Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Při postupném vlnění řadě bodové každý bod kmitá stejnou
dobou kmitovou stejným rozkmitem, ale různou fází; fázové
zpoždění jednotlivých bodů roste úměrně vzdáleností počátečního
bodu. Vlnění podélné.
O důležitém vztahu lze přesvědfiiti takto: Pod štěrbinou
Š (obr.) táhněme rovnoměrně pravo vlnivou křivku, čímž znázorňujeme
vlnění postupné. Bod kmitající kmitočtem vysílá vteřinu vln, jež jsou roz
loženy vzdálenosti určené rychlostí postupnou tedy jednu vlnu při-,
padá délka c/N. Zavedeme-li vztahu místo
doby kmitové kmitočet dostáváme c/N, což zase jednoduchý
význam.)
vztahem t
y svn . tedy délka vlny určena součinem
postupné rychlosti vlnění doby kmitové T,
X . Bod štěrbině kmitá každou jeho dobu kmitovou po
stoupí vlnění jednu délku vlny.
V )
Součin znamená dráhu, kterou postoupí vlnění postupné za
jednu dobu kmitovou; této dráze utvoří vždy jedna vlna? níž
pozorujeme vrch důl (obr. jenž jest od
počátku vzdálen dostoupí vlnění době x!c\ tedy jeho po
hyb určen vztahem
• ----------= . Řadu bodovou možno rozvlniti také tak, že
každý bod kmitá směru řady (podél); tím vzniká vlnění podélné
(longitudinální). 102. Kmitavý pohyb počátečního bodu budiž určen (srovn. Jednotlivé částice kmitají sobě sebe vytvoří
podélnou vlnu, níž pozorujeme zředění. str. 102. vlnění po
délném platí stejné vztahy jako vlnění příčném.. 110.
Výchylka bodu vzdálenosti počátku čase t
y sin -----j-'j,
což jest rovnice vlnění postupného.
2.
Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika pro reálky II.).
Každý následující bod vykonává týž pohyb, ale něco později;
vlnění postupuje bodu bodu stálou rychlostí bodu
