Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Schéma rozvodu elektrické energie ukazuje obr. síla sekundárního
proudu 20krát větší, ale jeho intensita asi 20krát menší než při proudu pri
márním lze jej tedy posílati dálky týmž vedením ztrátami tepelnými
asi 400krát menšími.
První velikolepý přenos energie elektrické dálky proveden byl 1891
z Lauffenu Neckaru Frankfurtu vzdálenost 175 km. poměr energie vydané do
dané) jest dobrých transformátorů 99°/0.
Je-li tedy př. Proudy tak vysokém napětí
jsou lidskému životu nebezpečny nelze jich použiti přím transformují se
tedy vhodných transformátorech 7',, nízké napětí velikou intensitu. Tyto cívky zastu
pují elektromagnety obyčejných motorů jich magnetickém poli otáčí se
. Motor (obyčejně sériový) jest umístěn pod vozem mezi osami kol,
jsa koly spojen ozubeným převodem. Proud dodává zdroje (dy
nama nebo batterie akkumulátorů), jehož kladný pól spojen přívodním
drátem, vedeným nad zemí (vedení svrchní) záporný pól dynama spojen
s kolejnicemi. větší vzdá
lenosti pohánějí elektrické dráhy proudem střídavým nebo trojfázovým.
Tyto transformátory mají primární cívku četných závitů sekundární mála
závitů, jejich koefficient transformační tedy menší než 1. měst
ských elektrických drah užívá zpravidla stejnoměrného proudu napětí asi 500
voltů. vyrábí stroj A
proud vysokého napětí (3000 voltů), jež transformátory sníží na
120 voltů.
Počitadla elektrická jsou přístroje, jimiž měří energie elektrická
v určité době spotřebovaná. zdroj jedno
duchého střídavého proudu (rýsovány jsou jen kroužky alternátoru), jehož,
svorky jsou připojeny primární cívce transformátoru sekundární
cívky odvádí vysoko napiatý proud drátem (velmi často podzemním ka
belem) místo, kde upotřebiti. přívodního drátu odvádí proud dotykovou kladkou tyčí,
k vozu upevněnou, přes rheostat (zvaný kontrolér) motoru něho koly
vozu kolejnicemi zpět dynamu
První elektrická dráha vystavěna byla 1881 Berlína. nejrozšířenějším patří motorové počitadlo
Thomson-Houstonovo (čti: Tomzn-Houstnovo). 85.
Mnohdy transformátoru neužívá; Praze př.skutečnosti však energie transformátorem vydaná poněkud menší
než energie jem dodaná; výlconnost (t. Skládá dvou pevných
cívek tlustého drátu sebou spojených (bez železného jádra), kterými pro
chází sítě nerozvětveně proud, jehož energie určiti.
Příkladem přenosu elektrické energie jsou též eleldrické dráhy. transformační koefficient 20, jest elm
