Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
dvakrát větší
kmitočet než prvý
( Výsledný po- 0br' 98' Vládání ctvou kmitavých pohybů téhož směru. sestrojen graf pohybu výsledného
ze dvou pohybů
harmonických, z
nichž druhý (2)
má dvakrát menší
dobu kmitovou,
t.
hyb zase periodický touž dobou kmitovou tedy týmž kmitočtem
jako prvého pohybu kmitového.Skládání pohybů kmitavých.(Tx 27^).
b) je-li fázový rozdíl půl doby
kmitové (t. Vzniká proto složitý pohyb periodický, jehož kmi
točet rovná kmitoCtu základního pohybu kmitového. 131.
Francouzský mathematik dokázal, naopak lze jakýkoli
pohyb periodický rozložiti řadu jednoduchých pohybů kmitavých, jejichž
kmitočty jsou celistvými násobky kmitočtů daného pohybu, tedy JV, 2iV,
3N Harmonická analyse zvuku, viz str. při fázi),
oba pohyby kmitavé vzájemně
ruší, ;
c) při jiných rozdílech fázových 0br- Skládání flvou Pohybů kmitavých
, téže doby kmitové téhož rozkmitu,
(na pr. vyplývá:
«) vý
sledný pohyb kmitavý touž dobu kmi- g
tovou touž fázi jako obě složky,
ale rozkmit. prx fázovém rozdílu jedné
čtvrtiny doby kmitové) výsledný pohyb kmitavý sice stejnou dobu
kmitovou, ale jiný rozkmit jinou fázi.
Nejdůležitější úlohou sklá-
dati dva kmitavé pohyby by
k pro jednoduchost před
pokládáme, jejich rozkmity jsou
stejné. obr. 98.
Přistoupí-li urCitému pohybu kmitavému jakékoli další
kmitavé pohyby, jejichž kmitoCty jsou kmitoCtu zá
kladního, zřejmo, každé periodě základního pohybu také všechny
ostatní pohyby opakují.
. 99. obr. Vykonává-li týž hmotný bod
s dva (nebo několik) pohybů kmitavých, jest výsledná jeho
poloha každém čase určena vektorovým součtem jednotlivých výchylek. Kmitavé pohyby stejnosměrné skládají algebraickým sčítáním
jednotlivých výchylek.
1
