Tato druhá sbírka Předpisů a normálií je výsledek práce ESČ za rok 1921 a 1922. Práce byly rozděleny komisím v Praze, v Brně a v Moravské Ostravě; výsledky byly uveřejňovány v Elektrotechnickém Obzoru. O došlých námětech uvažovaly komise znovu, a celek byl předložen valnému sjezdu v Moravské Ostravě, který zasedal vc dnech 23.—26. července 1921. Sjezd prodebatoval návrhy v jednotlivých sekcích, návrhy na mnohých místech opravil a poté skoro vesměs jednomyslně přijal. Opravené návrhy upravila redakční komise ESČ, potom je výbor ESC předložil ...
P cizím buzení stejnosm ěrné sítě se
ovšem předpokládá, vinutí agnetů jest
buzeno podle napětí štítku stroje. Podobně
i ztráty budiče patří ztrát celkových,
i když budič není přímo hřídeli stroje.
Za teplotu okolí pokládá 20° Tato
podm ínka jest pro jednotnost záruk, aby
nebylo třeba pro stroje udávati různé účin
nosti podle íst postavení podle okolní
teploty. Účinnost lze ovšem uidiati píro
jiné účiníky; zatížiti stroj však jiným úči
níky než cos <p=l není snadno, proto se
obyčejně účinnost pro tato 'coisfí jen pře
počítává. Ztráty derivačním regulátoru
budiče jsou započteny účinnost budiče.
Je-li strojem dodán sam ostatný venti
látor, usí přičísti jeho příkon ztrá
tám stroje neb transform átoru.
Nedodává-li strojem ani hřídel ani
ložiska, jako při stroji nam ontovaném na
setrvačníku neb podobně, udává továrna
účinnost beze ztrát ložiskách bez vě
trání, tedy jen elektrických ztrát své do
dávky.
Z tráty buzení budicím reostatu jsou
rovny napětí budiče násobeném proudem
budícím.
439
.výkon jest pak roven éno-
Vlitým kVA. Proto axim ální teplota, kterou
se tedy stroj přepočítává, jest nam ěřené
oteplení stroje zvětšené 20° aneb ote
plení podle 2200 plus 20° C. Ztráty vznikající třením ložiskách
i vzduchu třeba pak připočítati ztrá
tám hnacího neb poháněného stroje, př.
Z tráty převodu ozubeném neb řem e
novém ěří těžko; proto stačí pro vý
počet, enší-li účinnost budiče 3—5%
pro jednoduchý převod řemenový, až
15% pro převod ozubený
