Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Má-li primární proud
intensitu jest effekt jeho E1-J1 effekt sekundárního proudu zna-
čí-li .
P tric álk Proud elektrický je
možno převésti vhodným vodičem {nejčastěji dráty) libovolného
místa lze energii jeho přeměniti energii mechanickou, světelnou j. Kdyby nebylo žádných ztrát energie elektrické, bylo
by E^J^, kolikrát zvětšila elm./2 jeho intensitu. prochází-li jimi
proud stejné intensity), střední vodič bez proudu; nejsou-li stejně zatí
ženy, prochází středním vodičem proud intensitě, rovné rozdílu intensit
v obou vnějších vodičích. Mezi
středním vodičem kterýmkoli vnějším rozdíl potenciálný 110 voltů, kdežto
mezi oběma vodiči vnějšími 220 voltů. Tyto ztráty podle zákona Jouleova (str. Poněvadž pole ma
gnetické musí otáčeli, roztočí zároveň rotor stejném směru. Vnější
vodiči jsou při stejné úhrnné energii (EJt) též tenči než při soustavě dvoj-
vodičové (na 110 voltů), poněvadž při dvojnásobném rozdílu potenciálném
prochází jimi proud poloviční intensity. síla i?2.
Jeli z^jZx transformační koefficient jest E%— hE%. Indukuji tedy ro
toru proudy tím větší intensity, čím větší rozdíl rychlosti pole rotoru
(zvaný rozchodem). Má-li zmenšiti
odpor, nutno zvětšiti průřez vedení, což však pro veliké vzdálenosti
příliš drahé; proto omezují ztráty energie vedení nejčastěji zmen
šením intensity.) jsou úměrné od
poru vodiče čtverci intensity proudové (RJ-)', 1ze tudíž omeziti
bud zmenšením odporu nebo zmenšením intensity.
o svorkovém napětí 110 voltů), jež spojí těchto dynam
vedou celkem tři dráty, dva krajních svorek (vnější vodiči) jeden,
zvaný středním vodičem, místa, kde jsou obé dynama spolu spojena.
S malými poměrně ztrátami převádí jejž lze pře
měniti transformátorem proud téže frekvence, ale mnohem vyššího napětí
a menší intensity. centrále postaví dvě stejná dynama (na př. primární cívky závity vede střídavý proud
o napětí sekundární cívce závity indukuje elm.brániti pohybu pole vzhledem rotoru. Jsou-li obě větve stejně zatíženy (t. síla proudu indukovaného,
tolikrát zmenšila jeho intensita.
Prochází-li vedením proud, část jeho energie mění teplo, kterým
se přívodní dráty zahřívají které tedy značí ztrátu upotřebitelné
energie.
.
Převádí-li proud větší vzdálenosti, užívá zpra
vidla soustavy trojvodičové. Přístroje vpínají parallelně mezi
vodič střední vnější. 63. Transformátor podstatě podobá induktoru, jehož železné
jádro, složené isolovaných plechů, jest uzavřeno (na př. Kdyby
rotor nebyl zatížen pohyboval úplně bez tření, byla jeho otáčecí
rychlost stejná jako rychlost točivého pole; skutečnosti však jeho rychlost
nestejná, tím menši, čím více rotor zatížen. tvaru prstence nebo
čtyřúhelníkového rámce).
Nejjednodušeji převádí proud elektrický dvěma dráty (soustava
dvojvodičovo), mezi něž vpínají motory nebo žárovky pod. Může tedy střední vodič býti poměrně tenký
