Tato druhá sbírka Předpisů a normálií je výsledek práce ESČ za rok 1921 a 1922. Práce byly rozděleny komisím v Praze, v Brně a v Moravské Ostravě; výsledky byly uveřejňovány v Elektrotechnickém Obzoru. O došlých námětech uvažovaly komise znovu, a celek byl předložen valnému sjezdu v Moravské Ostravě, který zasedal vc dnech 23.—26. července 1921. Sjezd prodebatoval návrhy v jednotlivých sekcích, návrhy na mnohých místech opravil a poté skoro vesměs jednomyslně přijal. Opravené návrhy upravila redakční komise ESČ, potom je výbor ESC předložil ...
Nedodává-li strojem ani hřídel ani
ložiska, jako při stroji nam ontovaném na
setrvačníku neb podobně, udává továrna
účinnost beze ztrát ložiskách bez vě
trání, tedy jen elektrických ztrát své do
dávky.
Je-li strojem dodán sam ostatný venti
látor, usí přičísti jeho příkon ztrá
tám stroje neb transform átoru.výkon jest pak roven éno-
Vlitým kVA.
Z tráty převodu ozubeném neb řem e
novém ěří těžko; proto stačí pro vý
počet, enší-li účinnost budiče 3—5%
pro jednoduchý převod řemenový, až
15% pro převod ozubený. Účinnost lze ovšem uidiati píro
jiné účiníky; zatížiti stroj však jiným úči
níky než cos <p=l není snadno, proto se
obyčejně účinnost pro tato 'coisfí jen pře
počítává.
Za teplotu okolí pokládá 20° Tato
podm ínka jest pro jednotnost záruk, aby
nebylo třeba pro stroje udávati různé účin
nosti podle íst postavení podle okolní
teploty.
439
.
Z tráty buzení budicím reostatu jsou
rovny napětí budiče násobeném proudem
budícím. Ztráty derivačním regulátoru
budiče jsou započteny účinnost budiče. Proto axim ální teplota, kterou
se tedy stroj přepočítává, jest nam ěřené
oteplení stroje zvětšené 20° aneb ote
plení podle 2200 plus 20° C. Ztráty vznikající třením ložiskách
i vzduchu třeba pak připočítati ztrá
tám hnacího neb poháněného stroje, př.
P cizím buzení stejnosm ěrné sítě se
ovšem předpokládá, vinutí agnetů jest
buzeno podle napětí štítku stroje. Podobně
i ztráty budiče patří ztrát celkových,
i když budič není přímo hřídeli stroje
