Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
prostrední
C, jsou uzavřeny válcovitém pouzdře naplněném vaselinovým olejem
a krajní jsou spojeny sekundární cívkou induktoru . 93.) spojme
s póly indukční elektriky (nebo induktoru) rovnoběžně postavme po
dobně upravenou láhev Počne-li induktor pracovati, přeskakují mezi
kuličkami jiskry.
(Pokus dvěma ladičkami
stejného tónu. Jsou-li
piliny volně seskupeny, skýtají takový odpor, zvonek, spolu kohererem
zapiatý proudovodu, nezvoní. 98. tím účelem láhev má
vnější polep větší než vnitřní, ale uvnitř pohyblivý prsten, který lze posu-
novati tak, mění velikost vnitřního polepu tím kapacita láhve. Oscillátor skládá kouli, nichž . Dopadnou-li však koherer elmg. Koherer. 94. 95. Elmg.)
Vznikne-li některém místě oscillační výboj, šíří odtud do
okolního dielektrika rozruch, zvaný elektromagnetickým vlněním.
Jiskrová telegrafie.projjd
z batterie spojuje klíčem Oscillátor spojen jednak Zemí, jednak
.Elektromagnetické vlny. Zařízení vysílací přijímací stanice patrno
z obr. Oscillátor mil velmi malou kapafiitu samoindukci; vznikaly
tedy kmity, jež rychle byly tlumeny, poněvadž výbo
jovém kruhu značná část energie ztrávila
(zejména jiskře). vzduchoprázdně skleněné trubičce (obr.
Hertz vzbuzoVal elektromagnetické vlny oscillátorem, složeným dvou
mosazných tyči, jež opatřeny byly kuličkami, mezi nimiž přeskakovaly jiskry
z induktoru.) mezi
dvěma elektrodami nasypáno stříbrných nebo niklových pilin. kázati větší vzdálenosti, užívá růz
ných detektorů, nichž nejjednodušší je
koherer (Branly 1890). vlny,
klesne velmi značně jeho odpor, zvonek počne zvoniti přestane teprve
tehdy, když poklepem koherer obnoví původní značný odpor. Resonanční láhve leydské. Přijímač podoben byl
oscillátoru zařízen byl resonanci. Pře-
skočí-li současně, jiskřičky
též mezi kuličkami láhve B,
pravíme, kruhu B
vznikly resonancí elektro
magnetické kmity téže peri
ody jako kruhu že
tedy kruh láhve stejně
naladěn jako kruh láhve A. Vlnění
toto objevil německý fysik (1887) dokázal pokusy, řídí
týmiž zákony jako vlnění světelné (šíří rychlostí 300000 km/sec,
odráží láme, interferuje, ohýbá polarisuje se). 94. Leydskou láhev (obr.
Mají-li elektromagnetické vlny do-
Ohr.
(Resonanční láhve. vln užil telegrafování prvé italský
inženýr (1896). lze laditi bud změnou
samoindukce (posouváním
tyčinky drátě anebo změnou kapacity.) Kruh láhve
Obr
