. Jakým směrem tedy
bude jaderná energetika ubírat?
Významný posun pohledu dalšího rozvoje
jaderné energetiky nastal počátku tohoto ti
síciletí, kdy bylo založeno mezinárodní fórum
označované GENERATION (GIV). Prvky pasivní bezpeč
nosti mají zmírnit následky případných havá
rií spolu bariérami zabránit úniku nebez
pečných látek případě, selhala veške
rá aktivní bezpečnostní havarijní technika,
tedy technika závislá dodávce proudu.
Poměrně významně mění pohled na
kládání vyhořelým jaderným palivem (jak
z hlediska jeho dalších jaderných přeměn -
transmutace, tak pokud jde vytvoření
dostatečných zásob paliva, např.. Toto úsilí vychází zejména dosa
vadních, zhruba padesátiletých zkušeností
s jadernou energetikou, přičemž snaží stříz
livě hodnotit nejen její nesporné úspěchy, ale
i problémy nedostatky... moderních jaderných
elektráren (včetně Temelína) snadno rozezná
me vnější bariéru proti úniku radioaktivních
látek, pevnou ocelovou kupoli nad reaktorem
nazývanou kontejnment...
Velkou předností GIV je, nově, kom
plexně, dívá jaderný palivový cyklus jako
celek.První elektrickou energii uranu vyrobil
a dodal sítě testovací reaktor ACRO Idahu
v USA roce 1951.
Přepracování, transport, ukládání, návaznost
různých reaktorových systémů..
Jaderné energetické systémy GIV budou
eliminovat potřebu vnějšího havarijního plá
nování. Je
požadováno, aby: jaderné energetické systé
my GIV zajistily snížení rizika zcizení
derných materiálů, snížení jejich atraktivity
pro případné zneužití výrobě jaderných zbraní
a zvýšení fyzické ochrany proti teroristickým
útokům.. ÉRÁCÉ'Ív '
i.. Rada zemí si
začíná uvědomovat, přes svá dřívější rozhod
nutí, jadernou energii nelze jednoduše na
hradit lidstvo bez současnosti, ale ani
v budoucnosti, neobejde... BWR
-CANDU
-AG R
ZAVEDENI
VÝVOJOVÝCH
KONSTRUKČNÍCH
ZLEPŠENÍ
V OBLASTI
EKONOMIKY
A BEZPEČNOSTI
PROVOZU
V KRÁTKODOBÉM
ROZMEZÍ
- VYŠŠÍ
EKONOMIČNOST
- ZVÝŠENÁ
BEZPEČNOST
- MINIMALIZACE
ODPADU
- ODOLNOST
PROTI ZNEUŽITÍ
JADERNÝCH
MATERIÁLU
I GENERACÉlilT"GENERACE 111+". GIV
se hodlá zabývat dlouhodobější perspektivou
a soustředěným výzkumem oblasti jaderné
energetiky.
Další cíle jsou již hlediska využívání ja
derné energie „téměř klasické“, přestože zde
není konkrétní číselné vyjádření, počítá s
minimálně ojeden řád vyšší spolehlivostí (tedy
nižší pravděpodobností poškození aktivní zóny)
než systémů generace předcházející. let minulého století určitou
stagnaci jejich dalším rozvoji rozšíření. dubna
1986. .
Ekonomika-2 jaderné energetické systé
my GIV musí mít úroveň finančního rizika
srovnatelnou jinými energetickými systémy
(zatím jaderná energetika ohledem na
vysoké investiční náklady dlouhou životnost,
která znamená ijiné neurčitosti cenách ener
gie, finanční rizika vyšší). záporný
koeficient reaktivity dojde-li zvýšení tep
loty reaktoru, dojde důsledku horšího zpo
malování neutronů) poklesu četnosti štěpení
a tím poklesu množství uvolňované energie. Velmi náročné zadá
ní pak formulováno tak, aby při ekonomic
ké konkurenceschopnosti jaderné energetiky
mohly býtjejí dosavadní nevýhody často prá
vem kritizované nedostatky maximální míře
odstraněny. Když dojde přeru
šení dodávky proudu ani jeden řady zálož
ních zdrojů nespustí, tyče samovolně (pů
sobením zemské tíže) klesnou reaktoru a
zastaví štěpnou reakci..
Na základě těchto požadavků navrženo
schéma tzv. Vše nasvědčovalo
tomu, lidstvo objevilo nový, „čistý“ (šetrný
k přírodě), bezpečný takřka nevyčerpatelný
zdroj energie. Tyto negativní po
hledy jaderná zařízení všeobecně způsobi
ly počátku 90. jed
norázovém palivovém cyklu, uplatňovaném
např.
Již těchto důrazů zřetelné, kam vý
voj jaderných systémů nadále směřovat... roce 1954 byla Ob-
ninsku Moskvy uvedena provozu první
komerční jaderná elektrárna. Změna tomto po
hledu způsobena například zvyšováním ener
getických potřeb rozvojových zemích, pro
blémy alternativními zdroji předpokláda
ným růstem cen ropy.
Bohužel tento optimismus kladný vztah okolí
k jaderné energetice byl silně narušen několi
ka haváriemi jaderných elektrárnách, nichž
zejména poslední měla drtivý dopad celo
světový rozvoj jaderné energetiky.. nutností opatření ochranu obyva
telstva žijícího okolí takové elektrárny tedy
i zóny havarijního plánování. Ten
tvoří zakládajících států: Argentina, Brazí
lie, Kanada, Francie, Japonsko, Jižní Korea,
Jihoafrická republika, Švýcarsko, Velká Britá
nie, Spojené státy americké nedávné době
se připojila Evropská unie, kterou zastupuje
EURATOM.. Jednalo se
o havárii bloku jaderné elektrárny Čer
nobylu Ukrajině, tragédii došlo 26..
V současnosti lze říci, rozvojijaderné ener
getiky nabírá opět nový dech..
Vlastní cíle pro jaderné energetické systé
my jsou formulovány několika oblastech.. Zása
dy, které jsou GlV pokud jde jaderný pali
vový cyklus uplatňovány, mohou být heslovitě
vyjádřeny takto:
Zvýšit využití uranu (dosud při tzv... Tak rozsáhlý úkol velmi těžko
myslitelný bez účinné mezinárodní spoluprá
ce, probíhající právě rámci „klubu“ GlV..
Speciální zaměření aktinoidy (zde per
spektivně může jednat tzv. rychlé či
vysokoteplotní). U-Th cyklus,
ve kterém přírodě bohatě zastoupené
ho thoria 212Th vytváří štěpitelný 233U, který
se daném reaktoru využívá pro získávání
energie).
Typickým příkladem prvku inherentní bez
pečnosti moderních reaktorů tzv.... inherentní bezpeč
nost předpokládá takové využití základních
fyzikálních principů, jaké nejvíce vylou
čilo možnost havárie.
Minimalizovat množství vysoceaktivních
odpadů. Kontejnmenty jsou
vybaveny ventilem radiačními filtry, takže po
těžké havárii výpadkem proudu lze přetlako-
vanou páru vypouštět kontrolované ovzdu
ší tím, naprostá většina radioaktivních lá
tek bude zachycena filtrech.
Jaderné energetické systémy GIV budou
mít velice nízkou pravděpodobnost míru
poškození aktivní zóny. plutonia, pro
některé moderní reaktory, např.. Přestože hlavní roli při této události se
hrál lidský faktor, značná část obyvatel začala
pohlížet jaderná zařízení jako nebezpe
čí, které nutné zastavit. Spoleh
livost jaderných systémů GIV bude založena
zejména vysoké inherentní (přirozené) a
pasivní bezpečnosti. ČR, využívá pouze malá část ener
gie, kterou lze při vhodných strategiích zís
kat). symbiózního jaderného palivové
ho cyklu.
Velmi významná změna oblasti bezpečnos
ti spočívá jaderných systémů GIV předpo
kládané absenci potřeby vnějšího havarijního
plánu, tj.
GENERACE
L—____
-SHIPPINGPORT
- DRESDEN, FERMII
- MAGNOX
- LWR-PWR. Je
zajímavé, prvním místě zde není tradič
ně jmenována bezpečnost, ale udržitelnost,
a dvou hlavních důrazech:
Udržitelnost-l zajistit trvale udržitelnou
výrobu energie, která splní požadavky čis
totu ovzduší podpoří dostupnost systému pro
delší časový horizont efektivní využití paliva
pro celosvětovou výrobu energie.
Jako poslední formulován požadavek
zdůrazňující trvalou potřebu „zabránit šíření
jaderných zbraní“ nebo zneužití jaderných
technologií teroristickým činnostem.. Ne
smí ovšem při tom ztratit konkurenceschop
nost, proto hned následují cíle ekonomické:
Ekonomika-1 jaderné energetické systé
my GIV musí být cenově výhodnější hle
diska celého životního cyklu) porovnání ji
nými energetickými zdroji.. -4— ¥
52
... Znamená zvážit jak ekonomicky tě
žitelná množství uranu, tak jeho celkové vy
užití množství odpadů, které provozu uva
žovaných jaderných elektráren zůstane. ;.
Základním prvkem pasivní bezpečnosti jsou
havarijní absorpční tyče. „Provozní bez
pečnostní“ cíle můžeme pak souhrnně formu
lovat takto:
Provoz jaderných energetických systémů
GIV bude vynikat bezpečnosti spolehli
vosti.
Udržitelnost-2 minimalizovat množství
jaderného odpadu, usnadnit nakládání odpa
dem výrazně snížit potřebu dlouhodobého
dozoru (rozumí nad úložišti radioaktivních
odpadů, případně nad zařízeními vyřazený
mi provozu), tím podstatně zlepšit ochranu
obyvatel životního prostředí. Toto období mů
žeme považovat počátek vzniku nového od
větví jaderné energetiky... zřejmé, součástí takového pali
vového cykluje přepracování paliva symbió-
Rozdělení
jednotlivých
typů
energetických
jaderných
reaktorů
do jejich
generací. Tzv. Široká veřejnost vzhlížela to
muto zdroji energie značným optimismem,
zdálo se, energetické problémy světa mo
hou být jednoduše vyřešeny, aniž bychom
museli vysávat hlubin Země vzácné nerostné
bohatství podobě ropy, zemního plynu uhlí.
