Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 99 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zadržme armaturu motoru zaveďme proud, jehož intensitu měříme ampermetrem. Upevněme ta­ kový magnet odstředivý stroj rychle jím otáčejme. 53. Pří­ činou toho je, otáčející armatuře vzniká indukovaná elm. Jakmile armaturu uvolníme, roztočí intensita proudu klesne. Tuto sílu lze vypočísti podle vzorce (str. b) Motory proudy střídavými. pole, intensitu proudu armaturou procházejícího délku všech drátů, na néž magnetické pole působí. Pokud motor otáčí stejnou rychlostí, udrží intensita na téže výši; brzdíme-li jej, otáčí pomaleji intensita proudu stoupá, když však jeho rychlost mechanicky ještě zvyšujeme, intensita proudu klesá. 87. Podle toho, jak jsou elektromagnety připojeny vnějšímu vedení, dělí se elektromotory (stejně jako dynama) motory řadové, derivační smíšené. Nejrozšířenější motory střídavými proudy jsou motory indukční ne­ boli točivým polem magnetickým. Točivé pole magnetické statoru vzbuzené indukuje rotoru proudy, které podle Lenzova pravidla snaží zachovati dřívější stav, hledí tedy za- .), kdež značí intensitu magn. Jednoduchým střídavým proudem lze poháněti kterýkoli motorů proud stejnosměrný, poněvadž mění sou­ časně jak směr proudu armaturou procházejícího, tak polarita elektromagnetů; směr otáčeni zůstane tedy nezměněn. Zjev opačný pozorujeme při rotačním magnetismu (str. síla, jež je nam ířena proti elm.armatury, jednak tažné síle, síle, kterou jsou magnetickém poli taženy dráty armatury, protéká-li jimi proud dané intensity. Točivým polem magnetickým rozumíme pole, jehož póly netrvají na témž místě, nýbrž otáčejí kruhu. Je-li nad jeho osou zavěšena lehounká deska kovová, indukují plošné proudy deska se uvede pohyb témž směru, kterém pohybuje magnet.). Mnohem mohutnější pole točivé vznikne, vedeme-li trojfázový spoutaný proud pevně stojící armatury (na př. Toto pole vznikne, otáčíme-li př. prstencové), jež rozdělena tři úplně stejné díly. Poměr energie motorem vydané úhrnné- dodané energii elektrické slove koeficient účinnosti kolísá různých motorů mezi 95°/0. Postavíme-li středu tohoto prstence magnetku, kovovou tyč nebo měděný válec, roztočí důkaz, vzniklo točivé pole. nutno též jádro elektromagnetů zhotoviti železných plechů sebe isolovaných. (Přesvědčte tom podle pravidla levé ruky!) takovýchto motorech, zvaných kollektororými. Je-li místo ampermetru zapiata žárovka, svití tím slaběji, čím rychleji arm atura otáčí. Energie elektrická motoru dodaná nepromění úplně energii mecha­ nickou, jelikož část její ztratí teplem Jouleovým armatuře, proudy Fou- caultovými, hysteresí, třením kartáčcích ložiskách jiskřením kar­ táčcích. Na tomto základě spočívají motory indukční, jichž sestrojení mají nej- větší zásluhu Skládají části pevné, zvané stator, do níž vede spoutaný proud, nejčastěji trojfázový, části pohyblivé, zvané rotor, níž proud sítě vůbec nevede. Nejjednodušším rotorem je železný válec, složený plechů sebe isolovaných, jehož plášti jsou vlo­ ženy rovnoběžně osou měděné tyče, spojené jeho základnách společným kovovým prstencem. magnetem tyčovitým kolem osy procházející jeho středem. síle proudu původního tím větší, čím rychleji se motor otáčí