Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Vyřízněme černého papíru štěr
binu (širokou asi mm, dlouhou
5V2 cm), položme hořejší
řadu bodovou pohybujme jí
směrem dolů štěrbině jeví
obraz podélného vlnění postup-
Obr. Postupuje-li téže řadě bo
dové současně dvoje vlnění směrem, skládá vlnění vý
sledné, jež každém okamžiku jest určeno vektorovým součtem jednot
livých výchylek.Vznik vlněni podélného lze ukázati dlouhé vodorovné spirále na
vhodných místech zavěšené. (str. 99. Rychlost podélných vln vzduchu při jest 331-8 ?n/sec. 103. Pokus vlnostroji
Machově. Vlnění příčná, jejichž roviny kmitů souhlasí. pravo.
2. jest
postupné vlněni podélné znázor
něno tak, kmitavý pohyb kaž
dého bodu časově rozvinut ve
směru kolmém řadě bodové. Při opačné fázi (obr. obrazce toho poznáváme,
že skládání vln téže délky vlny, téhož rozkmitu téže roviny kmitů
platí věty:
1.
Jak dlouhá vlna přísluší kmitočtu 435? (76-3 cm. 995, jedno vlnění proti druhému zpož
. Uvedeme-li jeden konec spirály kmitavého po
hybu směrem osy, vznikají spi
rále vlny podélné (zhuštění a
zředění), jež běží druhému
konci.
Vlna jest cha-
rakterisována dolem, jež jsou mezi body,
které právě procházejí rovnovážnou polohou. Pro jednoduchost omezíme skládání vln, jež
mají dél lny (tedy též stejnou dobu kmitovou) ý
r ozkmit. Při stejné fázi (obr. 103.)
2. stí oj.)
Interference vln bodové řadě. Délka podélné půlvlny byla měřením stanovena skleněné tyči na
2 Je-li rychlost podélného vlnění skle 5000 m/sec, jak veliký toho
vyplývá kmitočet? (1250. Vlna podélná jest vyznačena
z zředě jež jsou však právě bodech procházejících
rovnovážnou polohou (sousední body kmitají opačné strany). Případ tento je
znázorněn obr. 99a) vzniká výsledné vlnění téže délky
vlny, téže fáze, ale rozkmitem dvojnásobným. Postupné vlnění podélné, časově ného' vlno-
rozvinuté směru kolmém.
Úlohy.), považujeme-li něm obě sinusoidy za
vlny představujeme-li si, obě tyto vlny postupují současným po
hybem rovnoměrným př.
A. 111. obr
