Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 116 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vlnění podélná. (str. Při jiných fá­ zových rozdílech vzniká řadě bodové vlnění 11i tiské. Tvar vlny šroubovice, jeden její závit představuje jednu vlnu. 98. Velmi důležitý případ, postupuje-li v řadě bodové dvoje vlnění téže délky vlny téže amplitudy m s (proti sobě). Dvoje vlnění téže délky vlny téhož rozkmitu při stejné fázi zesilují, při opačné fázi ruší.děno půl délky vlny, rozdíl fázi půl doby kmitové) oboje vlnění se vzájemně rusí; výsledkem klid. Výsledná výchylka každém bodě rovná se algebraickému součtu výchylek, které tam každé prvotních vlnění samo způsobilo. obr.) každý bod kmitá směru, jenž úhel původních kmitů půlí. Vlnění příčná, jejíchž roviny kmitů jsou sobě kolmé. B. 112. pro jednotlivé osminy doby kmitové sobě jdoucí (až poloviny doby kmitové); výsledné tvary vln jsou sestaveny v obr. Podle obr. nej-, jednodušším případě, jsou-li jak délky vln tak amplitudy stejné, rozhoduje vý­ sledku fázový rozdíl obou vln. Jsou-li však obě vlnění vzájemně zpožděna čtvrt délky vlny (nebo o délky vlny), vykonává každý bod dva kmity sobě kolmé fázovým roz­ dílem rovným (nebo doby kmitové. Všechny body, kmitajíce postupně sobou napříč drahách kruhových,*vytvoří vlnění (cirknlární). obr. Výslední tvar vlny tedy dostaneme, sečteme-li alge­ braicky obě prvotní vlny, ale sčítati dlužno pro každý okamžik zvláště, neboť vzájemná poloha obou vln ustavičně mění.) znamená skládám dvou vlnění, nichž jedno dvakrát větší délku vlny než druhé; vzniká nich tvar vlny, jež postupuje rovnoměrně po řadě bodové. Pozorujeme, řadě bodové vznikají rovněž vlny, jež však trvají stále témž místě; zjev tento nazýváme příčným vlněním stojatým nebo také příčným chvěním. Příslušnou kon­ strukci obsahuje obr. Postupujl-li týmž směrem řadě bodové dvě vlnění délek vln, lze skládati výsledné vlnění týmž způsobem. Povšimnouti dlužno, dvoje vlnění, jejichž roviny kmitové jsou k sobě kolmé, nikdy nemohou vzájemně rušiti. Při jiných rozdílech fázových (na př. 100. Obraz tohoto vlněni poskytuje šroub (pro názornost velké výšce závitu), otáčející kolem své osy. Pro skládání dvou vlnění podélných platí ob­ dobné úvahy jako při vlnách příčných touž rovinou kmitů. 3. př. Při stejné fázi anebo při opačné fázi (srovn. 99c rozdíl fázi čtvrt doby kmitové, druhé vlnění proti prvému pozadu čtvrt délky vlny) povstává výsledné vlnění téže sice délky vlny, ale jinou amplitudou jinou fází. Vzniká zase jednoduché vlnění téže délky vlny, ale jeho rovina kmitů půlí úhel mezi rovinami obou základních kmitů. obr. C. 104. V stojaté (chvění). jest jeho výsledná dráha kruhová. 111. 100 str. 104/. Některé body jsou stále klidu a zovou uzly, vznikají těch místech, kde trvale setkávají oboje 8*