Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
101. Kmitáme-li volným koncem hadice,
vykonávají všechny další body její rovněž kmitavé pohyby, ale každý
z nich počíná tím později, čím rozkmitaného konce dále. 100. Pokus
s vlnostrojem Mac hov ým. 100c),
vzniká (cirkulární kmity). Vlnění
Obr 101 Kyvadlo n^- Dlouhou kaučukovou hadici, ležící stole, za-
Blackburnovo pněme jednom konci svěráku příliš těžkého
a volně položeného.
. obr.
Úloha.). 1006 lOOcř) jest výsledný pohyb elliptický. 100a)
nebo při opačné fázi (obr. ha
dici tvoří vlny, jež postupují rozkmitaného konce rovnoměrně ke
druhému konci; vzniká vlnění postupné. Při fázi (obr. Vychýlíme-li pak druhý konec
prudce stranu směrem vodorovným, vychylují postupně sebou
i ostatní body hadice témž směru. Piozkývané kyvadlo koná současně dvoje
kyvy navzájem kolmé písek vytékající zapisuje papír
graf výsledného pohybu. Lze
je demonstrovati př.
Těžká olověná deska nese nálevku jemným
pískem zavěšena dvou nitích nahoru rozbíha
jících posuvným kroužkem dělí celý přístroj dvě
kyvadla sobě zavěšená, jejichž doby kyvu lze posouváním
kroužku měniti. jsou skládány po
osminách doby kmitové dva kmitavé pohyby sobě kolmé, jež mají
stejnou dobu kmitovou stejný rozkmit; počátek každého pohybu kmi
tavého výkrese vyznačen malou šipkou. Poněvadž každá částice kmitá
napří nazýváme vlnění toto příčným (transversálním). Sestrojte obrazce Lissajousovy pro případ
a) 3!
Postupné vlnění řadě bodové. lOOe) výsledný pohyb rovněž přímočarým
pohybem kmitavým téže doby kmitové; jeho směr však půlí úhel obou
základních směrů. Při jiných
fázových rozdílech (obr.Kmitavé pohyby různosměrné. Je-li rozdíl fázi nebo doby kmitové (obr. kaleidofonem vým (tyče průřezu
obdélníkového nesoucí mosaznou kuličku) nebo kyvadlem
B (obr.
a e
Podobně lze skládati dva kolmé pohyby kmitavé, jejichž doby kmitové
jsou různé; obrazce, které takto vznikají, nazývají ssaj vy
