Energie ze všech stran

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

JAK SKLADOVAT ENERGII ENERGIE A JEJÍ PŘEMĚNY BYDLENÍ A ENERGIE ENERGIE A POČASÍ ELEKTRICKÁ DOPRAVA TRH SELEKTŘINOU SUPER NOVINKY

Autor: ČEZ

Strana 55 z 60

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nejvhodnějším kandidátem pro palivo těchto systému jeví směs UPuC SiC po­ krytí. Superkritický vodou chlazený reaktoro­ vý systém (Supercritical-Water-Cooled Re­ actor System: SCWR).) zvládaly jed­ notlivé (zejména malé) státy, využívajícíjader­ nou energii. patrné, bude obtížné, aby náro­ ky symbiózní palivový cyklus komplexu (doprava, přepracování, výroba nového paliva, rozmanité typy reaktorů apod. Olovem chlazený rychlý reaktorový systém Tento reaktorový systém bude chlazen olo­ vem nebo slitinou olovo-vizmut. V rámci GIV nyní sledováno reaktoro­ vých systémů. TEPELNÉ j REAKTORY OBOHACENÍ A VÝROBA JADERNÝ ENERGETICKÝ PARK POUŽITÉ PALIVOVÉ SOUBORY NOVÉ PALIVOVÉ SOUBORY -I ČIŠTĚNÍ I------1 1------—t“ -------1 URÍPALIVOVÉ TYČE ORGANICKÉ ROZPOUŠTĚDLO VÝROBA “ PALIVA PLUTONIUM, ---------1--------- ŠTĚPNÉ PRODUKTY! AKTIWIDY rWŘÁňĚ AKTINIDU CENTRIFUGA %,R0ZSEKÁI\lí %ROZPUŠTĚNÍ ŠTĚPNÉ PR0DI KTY ZBYLÉ AKTINIDY KONEČNÝ ODPAD STÍNĚNÍ ÚLOŽIŠTĚ Jedno možných řešení nového pohledu jaderný palivový cyklus GENERÁTOR ELEKTRICKÁ ENERGIE HELIUM TURBÍNA PŘEDEHŘÍVÁK (REKUPERÁT0R) llgrlll REAKTOR KOMPRESOR ODVOD ZBYTKOVÉHO TEPLA - ODVOD ZBYTKOVÉHO - TEPLA KOMPRESOR Schematické uspořádání plynem chlazeného rychlého reaktorového systému GENERÁTOR ELEKTRICKÁ ENERGIE TURBÍNA U-TRUBK0VÝ TEPELNÝ VÝMĚNÍK PŘEDEHŘÍVÁK (REKUPERÁT0R) KOMPRESOR REAKTOROVÝ MODUL/ PALIVOVÝ ZÁSOBNÍK - (VYJÍMATELNÝ) ODVOD ZBYTKOVÉHO TEPLA - ODVOD ZBYTKOVÉHO « TEPLA CHLADIVO KOMPRESOR VSTUPNÍ ROZVADĚČ REAKTOR Schematické uspořádání olovem chlazeného rychlého reaktorového systému 53 .Velmi zajímavý „bateriový systém“, jenž měl být využíván především v lokálních oblastech rozvojových zemích. Jeho výhodou budou malé rozměry, podstatě uzavřený palivový cyklus (nutnost výměny paliva asi 15-20 letech), což samozřej­ mě redukuje jeho cenu. Předběžně převažuje zájem rychlý reak­ torový systém chlazený plynem (GFR), super­ kritický vodou chlazený reaktorový systém (SCWR) vysokoteplotní reaktorový systém (VHTR). Výkon jedné reaktorové jednotky měl být 600 MW. byly vybrány kritickým zhod­ nocením celkově více než možností, které principiálně přicházely úvahu. Vysokoteplotní reaktorový systém (Very- High-Temperature Reactor System: VHTR).dvou nebo několika různých reaktorových systémů. Výstupní teploty chladiva mají pohybovat okolo 550 °C. Plynem chlazený rychlý reaktorový systém Jak již samotný název napovídá, jedná se o reaktorový systém, jehož aktivní zóna chla­ zena plynem (předpokládá využití helia) a štěpení zajišťováno především rychlým spektrem neutronů. „bateriový“ systém o výkonu 50-150 MWt, modulový systém o výkonu 300-400 MW, velký systém vý­ konu 1200 MW,. Mezi potenciálními zájemci lze vystopovat různou míru zájmu jednotlivé vybrané systé­ my. Palivo bude formě nitridu nebo kovové slitiny. Proto takto pojatou budoucnost jaderné energetiky nutné vidět jako výzvu k velmi účinné mezinárodní spolupráci, to při dodržení všech požadovaných garancí. Vybra­ né reaktorové systémy GIV: Plynem chlazený rychlý reaktorový sys­ tém (Gas-Cooled Fast Reactor System: . Hlavními kri­ térii při výběru byly již jmenované cíle poža­ davky GIV. Předpokládá se, tyto systémy budou prototypově ověřeny následně průmys­ lově využity, přičemž mají být ověřovacím provozu dispozici kolem roku 2020. GFR). Helium ohřáté reaktoru (vstupní teplota 490 °C, výstupní teplota až 850 °C) přímo přivedeno heliovou turbí­ nu, která připojena elektrickému generá­ toru. Sodíkem chlazený rychlý reaktorový sys­ tém (Sodium-Cooled Fast Reactor System: SFR). Reaktorový systém roztavenými solemi (Molten Salt Reactor System: MSR). Projekt bude zahrnovat tři verze, tzv. Olovem chlazený rychlý reaktorový sys­ tém (Lead-Cooled Fast Reactor System: LFR)