Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Původ této energie objevili. Schopnost látek, vysílati toto
záření, slove radioaktivita. Podobají Rontgenovým paprstům;
ale takové tvrdosti, jaké trubicích Rontgenových nelze dosíci.
Francouzský fysik nalezl 1895, n
a jeho sloučeniny vysílají samovolně paprsky, jež ionisují vzduch a
působí fotografickou desku, když jsou zabaleny černém papíře. Jsou téže povahy jako paprsky kanálové, skládajíce kladně
nabitých částic, atomů heliových, jež pohybují rychlostí, rovnou asi rychlosti
světelné. Radioaktivita. Záření, vycházející různých radioaktivních
látek, skládá celkem tří různých druhů paprsků, jež označují
a, jí, paprsky. Působí fotografickou
desku (radiogramy), vzbuzují fluorescenci ionisují vzduch značné vzdá
lenosti. Avšak jáchymovské rudě
uranové, jeví radioaktivita mnohem větší, než přísluší podle ghemic-
kého složení. Jsou podobny paprskům kathodovým, skládajíce elektronů, jež
se pohybují přibližně rychlostí světla. Manželé domnívali tedy, příčinou přítom
nost jiné látky, mnohem aktivnější než uran, skutečně našli radium.106-krát větší než teprve 1910
se podařilo isolovati čisté kovové radium atomové hmoty 226‘4.
1.
Radioaktivní látky vydávají sebe energii při každé teplotě úplně
samovolně.
Radioaktivní látky jsou teplejší než okolí, ionisují plyny, záření
jejich vzbuzuje fluorescenci, prostupuje četnými látkami, projevuje účinky
chemické fysiologické. a-paprsky mají velmi malou prozařovací mohutnost; př. y-paprsky procházejí deskanů nebo několik tlustými,
deska teprve tloušťce 500 pohlcuje.
Stupeň radioaktivity určuje podle způsobené ionisace. již lístek
AI 0-05 tlustý pohlcuje úplně. Ionisační fotografické účinky jejich jsou slabé,
jelikož jsou jen nepatrně pohlcovány.
3.
Záření toto objeveno bylo později ještě jeho sloučeninách
a nazváno bylo zářením Becquerelovým.
jsou pohlceny teprve deštičkou tlustou). Měřením se
poznalo, radioaktivita uranové (thoriové) sloučeniny -závisí jen množství
uranu (thoria) obsaženého. Nejsnáze lze dokázati
účinkem fosforescenčním, pokryje-li radioaktivní látka tak tlustou deštičkou,
že propustí jen y-paprsky.
8.
Zprvu látka tato vyrobena byla jen sloučenině (jako chlorid nebo bromid;
nejčistší RaBr„ aktivitu asi 2. Okolní vzduch ionisují velmi značně
a vzbuzují fluorescenci Sidotovu
blejnu).
2 fi-paprsky pronikají různými látkami snáze než a-paprsky (na př. Vedle radia
vyloučil smolince ještě aktinium.vybije při nasyceném proudu stejně nabitý elektroskop; čim tato doba
kratší, tím větší ionisace
