Detroit-
ské "Velké trojky" výrobců aut), kte-
ré nejen aplikoval Taylorovy teoretické
studie praxi uskutečnil nápady Eli
Whitneyho, ale poprvé výrobě au-
tomobilů zavedl roce 1913 pásovou
výrobu včetně jejího zautomatizování.Tvrdil, že
dělník musí zcela jasně přesně znát,
co jak dělat, mít při tom normalizo-
vané pomůcky materiály.
Inspirovala jej tomu rovněž návštěva
provozu mamutích jatek Chicagu, vy-
užívajících pohyblivé linky porcování
("bourání") hospodářských zvířat. Věřil, racionalizace pra-
covního procesu následně umožní také
to, aby byla mzda vyplácena spravedli-
věji, aby ten, kdo více pracuje, více
vydělal.
Byl však vědom faktu, masová vý-
roba automobilů nákladná. První vstup firmy
na trh odehrál typicky "fordovsky". Vý-
robní doba jednoho vozu modelu (ve
spojení stavbou ocelárny spe-
ciální slitiny tajně vyvinutý Fordově
před společníky utajované laboratoři,
později známého celé Americe pod
jménem "Plechová Lízinka" počát-
cích jezdícího "benzín" konopí)
klesla dvanácti hodin pět.
V roce 1903 založil Henry Ford spolu
s dalšími jedenácti investory "opera-
tivním" kapitálem 000 dolarů spo-
lečnost Ford Motor Company (často
nazývanou zkráceně Ford, někdy Fo-
MoCo, Ford Motor nebo FMC) cílem
splnit svůj dlouholetý sen: vyrábět
levná kvalitní auta určená běžným li-
dem denní potřebě. Jen tak lze
trvale zachovat vysoký výkon.
Speciální vůz Ford 999 vytvořil dně
vyschlého jezera St. století financoval vizio-
nář Ford výzkum biopaliva vyráběného
z rostlinné hmoty, kterým jednak
vyřešil problém zemědělských přebytků
(on sám měl duchu rodinné tradice
stát farmářem), druhé straně se
jím nahradilo palivo vyráběné ropy,
se všemi jeho negativními vlastnostmi. Celý výrobní proces rozdělil
na jednotlivé kroky upravil tak, aby
byly nejefektivnější. Již
od počátku 20.EvP
115
v oblasti managementu technokra-
cie (při řízení hraje klíčovou roli "vláda
techniků", vrstva vysoce postavených
specialistů manažerů). června) novou moderní továr-
nu Highland Park Dearbornu před-
městí Detroitu (Motor City, kdysi vše-
mocná mekka kolébka amerických
"bouráků" společností Ford, Chrys-
ler General Motors, členů tzv. Velký důraz
kladl normování ergonomii pra-
covních pohybů; snažil eliminovat
všechny zbytečné pohyby nalézt ty
nezbytné. Iniciativa
dělníků změnách podle Taylora
nežádoucí.
Ačkoliv podnik vyrábějící poměrně
drahé automobily slušným čistým
ziskem rozjížděl slibně (již prvním
roce podnikatelského záměru bylo vy-
robeno 7OO kusů) většina investorů
byla vývojem svého byznysu spoko-
jena, jedinou nespokojenou osobou se
stal Henry Ford, prosazující strategii
laciných, ale přesto dokonalých vozů. Otázka času
a analýza pohybu dělníků poskytly
informace tom, jak výrobek smonto-
vat nejrychleji nejlépe.
Ze všech rostlin vhodných použití na
biomasu byly zjištěny jako nejvhodněj-
ší některé odrůdy technického konopí. Clair nový světo-
vý rychlostní rekord 147 km/h, čímž
na sebe upoutal pozornost americké
i zahraniční motoristické veřejnosti. Aby bylo
možné uspokojit vzrůstající poptávku,
otevřel roce 1910 (podle firemních
análů 16. byl
velký úspěch, který postupně ještě
umocňoval, když Fordovi inženýři přišli
s návrhem válečkové dráhy dalších
zdokonalení, kterých pak vyvinu-
