Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 114 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
O důležitém vztahu lze přesvědfiiti takto: Pod štěrbinou Š (obr. Kmitavý pohyb počátečního bodu budiž určen (srovn.Při postupném vlnění řadě bodové každý bod kmitá stejnou dobou kmitovou stejným rozkmitem, ale různou fází; fázové zpoždění jednotlivých bodů roste úměrně vzdáleností počátečního bodu. Bod kmitající kmitočtem vysílá vteřinu vln, jež jsou roz­ loženy vzdálenosti určené rychlostí postupnou tedy jednu vlnu při-, padá délka c/N. 110. 102. V ) Součin znamená dráhu, kterou postoupí vlnění postupné za jednu dobu kmitovou; této dráze utvoří vždy jedna vlna? níž pozorujeme vrch důl (obr. Bod štěrbině kmitá každou jeho dobu kmitovou po­ stoupí vlnění jednu délku vlny. str. Zavedeme-li vztahu místo doby kmitové kmitočet dostáváme c/N, což zase jednoduchý význam. Vlnění podélné. tedy délka vlny určena součinem postupné rychlosti vlnění doby kmitové T, X . vlnění po­ délném platí stejné vztahy jako vlnění příčném. Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika pro reálky II.) táhněme rovnoměrně pravo vlnivou křivku, čímž znázorňujeme vlnění postupné. Jednotlivé částice kmitají sobě sebe vytvoří podélnou vlnu, níž pozorujeme zředění. Řadu bodovou možno rozvlniti také tak, že každý bod kmitá směru řady (podél); tím vzniká vlnění podélné (longitudinální). Výchylka bodu vzdálenosti počátku čase t y sin -----j-'j, což jest rovnice vlnění postupného.) vztahem t y svn . Každý následující bod vykonává týž pohyb, ale něco později; vlnění postupuje bodu bodu stálou rychlostí bodu. 102. 2.). jenž jest od počátku vzdálen dostoupí vlnění době x!c\ tedy jeho po­ hyb určen vztahem • ----------= .