šlovou
kmitný nebo vrcholy. Konstrukce obr. 104
