Vpodzemních laboratořích mimojiné zjišťuje, zda uloženíjaderného odpadu neovlivní vlastnosti hornin.
Vědci studenti zde přímo reaktoru získá
vají přesně radioaktivní izotopy, které by
v případě vážné havárie mohly uniknout ja
derného reaktoru nebo vyhořelého paliva.
Vlivu radionuklidů životní prostředí se
věnuje také Středisko analytických výzkumů
založené při vysokoškolském výzkumném
reaktoru Consort Ascotu Velké Británii.
. Pevnost klíčových konstruk
čních prvků elektrárny, zejména uchycení
reaktoru potrubního systému jeho chlazení,
lze pak ověřovat přímo takové chvějící se
desce. neposlední řadě belgické
středisko Mol věnuje získávání nejúplněj
ších informací vlivu radioaktivních látek na
životní prostředí.Manipulace vysoce aktivními látkami již
zvládnuta, vyžaduje však velmi složitá zařízení, tzv.
horké komory.
mytologii bůh podsvětí). Elektronické ovládání složi
tých procesů bezpochyby významně omezuje
důsledky selhání lidského faktoru, zároveň ale
představuje další složitý, těžko kontrolovatel
ný systém závislý dodávce proudu. Všechny projekty jaderných elek
tráren musí prokázat, klíčová místa kon
strukce bezpečně odolají několikanásobku
úrovně zemětřesení obvyklé dané lokalitě.
Kromě standardních počítačových modelů
pevnosti pružnosti složitých konstrukcí jsou
dnes několika zemích dispozici různě
velké desky, kterých lze mechanicky simu
lovat zemětřesení. Nezbytnou součástí po
dobných experimentů jsou citlivé detekční vy
hodnocovací přístroje.
Velmi zajímavé jsou studie odolnosti
reaktorů ajejich bezpečnostních systémů proti
zemětřesení.
Ve sklenících pak simulují jejich šíření ži
votním prostředí, včetně vytváření umělých
dešťů, mlhy větru. určena vše
strannému průzkumu vlastností hornin, zejmé
najejich stability odolnosti proti radiačnímu,
chemickému tepelnému namáhání (podobné
laboratoře jsou provozovány několikajiných
státech souvislosti vyhledáváním lokalit pro
konečné úložiště vyhořelého jaderného paliva
-jm enujm alespoň německý Gorleben, švéd
ský Aspo severoamerickou laboratoř Yuc-
ca Mountains).
Odolnost konstrukce parogenerátoru lze ověřitpřímo
simulací zemětřesení plošině Tamaris Francii.
Neodmyslitelnou součástí jaderných zařízení již
dnes sledování radiační situace vjejich okolí. Odbor
níci francouzského Ústavu pro jadernou bez
pečnost ochranu (IPSN) proto stanovili čtyři
základní pravidla, kterým musí počítačový
systém jaderné elektrárny podřídit:
- každý projekt počítačových systémů musí
vycházet potřeb operátorů uspořádání
řídicího sálu (velínu),
- žádné selhání počítačů nesmí vést většímu
ohrožení bezpečnosti provozu,
- každé selhání počítačů musí býtjasně sro
zumitelně signalizováno operátorům elekt
rárny,
- přepínání mezi bezpečnostními systémy ne
smí provoz elektrárny nijak ovlivnit. Odborníci zde průběžně sle
dují úroveň přírodní radiace, zkoumají šíření
radionuklidů přírodě jejich vliv živé or
ganismy.
Samostatnou kapitolu vývojových prací na
mírovém využití jaderné energie představuje
vytváření systémů počítačového řízení jader
ných elektráren. Největší nejznámější laboratoř tohoto
typu provozována japonskou společností
NUPEC
