Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 114 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Řadu bodovou možno rozvlniti také tak, že každý bod kmitá směru řady (podél); tím vzniká vlnění podélné (longitudinální). Jednotlivé částice kmitají sobě sebe vytvoří podélnou vlnu, níž pozorujeme zředění. Bod štěrbině kmitá každou jeho dobu kmitovou po­ stoupí vlnění jednu délku vlny. Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika pro reálky II. 2. Každý následující bod vykonává týž pohyb, ale něco později; vlnění postupuje bodu bodu stálou rychlostí bodu. tedy délka vlny určena součinem postupné rychlosti vlnění doby kmitové T, X .) táhněme rovnoměrně pravo vlnivou křivku, čímž znázorňujeme vlnění postupné. 110. jenž jest od počátku vzdálen dostoupí vlnění době x!c\ tedy jeho po­ hyb určen vztahem • ----------= . vlnění po­ délném platí stejné vztahy jako vlnění příčném. V ) Součin znamená dráhu, kterou postoupí vlnění postupné za jednu dobu kmitovou; této dráze utvoří vždy jedna vlna? níž pozorujeme vrch důl (obr. Výchylka bodu vzdálenosti počátku čase t y sin -----j-'j, což jest rovnice vlnění postupného. str. 102.) vztahem t y svn . O důležitém vztahu lze přesvědfiiti takto: Pod štěrbinou Š (obr.. Kmitavý pohyb počátečního bodu budiž určen (srovn.). Vlnění podélné. Zavedeme-li vztahu místo doby kmitové kmitočet dostáváme c/N, což zase jednoduchý význam. Bod kmitající kmitočtem vysílá vteřinu vln, jež jsou roz­ loženy vzdálenosti určené rychlostí postupnou tedy jednu vlnu při-, padá délka c/N. 102.Při postupném vlnění řadě bodové každý bod kmitá stejnou dobou kmitovou stejným rozkmitem, ale různou fází; fázové zpoždění jednotlivých bodů roste úměrně vzdáleností počátečního bodu