Energie ze všech stran

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

JAK SKLADOVAT ENERGII ENERGIE A JEJÍ PŘEMĚNY BYDLENÍ A ENERGIE ENERGIE A POČASÍ ELEKTRICKÁ DOPRAVA TRH SELEKTŘINOU SUPER NOVINKY

Autor: ČEZ

Strana 54 z 60

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vše nasvědčovalo tomu, lidstvo objevilo nový, „čistý“ (šetrný k přírodě), bezpečný takřka nevyčerpatelný zdroj energie.. ČR, využívá pouze malá část ener­ gie, kterou lze při vhodných strategiích zís­ kat).. Poměrně významně mění pohled na­ kládání vyhořelým jaderným palivem (jak z hlediska jeho dalších jaderných přeměn - transmutace, tak pokud jde vytvoření dostatečných zásob paliva, např. Znamená zvážit jak ekonomicky tě­ žitelná množství uranu, tak jeho celkové vy­ užití množství odpadů, které provozu uva­ žovaných jaderných elektráren zůstane.. Zása­ dy, které jsou GlV pokud jde jaderný pali­ vový cyklus uplatňovány, mohou být heslovitě vyjádřeny takto: Zvýšit využití uranu (dosud při tzv. Na základě těchto požadavků navrženo schéma tzv.. let minulého století určitou stagnaci jejich dalším rozvoji rozšíření. Kontejnmenty jsou vybaveny ventilem radiačními filtry, takže po těžké havárii výpadkem proudu lze přetlako- vanou páru vypouštět kontrolované ovzdu­ ší tím, naprostá většina radioaktivních lá­ tek bude zachycena filtrech. ÉRÁCÉ'Ív ' i. inherentní bezpeč­ nost předpokládá takové využití základních fyzikálních principů, jaké nejvíce vylou­ čilo možnost havárie. Další cíle jsou již hlediska využívání ja­ derné energie „téměř klasické“, přestože zde není konkrétní číselné vyjádření, počítá s minimálně ojeden řád vyšší spolehlivostí (tedy nižší pravděpodobností poškození aktivní zóny) než systémů generace předcházející.. Velmi významná změna oblasti bezpečnos­ ti spočívá jaderných systémů GIV předpo­ kládané absenci potřeby vnějšího havarijního plánu, tj...... Změna tomto po­ hledu způsobena například zvyšováním ener­ getických potřeb rozvojových zemích, pro­ blémy alternativními zdroji předpokláda­ ným růstem cen ropy.. Již těchto důrazů zřetelné, kam vý­ voj jaderných systémů nadále směřovat. Je požadováno, aby: jaderné energetické systé­ my GIV zajistily snížení rizika zcizení ­ derných materiálů, snížení jejich atraktivity pro případné zneužití výrobě jaderných zbraní a zvýšení fyzické ochrany proti teroristickým útokům. Toto úsilí vychází zejména dosa­ vadních, zhruba padesátiletých zkušeností s jadernou energetikou, přičemž snaží stříz­ livě hodnotit nejen její nesporné úspěchy, ale i problémy nedostatky. ;. V současnosti lze říci, rozvojijaderné ener­ getiky nabírá opět nový dech. Tyto negativní po­ hledy jaderná zařízení všeobecně způsobi­ ly počátku 90.. Základním prvkem pasivní bezpečnosti jsou havarijní absorpční tyče. Bohužel tento optimismus kladný vztah okolí k jaderné energetice byl silně narušen několi­ ka haváriemi jaderných elektrárnách, nichž zejména poslední měla drtivý dopad celo­ světový rozvoj jaderné energetiky. moderních jaderných elektráren (včetně Temelína) snadno rozezná­ me vnější bariéru proti úniku radioaktivních látek, pevnou ocelovou kupoli nad reaktorem nazývanou kontejnment... rychlé či vysokoteplotní).... Přepracování, transport, ukládání, návaznost různých reaktorových systémů.První elektrickou energii uranu vyrobil a dodal sítě testovací reaktor ACRO Idahu v USA roce 1951. Jakým směrem tedy bude jaderná energetika ubírat? Významný posun pohledu dalšího rozvoje jaderné energetiky nastal počátku tohoto ti­ síciletí, kdy bylo založeno mezinárodní fórum označované GENERATION (GIV). . nutností opatření ochranu obyva­ telstva žijícího okolí takové elektrárny tedy i zóny havarijního plánování.. Minimalizovat množství vysoceaktivních odpadů. Typickým příkladem prvku inherentní bez­ pečnosti moderních reaktorů tzv.. „Provozní bez­ pečnostní“ cíle můžeme pak souhrnně formu­ lovat takto: Provoz jaderných energetických systémů GIV bude vynikat bezpečnosti spolehli­ vosti. Přestože hlavní roli při této události se­ hrál lidský faktor, značná část obyvatel začala pohlížet jaderná zařízení jako nebezpe­ čí, které nutné zastavit. Rada zemí si začíná uvědomovat, přes svá dřívější rozhod­ nutí, jadernou energii nelze jednoduše na­ hradit lidstvo bez současnosti, ale ani v budoucnosti, neobejde. Vlastní cíle pro jaderné energetické systé­ my jsou formulovány několika oblastech. záporný koeficient reaktivity dojde-li zvýšení tep­ loty reaktoru, dojde důsledku horšího zpo­ malování neutronů) poklesu četnosti štěpení a tím poklesu množství uvolňované energie. plutonia, pro některé moderní reaktory, např. Toto období mů­ žeme považovat počátek vzniku nového od­ větví jaderné energetiky. Tzv. Speciální zaměření aktinoidy (zde per­ spektivně může jednat tzv. U-Th cyklus, ve kterém přírodě bohatě zastoupené­ ho thoria 212Th vytváří štěpitelný 233U, který se daném reaktoru využívá pro získávání energie)..... Když dojde přeru­ šení dodávky proudu ani jeden řady zálož­ ních zdrojů nespustí, tyče samovolně (pů­ sobením zemské tíže) klesnou reaktoru a zastaví štěpnou reakci... Široká veřejnost vzhlížela to­ muto zdroji energie značným optimismem, zdálo se, energetické problémy světa mo­ hou být jednoduše vyřešeny, aniž bychom museli vysávat hlubin Země vzácné nerostné bohatství podobě ropy, zemního plynu uhlí.. GIV se hodlá zabývat dlouhodobější perspektivou a soustředěným výzkumem oblasti jaderné energetiky.. Velkou předností GIV je, nově, kom­ plexně, dívá jaderný palivový cyklus jako celek. Velmi náročné zadá­ ní pak formulováno tak, aby při ekonomic­ ké konkurenceschopnosti jaderné energetiky mohly býtjejí dosavadní nevýhody často prá­ vem kritizované nedostatky maximální míře odstraněny. -4— ¥ 52 .. Jako poslední formulován požadavek zdůrazňující trvalou potřebu „zabránit šíření jaderných zbraní“ nebo zneužití jaderných technologií teroristickým činnostem. Je zajímavé, prvním místě zde není tradič­ ně jmenována bezpečnost, ale udržitelnost, a dvou hlavních důrazech: Udržitelnost-l zajistit trvale udržitelnou výrobu energie, která splní požadavky čis­ totu ovzduší podpoří dostupnost systému pro delší časový horizont efektivní využití paliva pro celosvětovou výrobu energie. roce 1954 byla Ob- ninsku Moskvy uvedena provozu první komerční jaderná elektrárna. dubna 1986.. Jednalo se o havárii bloku jaderné elektrárny Čer­ nobylu Ukrajině, tragédii došlo 26.. Prvky pasivní bezpeč­ nosti mají zmírnit následky případných havá­ rií spolu bariérami zabránit úniku nebez­ pečných látek případě, selhala veške­ rá aktivní bezpečnostní havarijní technika, tedy technika závislá dodávce proudu.. Udržitelnost-2 minimalizovat množství jaderného odpadu, usnadnit nakládání odpa­ dem výrazně snížit potřebu dlouhodobého dozoru (rozumí nad úložišti radioaktivních odpadů, případně nad zařízeními vyřazený­ mi provozu), tím podstatně zlepšit ochranu obyvatel životního prostředí. jed­ norázovém palivovém cyklu, uplatňovaném např. Ten tvoří zakládajících států: Argentina, Brazí­ lie, Kanada, Francie, Japonsko, Jižní Korea, Jihoafrická republika, Švýcarsko, Velká Britá­ nie, Spojené státy americké nedávné době se připojila Evropská unie, kterou zastupuje EURATOM. BWR -CANDU -AG R ZAVEDENI VÝVOJOVÝCH KONSTRUKČNÍCH ZLEPŠENÍ V OBLASTI EKONOMIKY A BEZPEČNOSTI PROVOZU V KRÁTKODOBÉM ROZMEZÍ - VYŠŠÍ EKONOMIČNOST - ZVÝŠENÁ BEZPEČNOST - MINIMALIZACE ODPADU - ODOLNOST PROTI ZNEUŽITÍ JADERNÝCH MATERIÁLU I GENERACÉlilT"GENERACE 111+".. Ne­ smí ovšem při tom ztratit konkurenceschop­ nost, proto hned následují cíle ekonomické: Ekonomika-1 jaderné energetické systé­ my GIV musí být cenově výhodnější hle­ diska celého životního cyklu) porovnání ji­ nými energetickými zdroji. Tak rozsáhlý úkol velmi těžko myslitelný bez účinné mezinárodní spoluprá­ ce, probíhající právě rámci „klubu“ GlV. Jaderné energetické systémy GIV budou mít velice nízkou pravděpodobnost míru poškození aktivní zóny. GENERACE L—____ -SHIPPINGPORT - DRESDEN, FERMII - MAGNOX - LWR-PWR. Jaderné energetické systémy GIV budou eliminovat potřebu vnějšího havarijního plá­ nování.. symbiózního jaderného palivové­ ho cyklu. Ekonomika-2 jaderné energetické systé­ my GIV musí mít úroveň finančního rizika srovnatelnou jinými energetickými systémy (zatím jaderná energetika ohledem na vysoké investiční náklady dlouhou životnost, která znamená ijiné neurčitosti cenách ener­ gie, finanční rizika vyšší). zřejmé, součástí takového pali­ vového cykluje přepracování paliva symbió- Rozdělení jednotlivých typů energetických jaderných reaktorů do jejich generací. Spoleh­ livost jaderných systémů GIV bude založena zejména vysoké inherentní (přirozené) a pasivní bezpečnosti