Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Elmg. 95.
(Resonanční láhve.prostrední
C, jsou uzavřeny válcovitém pouzdře naplněném vaselinovým olejem
a krajní jsou spojeny sekundární cívkou induktoru . Dopadnou-li však koherer elmg.Elektromagnetické vlny. Koherer.) mezi
dvěma elektrodami nasypáno stříbrných nebo niklových pilin.
Mají-li elektromagnetické vlny do-
Ohr. lze laditi bud změnou
samoindukce (posouváním
tyčinky drátě anebo změnou kapacity. Oscillátor skládá kouli, nichž . 93. 94. Vlnění
toto objevil německý fysik (1887) dokázal pokusy, řídí
týmiž zákony jako vlnění světelné (šíří rychlostí 300000 km/sec,
odráží láme, interferuje, ohýbá polarisuje se).
Jiskrová telegrafie.) spojme
s póly indukční elektriky (nebo induktoru) rovnoběžně postavme po
dobně upravenou láhev Počne-li induktor pracovati, přeskakují mezi
kuličkami jiskry. Zařízení vysílací přijímací stanice patrno
z obr.)
Vznikne-li některém místě oscillační výboj, šíří odtud do
okolního dielektrika rozruch, zvaný elektromagnetickým vlněním.
Hertz vzbuzoVal elektromagnetické vlny oscillátorem, složeným dvou
mosazných tyči, jež opatřeny byly kuličkami, mezi nimiž přeskakovaly jiskry
z induktoru. Leydskou láhev (obr. Pře-
skočí-li současně, jiskřičky
též mezi kuličkami láhve B,
pravíme, kruhu B
vznikly resonancí elektro
magnetické kmity téže peri
ody jako kruhu že
tedy kruh láhve stejně
naladěn jako kruh láhve A. tím účelem láhev má
vnější polep větší než vnitřní, ale uvnitř pohyblivý prsten, který lze posu-
novati tak, mění velikost vnitřního polepu tím kapacita láhve.) Kruh láhve
Obr.
(Pokus dvěma ladičkami
stejného tónu. kázati větší vzdálenosti, užívá růz
ných detektorů, nichž nejjednodušší je
koherer (Branly 1890). Jsou-li
piliny volně seskupeny, skýtají takový odpor, zvonek, spolu kohererem
zapiatý proudovodu, nezvoní. vzduchoprázdně skleněné trubičce (obr. 98. Přijímač podoben byl
oscillátoru zařízen byl resonanci.projjd
z batterie spojuje klíčem Oscillátor spojen jednak Zemí, jednak
. Resonanční láhve leydské. vln užil telegrafování prvé italský
inženýr (1896). Oscillátor mil velmi malou kapafiitu samoindukci; vznikaly
tedy kmity, jež rychle byly tlumeny, poněvadž výbo
jovém kruhu značná část energie ztrávila
(zejména jiskře). vlny,
klesne velmi značně jeho odpor, zvonek počne zvoniti přestane teprve
tehdy, když poklepem koherer obnoví původní značný odpor. 94
