Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Jednotlivé částice kmitají sobě sebe vytvoří
podélnou vlnu, níž pozorujeme zředění. str. Vlnění podélné.
V )
Součin znamená dráhu, kterou postoupí vlnění postupné za
jednu dobu kmitovou; této dráze utvoří vždy jedna vlna? níž
pozorujeme vrch důl (obr. jenž jest od
počátku vzdálen dostoupí vlnění době x!c\ tedy jeho po
hyb určen vztahem
• ----------= . Zavedeme-li vztahu místo
doby kmitové kmitočet dostáváme c/N, což zase jednoduchý
význam.) táhněme rovnoměrně pravo vlnivou křivku, čímž znázorňujeme
vlnění postupné.).Při postupném vlnění řadě bodové každý bod kmitá stejnou
dobou kmitovou stejným rozkmitem, ale různou fází; fázové
zpoždění jednotlivých bodů roste úměrně vzdáleností počátečního
bodu.
2.
O důležitém vztahu lze přesvědfiiti takto: Pod štěrbinou
Š (obr. Kmitavý pohyb počátečního bodu budiž určen (srovn. 102. 110.
Každý následující bod vykonává týž pohyb, ale něco později;
vlnění postupuje bodu bodu stálou rychlostí bodu. 102. Bod kmitající kmitočtem vysílá vteřinu vln, jež jsou roz
loženy vzdálenosti určené rychlostí postupnou tedy jednu vlnu při-,
padá délka c/N. Řadu bodovou možno rozvlniti také tak, že
každý bod kmitá směru řady (podél); tím vzniká vlnění podélné
(longitudinální). tedy délka vlny určena součinem
postupné rychlosti vlnění doby kmitové T,
X .)
vztahem t
y svn .
Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika pro reálky II. Bod štěrbině kmitá každou jeho dobu kmitovou po
stoupí vlnění jednu délku vlny.
Výchylka bodu vzdálenosti počátku čase t
y sin -----j-'j,
což jest rovnice vlnění postupného.. vlnění po
délném platí stejné vztahy jako vlnění příčném
