Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 115 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vyřízněme černého papíru štěr­ binu (širokou asi mm, dlouhou 5V2 cm), položme hořejší řadu bodovou pohybujme jí směrem dolů štěrbině jeví obraz podélného vlnění postup- Obr. Případ tento je znázorněn obr. A. 995, jedno vlnění proti druhému zpož­ . Uvedeme-li jeden konec spirály kmitavého po­ hybu směrem osy, vznikají spi­ rále vlny podélné (zhuštění a zředění), jež běží druhému konci. Pokus vlnostroji Machově. Rychlost podélných vln vzduchu při jest 331-8 ?n/sec. stí oj. 99. Vlna jest cha- rakterisována dolem, jež jsou mezi body, které právě procházejí rovnovážnou polohou. pravo. 111.), považujeme-li něm obě sinusoidy za vlny představujeme-li si, obě tyto vlny postupují současným po­ hybem rovnoměrným př. Jak dlouhá vlna přísluší kmitočtu 435? (76-3 cm. Pro jednoduchost omezíme skládání vln, jež mají dél lny (tedy též stejnou dobu kmitovou) ý r ozkmit. (str. obr. 2. Při stejné fázi (obr. Délka podélné půlvlny byla měřením stanovena skleněné tyči na 2 Je-li rychlost podélného vlnění skle 5000 m/sec, jak veliký toho vyplývá kmitočet? (1250. jest postupné vlněni podélné znázor­ něno tak, kmitavý pohyb kaž­ dého bodu časově rozvinut ve směru kolmém řadě bodové.Vznik vlněni podélného lze ukázati dlouhé vodorovné spirále na vhodných místech zavěšené.) Interference vln bodové řadě. obrazce toho poznáváme, že skládání vln téže délky vlny, téhož rozkmitu téže roviny kmitů platí věty: 1.) 2. Postupné vlnění podélné, časově ného' vlno- rozvinuté směru kolmém. Vlna podélná jest vyznačena z zředě jež jsou však právě bodech procházejících rovnovážnou polohou (sousední body kmitají opačné strany). 103. 103. Postupuje-li téže řadě bo­ dové současně dvoje vlnění směrem, skládá vlnění vý­ sledné, jež každém okamžiku jest určeno vektorovým součtem jednot­ livých výchylek. Vlnění příčná, jejichž roviny kmitů souhlasí. 99a) vzniká výsledné vlnění téže délky vlny, téže fáze, ale rozkmitem dvojnásobným. Při opačné fázi (obr. Úlohy