Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Sestrojte obrazce Lissajousovy pro případ
a) 3!
Postupné vlnění řadě bodové. Piozkývané kyvadlo koná současně dvoje
kyvy navzájem kolmé písek vytékající zapisuje papír
graf výsledného pohybu.
.Kmitavé pohyby různosměrné. ha
dici tvoří vlny, jež postupují rozkmitaného konce rovnoměrně ke
druhému konci; vzniká vlnění postupné. Kmitáme-li volným koncem hadice,
vykonávají všechny další body její rovněž kmitavé pohyby, ale každý
z nich počíná tím později, čím rozkmitaného konce dále. Je-li rozdíl fázi nebo doby kmitové (obr. 101. Vychýlíme-li pak druhý konec
prudce stranu směrem vodorovným, vychylují postupně sebou
i ostatní body hadice témž směru. Při fázi (obr. Při jiných
fázových rozdílech (obr. 100c),
vzniká (cirkulární kmity).
Úloha.
Těžká olověná deska nese nálevku jemným
pískem zavěšena dvou nitích nahoru rozbíha
jících posuvným kroužkem dělí celý přístroj dvě
kyvadla sobě zavěšená, jejichž doby kyvu lze posouváním
kroužku měniti. obr. jsou skládány po
osminách doby kmitové dva kmitavé pohyby sobě kolmé, jež mají
stejnou dobu kmitovou stejný rozkmit; počátek každého pohybu kmi
tavého výkrese vyznačen malou šipkou. 100a)
nebo při opačné fázi (obr. Pokus
s vlnostrojem Mac hov ým. 1006 lOOcř) jest výsledný pohyb elliptický. 100. kaleidofonem vým (tyče průřezu
obdélníkového nesoucí mosaznou kuličku) nebo kyvadlem
B (obr. Lze
je demonstrovati př. Poněvadž každá částice kmitá
napří nazýváme vlnění toto příčným (transversálním). Vlnění
Obr 101 Kyvadlo n^- Dlouhou kaučukovou hadici, ležící stole, za-
Blackburnovo pněme jednom konci svěráku příliš těžkého
a volně položeného.
a e
Podobně lze skládati dva kolmé pohyby kmitavé, jejichž doby kmitové
jsou různé; obrazce, které takto vznikají, nazývají ssaj vy.). lOOe) výsledný pohyb rovněž přímočarým
pohybem kmitavým téže doby kmitové; jeho směr však půlí úhel obou
základních směrů
