Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
100 str.
3. Všechny body, kmitajíce postupně sobou napříč drahách
kruhových,*vytvoří vlnění (cirknlární). Některé body jsou stále klidu
a zovou uzly, vznikají těch místech, kde trvale setkávají oboje
8*
. Při stejné fázi anebo při opačné fázi (srovn. př.
C.
obr.
Postupujl-li týmž směrem řadě bodové dvě vlnění délek
vln, lze skládati výsledné vlnění týmž způsobem. 99c rozdíl
fázi čtvrt doby kmitové, druhé vlnění proti prvému pozadu čtvrt
délky vlny) povstává výsledné vlnění téže sice délky vlny, ale jinou
amplitudou jinou fází. Při jiných fá
zových rozdílech vzniká řadě bodové vlnění 11i tiské. nej-,
jednodušším případě, jsou-li jak délky vln tak amplitudy stejné, rozhoduje vý
sledku fázový rozdíl obou vln.
B.) každý bod kmitá směru, jenž úhel původních
kmitů půlí. Pozorujeme, řadě bodové vznikají rovněž vlny, jež
však trvají stále témž místě; zjev tento nazýváme příčným vlněním
stojatým nebo také příčným chvěním. Podle obr.
Povšimnouti dlužno, dvoje vlnění, jejichž roviny kmitové jsou
k sobě kolmé, nikdy nemohou vzájemně rušiti. 104. Příslušnou kon
strukci obsahuje obr. 100. Vlnění příčná, jejíchž roviny kmitů jsou sobě kolmé. Pro skládání dvou vlnění podélných platí ob
dobné úvahy jako při vlnách příčných touž rovinou kmitů. obr. pro jednotlivé osminy doby kmitové sobě
jdoucí (až poloviny doby kmitové); výsledné tvary vln jsou sestaveny
v obr.)
znamená skládám dvou vlnění, nichž jedno dvakrát větší délku vlny
než druhé; vzniká nich tvar vlny, jež postupuje rovnoměrně po
řadě bodové. 112. Výsledná výchylka každém bodě rovná se
algebraickému součtu výchylek, které tam každé prvotních vlnění
samo způsobilo. Výslední tvar vlny tedy dostaneme, sečteme-li alge
braicky obě prvotní vlny, ale sčítati dlužno pro každý okamžik zvláště,
neboť vzájemná poloha obou vln ustavičně mění. Vzniká zase jednoduché vlnění téže délky vlny, ale jeho rovina
kmitů půlí úhel mezi rovinami obou základních kmitů. 98.děno půl délky vlny, rozdíl fázi půl doby kmitové) oboje vlnění
se vzájemně rusí; výsledkem klid. 104/. Při jiných rozdílech fázových (na př. Obraz tohoto vlněni poskytuje šroub (pro
názornost velké výšce závitu), otáčející kolem své osy. Dvoje
vlnění téže délky vlny téhož rozkmitu při stejné fázi zesilují, při
opačné fázi ruší. 111.
Jsou-li však obě vlnění vzájemně zpožděna čtvrt délky vlny (nebo
o délky vlny), vykonává každý bod dva kmity sobě kolmé fázovým roz
dílem rovným (nebo doby kmitové. Vlnění podélná. jest jeho výsledná
dráha kruhová.
V stojaté (chvění). Velmi důležitý případ, postupuje-li
v řadě bodové dvoje vlnění téže délky vlny téže amplitudy m
s (proti sobě). obr. Tvar vlny šroubovice, jeden
její závit představuje jednu vlnu. (str
