Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
sila sloupu,
vzrůstá též intensita proudu, zprvu úměrně na
pětím, později však stále pomaleji (obr. Stupeň ionisace určuje podle doby, kterou se
.
Amalgamovanou desku zinkovou isolovaně umístěnou spojme elektro
skopem nabijme zápornou elektřinou, Vrhneme-li n.
Plyny možno ionisovati různým způsobem. Zvětšuje-li elm.i světlo obloukové
lampy nebo hořícího magnesia, lístky elektroskopu sklesnou, jelikož vzduch
ionisoval ultrafialovým zářením. 91. Neplatí tedy pro vedení plynech zákon Obr. Zvlášť účinným prostředkem ionisačním jsou paprsky ultrafialové,
kathodové, Rontgenovy záření radioaktivních látek. 91. Podle každém cma plynu
určité množství iontů, nichž vybíjí se' elektrodách část tím větší, čím
je větší rozdíl potenciálný.
Paprsky Rôntgenovy, jež pozoroval prvé tgen 1895, nelze
odkloniti magnetem, nenesou tedy elektrických nábojů.)P J
konečně nabude hodnoty maximální, která dal
ším vzrůstem napětí již nemění. Vzdálenost elektrod nemá vlivu
na intensitu proudu. Protáhneme-li elektrovanou tyč lihovým plamenem, vybije
se.Rontgenovy paprsky, zejména měkké, vzbuzují lidském těle mnohdy
bolestné nebezpečné záněty kožní tom místě, kam delší dobu do
padají. Též jich užívá zdarem léčení některých chorob. Liší tudíž značně
od paprsků kathodových, ale také paprsků světelných, poněvadž ne
odrážejí, nelámou pod. Nasycený proud. Kovovou desku upevněnou isolovaném držadle spojme
vodivě elektrometrem nabijme (bud kladně nebo záporně); proti
ní postavme rovnoběžně druhou desku kovovou, spojenou Zemí.
Ohmův, podle něhož jest intensita proudu přímo
úměrná napětí. Přiblížíme-li nabitému
elektroskopu doutnající třísku, lístky jeho sklesnou, jelikož vzduch
stal vodivým.
k jednomu pólu suchého sloupu, jehož druhý pól spojen Zemí), vzniká
v ionisovaném prostředí slabý proud, jehož inten
situ lze měřiti. Jakmile však prostoru mezi oběma deskami dopadnou pa
prsky Rontgenovy, lístky elektrometru sklesnou skoro okamžitě; pří
činou toho je, vzduch mezi deskami stal vodivým, ionisoval. Elek
trometr ukáže odchylku, jež nemění, poněvadž okolní vzduch jest
isolátor. Vybije-li každém okamžiku právě tolik iontů,
kolik jich ionisací vznikne, proud nasycen.
Ionisačním činidlem rozštěpí molekule plynu ionty, opatřené ne-
stejnojmennými náboji, jež elektrostatickém poli uvedou pohyb opač
nými směry vybíjejí vodiče, nabité nestejnojmennou elektřinou.
Ionisace. Proud tomto
případě plynem procházející slove proudem nasy- napětí,
ceným.
Je-li isolovaná deska připojena zdroji stálého potenciálu (na př. Podle nynějších názorů soudí, jsou krátké
neperiodické vlny etherové. Přestane-li
ionisační činidlo působiti, ionty krátké době sloučí opět molekule,
plyn pozbude vodivosti
