Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Lze ukázati trubicí nakreslenou obr.Paprsky kathodové pozoroval prvé 1869,
později zabýval jimi (1879). Užije-li kathodu dírkovaného plechu,
vznikne záření tvaru dlouhých světelných pruhů též straně
kathody, jež jest odvrácena anody. Možno tedy pozo-
rovati př. 90. fluoreskující stěny
Grookesovy trubice.
Cím více jsou trubice vyčerpány, tím snáze pro
nikají Rontgenovy paprsky různými hmotami; pravíme,
že trubice paprsky jsou tvrdší. kathoda, níž
dopadají paprsky platinovou deštičku zvanou
antikathoda, jež skloněna pod úhlem asi 45° ose
kathody drátem bývá spojena anodou Aby se
antikathoda příliš nezahřívala, dává veliký po
vrch, případě ještě vhodným způsobem chladí. lihovým plamenem), difíunduje vodík
do trubic zředění zmenší. Všechny látky jsou pro prostupné ve
vrstvách tlustších nebo tenčích, tím více,
čím menší jejich atomová hmota (při sloučeni
nách průměrná atomová hmota).
Paprsky kanálové. Záření toto, vycházející otvorů
kathody, bylo pozorováno prvé 1886 nazváno
bylo zářením Jcanálovým. Mohutnějším jejich zdrojem je
lampa Rontgenova (obr. 89. Přílišné ztvrdnuti lze zmenšiti reg ener . Dopadne-li kathodové záření nějaké
těleso, jež pohlcuje, vzniknou nové paprsky, jež byly nazvány X-pa-
prsiey nebo paprsky Rentgenovými jež lze dokázati fluorescencí.).
Paprsky Rontgenovy.,
spojíme-li záporný pól induktoru deskou místo Paprsky tyto
nesou sebou náboj kladný velmi silném poli magnetickém od
chylují opačnou stranu než paprsky kathodové. kovové předměty uzavřené dře
věné skřínce nebo kosti těle pod. Skládají malých
částic, jež mají hmotu stejnou jako atomy toho plynu, jenž trubici
je zředěn, pohybují rychlostí, rovnou asi setině rychlosti světla. Stínokresbu
lze zachytiti fotografické desce (Rontgenogra-
fie).
Paprsky vycházejí př. stínokresby,
jež vznikne stěně, pokryté fluorescenční látkou
(na platnatokyanidem barnatým).) trubička níž zataven palladiový
drátek zahřeje-li drátek (na př.
Na lampě Rontgenově (obr. 90. Prozáření lidského těla paprsky Rontgenovými
má význam zejména lékařství.
.
Paprsky Rontgenovy, jež vznikají anti-
kathodě, vyznačují neobyčejnou mohutností pro-
zařovací
