Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Postavíme-li středu tohoto prstence magnetku, kovovou tyč
nebo měděný válec, roztočí důkaz, vzniklo točivé pole. Je-li nad jeho osou
zavěšena lehounká deska kovová, indukují plošné proudy deska se
uvede pohyb témž směru, kterém pohybuje magnet. nutno též jádro
elektromagnetů zhotoviti železných plechů sebe isolovaných.
Mnohem mohutnější pole točivé vznikne, vedeme-li trojfázový spoutaný
proud pevně stojící armatury (na př.
pole, intensitu proudu armaturou procházejícího délku všech drátů, na
néž magnetické pole působí. 87.
Točivé pole magnetické statoru vzbuzené indukuje rotoru proudy,
které podle Lenzova pravidla snaží zachovati dřívější stav, hledí tedy za-
.
Točivým polem magnetickým rozumíme pole, jehož póly netrvají na
témž místě, nýbrž otáčejí kruhu. 53.armatury, jednak tažné síle, síle, kterou jsou magnetickém poli
taženy dráty armatury, protéká-li jimi proud dané intensity. síle proudu původního tím větší, čím rychleji se
motor otáčí. Pří
činou toho je, otáčející armatuře vzniká indukovaná elm. síla, jež je
nam ířena proti elm.
Zadržme armaturu motoru zaveďme proud, jehož intensitu
měříme ampermetrem.
Na tomto základě spočívají motory indukční, jichž sestrojení mají nej-
větší zásluhu Skládají části pevné, zvané stator,
do níž vede spoutaný proud, nejčastěji trojfázový, části pohyblivé, zvané
rotor, níž proud sítě vůbec nevede. Jakmile armaturu uvolníme, roztočí intensita
proudu klesne.
Nejrozšířenější motory střídavými proudy jsou motory indukční ne
boli točivým polem magnetickým. Upevněme ta
kový magnet odstředivý stroj rychle jím otáčejme. Tuto sílu lze
vypočísti podle vzorce (str. Toto pole vznikne, otáčíme-li př. Poměr energie motorem vydané úhrnné- dodané energii elektrické
slove koeficient účinnosti kolísá různých motorů mezi 95°/0.
Energie elektrická motoru dodaná nepromění úplně energii mecha
nickou, jelikož část její ztratí teplem Jouleovým armatuře, proudy Fou-
caultovými, hysteresí, třením kartáčcích ložiskách jiskřením kar
táčcích. Jednoduchým střídavým proudem lze
poháněti kterýkoli motorů proud stejnosměrný, poněvadž mění sou
časně jak směr proudu armaturou procházejícího, tak polarita elektromagnetů;
směr otáčeni zůstane tedy nezměněn. (Přesvědčte tom podle pravidla levé
ruky!) takovýchto motorech, zvaných kollektororými. Zjev opačný
pozorujeme při rotačním magnetismu (str.
magnetem tyčovitým kolem osy procházející jeho středem.). Nejjednodušším rotorem je
železný válec, složený plechů sebe isolovaných, jehož plášti jsou vlo
ženy rovnoběžně osou měděné tyče, spojené jeho základnách společným
kovovým prstencem.
Podle toho, jak jsou elektromagnety připojeny vnějšímu vedení, dělí
se elektromotory (stejně jako dynama) motory řadové, derivační smíšené.), kdež značí intensitu magn. Je-li místo ampermetru zapiata žárovka, svití tím slaběji, čím
rychleji arm atura otáčí. prstencové), jež rozdělena tři
úplně stejné díly.
b) Motory proudy střídavými. Pokud motor otáčí stejnou rychlostí, udrží intensita na
téže výši; brzdíme-li jej, otáčí pomaleji intensita proudu stoupá, když
však jeho rychlost mechanicky ještě zvyšujeme, intensita proudu klesá
