Nezbytnou součástí po
dobných experimentů jsou citlivé detekční vy
hodnocovací přístroje. Odborníci zde průběžně sle
dují úroveň přírodní radiace, zkoumají šíření
radionuklidů přírodě jejich vliv živé or
ganismy.
Kromě standardních počítačových modelů
pevnosti pružnosti složitých konstrukcí jsou
dnes několika zemích dispozici různě
velké desky, kterých lze mechanicky simu
lovat zemětřesení. neposlední řadě belgické
středisko Mol věnuje získávání nejúplněj
ších informací vlivu radioaktivních látek na
životní prostředí.
Odolnost konstrukce parogenerátoru lze ověřitpřímo
simulací zemětřesení plošině Tamaris Francii. určena vše
strannému průzkumu vlastností hornin, zejmé
najejich stability odolnosti proti radiačnímu,
chemickému tepelnému namáhání (podobné
laboratoře jsou provozovány několikajiných
státech souvislosti vyhledáváním lokalit pro
konečné úložiště vyhořelého jaderného paliva
-jm enujm alespoň německý Gorleben, švéd
ský Aspo severoamerickou laboratoř Yuc-
ca Mountains). Elektronické ovládání složi
tých procesů bezpochyby významně omezuje
důsledky selhání lidského faktoru, zároveň ale
představuje další složitý, těžko kontrolovatel
ný systém závislý dodávce proudu.
Samostatnou kapitolu vývojových prací na
mírovém využití jaderné energie představuje
vytváření systémů počítačového řízení jader
ných elektráren.
Vlivu radionuklidů životní prostředí se
věnuje také Středisko analytických výzkumů
založené při vysokoškolském výzkumném
reaktoru Consort Ascotu Velké Británii.Manipulace vysoce aktivními látkami již
zvládnuta, vyžaduje však velmi složitá zařízení, tzv. Největší nejznámější laboratoř tohoto
typu provozována japonskou společností
NUPEC. Odbor
níci francouzského Ústavu pro jadernou bez
pečnost ochranu (IPSN) proto stanovili čtyři
základní pravidla, kterým musí počítačový
systém jaderné elektrárny podřídit:
- každý projekt počítačových systémů musí
vycházet potřeb operátorů uspořádání
řídicího sálu (velínu),
- žádné selhání počítačů nesmí vést většímu
ohrožení bezpečnosti provozu,
- každé selhání počítačů musí býtjasně sro
zumitelně signalizováno operátorům elekt
rárny,
- přepínání mezi bezpečnostními systémy ne
smí provoz elektrárny nijak ovlivnit.
. Pevnost klíčových konstruk
čních prvků elektrárny, zejména uchycení
reaktoru potrubního systému jeho chlazení,
lze pak ověřovat přímo takové chvějící se
desce.
horké komory. Všechny projekty jaderných elek
tráren musí prokázat, klíčová místa kon
strukce bezpečně odolají několikanásobku
úrovně zemětřesení obvyklé dané lokalitě.
mytologii bůh podsvětí).
Neodmyslitelnou součástí jaderných zařízení již
dnes sledování radiační situace vjejich okolí.
Ve sklenících pak simulují jejich šíření ži
votním prostředí, včetně vytváření umělých
dešťů, mlhy větru. Vpodzemních laboratořích mimojiné zjišťuje, zda uloženíjaderného odpadu neovlivní vlastnosti hornin.
Velmi zajímavé jsou studie odolnosti
reaktorů ajejich bezpečnostních systémů proti
zemětřesení.
Vědci studenti zde přímo reaktoru získá
vají přesně radioaktivní izotopy, které by
v případě vážné havárie mohly uniknout ja
derného reaktoru nebo vyhořelého paliva
