Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
jejích pólech
vznikají proudy ohromného napětí (přeskakují jiskry třeba několik metrů
dlouhé) značné frekvence; mají jen nepatrné účinky fysiologické, protože
postupují toliko povrchu vodiče nevnikají něho.
Elektromagnetické kmity.<Jíadiová
emanace vznikla tím, atomy radia rozpadávaly, nich odště
povaly ce-paprsky (atomy heliovéJXÍelikož emanace také aktivní, rozpadá
vají její atomy dále vznikají další metaboly^Jedním nich polonium.tom, atomy radioaktivních látek stále rozpadávají mění se
postupně různé jiné látky, zvané metábóly.) Takovýto výboj jiskrový
je tedy také výbojem oscillačním. Evakuované trubice
(i bez elektrod) svítí dosti značné vzdálenosti transformátoru. Tento plyn chemicky ne
tečný řídí zákonem 1e-Gay-L lze jej též zkapalniti;
jeho bod varu 150°. Výboj takový slove oscillačním. Kromě toho stěnách
a všech předmětech, jež emanace byly vloženy, usadila jemná tuhá
vrstva, skládající několika radiových metabolů.
— úplně čistou emanaci beze stopy helia vpravili do
trubice, kterou zatavili. (Feddersen 1858.
9.) konopným vláknem značného odporu. Nahradíme-li však
vlákno kovovým drátem malého od
poru, svítí plyn ramenech Obr. Asi dnech mohli již určité nalézti spektrál
ním rozborem helium vedle radiové emanace, která však dalších několika
dnech úplně zmizela, takže uvnitř zbylo jen helium. plynem radioaktivním, jenž vysílá inten
sivní a-paprsky, které jej anebo přimíšené plyny ionisují tak silné, pou
hým okem lze spatřiti světélkování, jímž ionisace bývá provázena. když malou leydskou láhev vybijeme drátem. Každá jednotlivá jiskra jsouc analysována otá
čivém'zrcadle, rozloží veliké množství jisker, jež velmi rychle následují za
sebou střídavě opačnými směry.
Při oscillačním výboji prochází vedením střídavý proud značné
frekvence; vznikají tedy vedení (neboli kruhu)
elektromagnetické kmity, jichž perioda závisí kapacitě samoindukci.
Zvlášť rychlých kmitů lze dosíci při malé kapacitě malé samoindukci,
na př. pólům indukční elektriky připojme
Holtzovu trubici (obr. 92. 92. Otáčíme-li
elektrikou, svítí plyn jen jednom
rameni trubice, což důkazem, že
výboj jednostranný, jde stále
týmž směrem. Sekundární cívka velmi mnoho závitů
tenkého drátu pečlivě isolována cívky primární.
Z roztoku radiové soli vylučuje plyn, skládající helia nového
radioaktivního prvku plynného, zvaného emanací.
Odstraníme-li Holtzovu trubici dáme-li konce drátů blízko sobě,
přeskakují mezi nimi jiskry.
. Elektromagnetické vlnění.
Napětí proudů vzniklých při oscillačním výboji induktoru Ruhmkorffova
lze ještě žvýšiti, vedou-li primární cívky transformátoru (Te slova),
opatřené málo závity tlustého drátu. Holtzova trubice,
trubice doklad, elektřina
vybíjí obou směrech
