Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 113 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Lze je demonstrovati př. 101. Poněvadž každá částice kmitá napří nazýváme vlnění toto příčným (transversálním). ha­ dici tvoří vlny, jež postupují rozkmitaného konce rovnoměrně ke druhému konci; vzniká vlnění postupné. lOOe) výsledný pohyb rovněž přímočarým pohybem kmitavým téže doby kmitové; jeho směr však půlí úhel obou základních směrů. Vychýlíme-li pak druhý konec prudce stranu směrem vodorovným, vychylují postupně sebou i ostatní body hadice témž směru. Úloha. Vlnění Obr 101 Kyvadlo n^- Dlouhou kaučukovou hadici, ležící stole, za- Blackburnovo pněme jednom konci svěráku příliš těžkého a volně položeného. Piozkývané kyvadlo koná současně dvoje kyvy navzájem kolmé písek vytékající zapisuje papír graf výsledného pohybu. 1006 lOOcř) jest výsledný pohyb elliptický.Kmitavé pohyby různosměrné. Kmitáme-li volným koncem hadice, vykonávají všechny další body její rovněž kmitavé pohyby, ale každý z nich počíná tím později, čím rozkmitaného konce dále. 100. 100c), vzniká (cirkulární kmity). obr. a e Podobně lze skládati dva kolmé pohyby kmitavé, jejichž doby kmitové jsou různé; obrazce, které takto vznikají, nazývají ssaj vy. kaleidofonem vým (tyče průřezu obdélníkového nesoucí mosaznou kuličku) nebo kyvadlem B (obr. .). jsou skládány po osminách doby kmitové dva kmitavé pohyby sobě kolmé, jež mají stejnou dobu kmitovou stejný rozkmit; počátek každého pohybu kmi­ tavého výkrese vyznačen malou šipkou. 100a) nebo při opačné fázi (obr. Sestrojte obrazce Lissajousovy pro případ a) 3! Postupné vlnění řadě bodové. Těžká olověná deska nese nálevku jemným pískem zavěšena dvou nitích nahoru rozbíha­ jících posuvným kroužkem dělí celý přístroj dvě kyvadla sobě zavěšená, jejichž doby kyvu lze posouváním kroužku měniti. Pokus s vlnostrojem Mac hov ým. Při fázi (obr. Při jiných fázových rozdílech (obr. Je-li rozdíl fázi nebo doby kmitové (obr