Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 114 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Bod kmitající kmitočtem vysílá vteřinu vln, jež jsou roz­ loženy vzdálenosti určené rychlostí postupnou tedy jednu vlnu při-, padá délka c/N. Vlnění podélné. Řadu bodovou možno rozvlniti také tak, že každý bod kmitá směru řady (podél); tím vzniká vlnění podélné (longitudinální). Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika pro reálky II. Zavedeme-li vztahu místo doby kmitové kmitočet dostáváme c/N, což zase jednoduchý význam. tedy délka vlny určena součinem postupné rychlosti vlnění doby kmitové T, X . O důležitém vztahu lze přesvědfiiti takto: Pod štěrbinou Š (obr. jenž jest od počátku vzdálen dostoupí vlnění době x!c\ tedy jeho po­ hyb určen vztahem • ----------= . V ) Součin znamená dráhu, kterou postoupí vlnění postupné za jednu dobu kmitovou; této dráze utvoří vždy jedna vlna? níž pozorujeme vrch důl (obr.) táhněme rovnoměrně pravo vlnivou křivku, čímž znázorňujeme vlnění postupné. Kmitavý pohyb počátečního bodu budiž určen (srovn.Při postupném vlnění řadě bodové každý bod kmitá stejnou dobou kmitovou stejným rozkmitem, ale různou fází; fázové zpoždění jednotlivých bodů roste úměrně vzdáleností počátečního bodu.) vztahem t y svn . 110. 2. 102. Výchylka bodu vzdálenosti počátku čase t y sin -----j-'j, což jest rovnice vlnění postupného. Bod štěrbině kmitá každou jeho dobu kmitovou po­ stoupí vlnění jednu délku vlny.. Jednotlivé částice kmitají sobě sebe vytvoří podélnou vlnu, níž pozorujeme zředění.). vlnění po­ délném platí stejné vztahy jako vlnění příčném. 102. str. Každý následující bod vykonává týž pohyb, ale něco později; vlnění postupuje bodu bodu stálou rychlostí bodu