Fotonika je termín pro označení oboru vědy a techniky, který zahrnuje jevy a zařízení, ve kterých je kontrolovaným způsobem ovládaný tok fotonů. Vznikl analogicky k termínu elektronika. V případě elektroniky se jedná o oblast zabývající se jevy a zařízeními, ve kterých je řízen tok elektronů. Vznik fotoniky je důsledkem vývoje, který nastal v optice po třech velkých objevech: vynálezu laseru, zvládnutí technologie optických vláken a zvládnutí výroby polovodičových optických prvků (luminiscenčních diod, laserových diod, a fotodiod).
Fotonika optické komunikace 39
r
u(r)u(r)
r
a a
J0(kTr)
K0(?r) K3(?r)
J3(kTr)
l 3(l 3)
Obrázek 3.4 Radiální rozložení vlny vláknu
Konstanty výhodné normovat:
Tk (3.16)
. Tyto podmínky spojitosti jsou splněné, jestliže platí rovnice
( )
( )
T l
l l
k a
J a
γ γ
γ
′ ′
=
′
.15)
a definovat tzv.13)
a
a (3. lineárně polarizované mody (viz dále)
s označením LPlm radiální index modu).
Na rozhranní jádra pláště musí platit podmínky spojitosti pro u(r) derivaci
du(r)/dr.
Charakteristická rovnice slabě vedoucího vlákna
Pro tzv. normovanou frekvenci
0
2
a
V NAπ
λ
= která bude použita při hledání
podmínky jednomodovosti vlákna.14)
Pak lze odvodit vztah
2 2
0X (3. „slabě vedoucí“ vlákno platí n2; vedené paprsky jsou přibližně paraxiální,
protože podélné složky Ez, jsou mnohem menší než příčné složky. Vedené vlny jsou
transverzálně elektromagnetické (TEM) vytvářejí tzv. (3
