Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Uprostřed mezi dvěma uzly jsou místa největších kmitů, jež šlovou
kmitný nebo vrcholy.
Hadice rozechvěje (vykonává stojaté vlnění) buď jako celek, obsahujíc půl
vlny, nebo dvou oddílech (dvě poloviny) nebo třech oddílech (tři polo
viny) atd. výchylky nahoru směřující sklápěti pravo, výchylky
. 105. 104. zůstává
v platnosti pro tento případ, pouze třeba veškeré výchylky sklopití
o 90° (na př. Vznik vlnění stojatého. Konstrukce obr.
Srovnávajíce vlnění postupné stojaté poznáváme: Při vlnění po
s jednotlivé body kmitají amp tudou, ale
v fázích, každý následující později než předcházející. Pokus m
vlnostrojem.vlnění fází. Podélné chvění řady bodové
rozvinuté směru kolmém. pokus dlouhou zatíženou niti, která rozechví-
vána ladičkou elektromagnetickou. Změnou zatížení mění rychlost vln tím
i počet polovin, něž dělí chvějící nit. Vzdálenost sousedních uzlů měří půl délky
vlny.
Obr.
Příčné vlnění stojaté lze nejjednodušeji ukázati dlouhou kaučukovou ha
dicí jednom konci upevněnou, jejíž druhý konec vhodně rozkmitáváme. Při
vlnění kmitají jednotlivé body amplitudami
(body bližší uzlům mají amplitudu, body bližší kmitnám mají
v amplitudu), ale všechny
s fází (všechny body pro-
° cházejí současně rovnovážnou po-
lohou jsou rovněž současně ve
* své největší výchylce).
Obdobné zjevy nastávají, postupuje-li proti sobě dvoje vlnění 0-
d touže délkou vlny amplitudou. Obr
