Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 106 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
)P J konečně nabude hodnoty maximální, která dal­ ším vzrůstem napětí již nemění. Protáhneme-li elektrovanou tyč lihovým plamenem, vybije se. sila sloupu, vzrůstá též intensita proudu, zprvu úměrně na­ pětím, později však stále pomaleji (obr. Podle nynějších názorů soudí, jsou krátké neperiodické vlny etherové. Vzdálenost elektrod nemá vlivu na intensitu proudu. Ohmův, podle něhož jest intensita proudu přímo úměrná napětí. Nasycený proud. Zvlášť účinným prostředkem ionisačním jsou paprsky ultrafialové, kathodové, Rontgenovy záření radioaktivních látek. Kovovou desku upevněnou isolovaném držadle spojme vodivě elektrometrem nabijme (bud kladně nebo záporně); proti ní postavme rovnoběžně druhou desku kovovou, spojenou Zemí. Vybije-li každém okamžiku právě tolik iontů, kolik jich ionisací vznikne, proud nasycen. Paprsky Rôntgenovy, jež pozoroval prvé tgen 1895, nelze odkloniti magnetem, nenesou tedy elektrických nábojů. Je-li isolovaná deska připojena zdroji stálého potenciálu (na př. Stupeň ionisace určuje podle doby, kterou se . Neplatí tedy pro vedení plynech zákon Obr. Též jich užívá zdarem léčení některých chorob. Přiblížíme-li nabitému elektroskopu doutnající třísku, lístky jeho sklesnou, jelikož vzduch stal vodivým.Rontgenovy paprsky, zejména měkké, vzbuzují lidském těle mnohdy bolestné nebezpečné záněty kožní tom místě, kam delší dobu do­ padají. Přestane-li ionisační činidlo působiti, ionty krátké době sloučí opět molekule, plyn pozbude vodivosti. Plyny možno ionisovati různým způsobem. k jednomu pólu suchého sloupu, jehož druhý pól spojen Zemí), vzniká v ionisovaném prostředí slabý proud, jehož inten­ situ lze měřiti.i světlo obloukové lampy nebo hořícího magnesia, lístky elektroskopu sklesnou, jelikož vzduch ionisoval ultrafialovým zářením. Zvětšuje-li elm. Liší tudíž značně od paprsků kathodových, ale také paprsků světelných, poněvadž ne­ odrážejí, nelámou pod. Elek­ trometr ukáže odchylku, jež nemění, poněvadž okolní vzduch jest isolátor. 91. Ionisačním činidlem rozštěpí molekule plynu ionty, opatřené ne- stejnojmennými náboji, jež elektrostatickém poli uvedou pohyb opač­ nými směry vybíjejí vodiče, nabité nestejnojmennou elektřinou. Proud tomto případě plynem procházející slove proudem nasy- napětí, ceným. Jakmile však prostoru mezi oběma deskami dopadnou pa­ prsky Rontgenovy, lístky elektrometru sklesnou skoro okamžitě; pří­ činou toho je, vzduch mezi deskami stal vodivým, ionisoval. Amalgamovanou desku zinkovou isolovaně umístěnou spojme elektro­ skopem nabijme zápornou elektřinou, Vrhneme-li n. Ionisace. 91. Podle každém cma plynu určité množství iontů, nichž vybíjí se' elektrodách část tím větší, čím je větší rozdíl potenciálný