Zatím nedokáží plout rychleji než km/h.
Pokusné čluny profesora Sajiho jsou vybave
ny supravodivými magnety, jejichž pole še-
desáttisíckrát silnější než magnetické pole Ze
mě.
Není měsíce, aby nebyl představen nový
model elektromobilu.
městskou, horskou, dálniční nebo zpáteční rych
lost, ovládanou jemně pedálem.Jako první využila maglev Transrapid Čína rychlé-
mu spojení Šanghaje letištěm Pudong.
Představa japonských maglevil rychlostí 500 km/h,
které zcela vytlačily vnitrostátní leteckou dopravu.
nich betonových stěnách trati vzrůstající mag
netické pole. Profesor Yoshiro
Saji Námořní akademie Kobe hodlá na
hradit proudovými motory, založenými na
magnetohydrodynamickém principu. Například Fordův měst
ský elektromobil podivným označením Tli !nk
je celý plastu montuje (aby byl cenově
dostupný) jen 425 částí, které jsou při
praveny hromadné výrobě.sodíko sírových baterií „Zebra“ život
ností 1000 nabíjecích cyklů.
2 siločáry supravodivé cívky. elektrickou energii
z akumulátorů jezdí dodnes jen tisíce nenápad
ných, ale užitečných poštovních rozvážkových
automobilů, skladech pak tisíce elektrických
„ještěrek“ vysokozdvižných vozíků. nejvyšší rychlosti brz
dí vlak způsobu letadel vysunutím brzdicích
klapek střeše, potom elektricky při dosed
nutí podvozky kotoučovými brzdami.
Saji však věří, tomto principu založené
ponorky nebo velké námořní lodě odstra
nění dětských nemocí magnetohydrodynamic-
kého proudového pohonu mohly při vhodném
tvaru trupu dosáhnout rychlost 180 km/h,
což vyvolalo revoluci námořní dopravě. Více než třicet let automobilky
i vývojové skupiny univerzitách chlubí vý
stavách autosalonech lákavými malými měst
skými elektromobily, hromadná výroba však
nikde zahájena nebyla. prosince 2003
pak zatím absolutního rekordu 581 km/h. Pokud obklopíme mag
netem pár vložených elektrod přivedeme
stejnosměrný proud, uvede voda trubici
podle Flemingova pravidla pohybu reak
tivní síla požene loď vpřed. sedmiho
dinovém elektronicky řízeném nabíjení díky
rekuperačnímu brzdění dojezd 200 km.
Elektromagnetický
pohon mořích
Myšlenka sestrojit plavidlo, které obe
šlo bez plachet bez lodní vrtule, zajímala už
Julese Věrna. okolo
10 000 watthodin jednoho litru kilogramu. století pokládán nejpropra
covanější připravený hromadné výrobě.
Zdrojem proudu 370 těžký blok nové ge
nerace .
Současné „nejvypiplanější“ osobní elektro
mobily, které ztěžknou akumulátory několik
set kilogramů (navíc nebezpečných uživateli
i okolí případě havárie), chlubí prakticky
najedno nabití dojezdem okolo 100 150 km
při rychlosti, která nepřekročí 100 km/h. Nadšení „zele
ných" pro elektromobily Evropě tlumí sku
tečnost, komíny uhelných elektráren vypustí
do ovzduší něco víc škodlivin, než výfuk stej
ně výkonného benzinového automobilu ka
talyzátorem adekvátní trase.
Jak bývá, proti vynálezu ihned posta
vila řada námořních expertů, kteří obávají
rušivého působení elektromagnetického pole na
navigační přístroje, rozkladu mořské vody spo
jeného uvolňováním chloru zvýšením ko-
rozivních účinků plavidla. Tyjsou prud
kém vývoji, který však naráží dva problé
my vodík získává nejsnadněji syntézou z
odsířeného benzinu, zkapalnělý vodík mi
mořádně nebezpečná kapalina (-253 °C) její
distribuce „tankování“ vyžadovalo vybu
dování drahé infrastruktury. Blok akumu
látorů dokáže případě uváznutí vozu během
několika minut vyjmout nahradit novým při
volané vozidlo silniční služby.
Elektromobily dozrávají
Když nejprve amerických dnes ev
ropských japonských velkoměstech ukázalo,
že kritickou situaci znečištění životního pro
středí mají větší části svědomí automobily
a autobusy zážehovými motory kataly
zátory nepomáhají tak, jak předpokládalo,
zvýšil tlak vývoj elektromobilů všech
kategorií. Ten se
opírá známé Flemingovo pravidlo levé ruky:
„Vstupují-li siločáry magnetického pole do
dlaně levé ruky natažené prsty ukazují směr
proudu vodiči, vzniká síla působící smě
ru napjatého palce!“ Chceme-li pochopit prin
cip proudového pohonu, představme roli
vodiče mořskou vodu (ta opravdu díky své
slanosti vodivá). Uži
vatelé kromě tichého chodu jiných ukazatelů,
mezi nimiž nechybí ukazatel aktuálního dojez-
du ohledem ubývající zásobu energie, ne
poznají rozdíl motorových vozidel auto
matickou převodovkou. Biologové mají
oprávněné obavy vlivu silných polí moř
skou faunu floru. Lodní vrtule vzhledem
ke kavitaci nemůže žádnému plavidlu udělit
rychlost větší než 100 km/h.
Stávající elektromobily jsou nuceny používat
byť zdokonalené olověné akumulátory, jejichž
kapacita kolem kilogramu hmotnosti
navzdory lepší účinnosti elektromotorů zao
stává osmdesátinásobně kilogramem
kapalných paliv. Při rychlosti nad 120 km/h zvedne
interakce obou polí soupravu asi nad po
vrch betonové dráhy, podvozky zatáhnou do
podlahy boční magnetická pole udržuje zrych
lující vlak automaticky vznosu ose tra
ti, takže souprava skutečné vznáší jen na
magnetickém polštáři.
Princip magnetohydrodynamického proudového
motoru člunu profesora Sajiho,
1 supravodivá cívka. Jedinou pákou nastaví
Průhled městským elektromobilem Mercedes 200
s elektromotorem nad přední nápravou bateriemi
typu ,,Zebra" prostoru pod podlahou. Jeho románový Nautilus byl po
háněn elektrickým proudem tajuplného zdroje
a bez lodního šroubu. „Zázračné“ nikl-kadmiové,
nikl- metalhydridové nebo lithium-iontové aku
mulátory jsou tom asi čtyřikrát lépe než
olověné baterie, pro vysokou cenu však do
praxe neprosadily. Pak pohonu plavidla by
měla stačit otevřená trubice podélné ose pla
vidla pod jeho dnem. Dne
14. Od
borníci soudí, šanci zaplnit města, nebo stát
se druhým „nákupním" automobilem rodině
budou mít elektromobily, když nebudou
dražší než dnešní automobily střední kate
gorie jejich akční rádius zvětší alespoň
na 300 km.
3 elektrody,
4 proud vody
.
Za sto let doby, kdy vyjely ulic první
elektromobily, totiž nepodařilo získat elek
trochemický zdroj takovou hustotou energie,
jakou poskytuje benzin nádržce tj. dubna 1999 pětidílná souprava MLX zá
těží dosáhla rychlosti 552 km/h. Mikroprocesorem
řízený motor umožňuje zrychlení obsazeného
vozu nuly sto kilometrů 16,5 sekund,
takže nebude křižovatkách při rozsvícení „ze
lené“ omezovat rozjezd ostatních benzinových
automobilů. Na
budoucím ChuQ-šinkansenu, plánovaném jako
paralelní spojení Tokia Osakou, měly jez
dit devítidílné maglevy kapacitou 1000 cestu
jících rychlostí 500 km/h.
K pohonu využívá asynchronní, výkonovou
elektronikou řízený trojfázový bezpřevodový
motor nad přední nápravou výkonu kW.
Naději kladou světové automobilky elek
tromobilů produkujících elektřinu vodíko-
kyslíkových palivových článků.
Ze stovek obvykle nevšedně karosovaných
rodinných elektromobilů všimneme čtyřmíst
ného modelu Mercedes-Benz 200, který při
vstupu 21. Stoupavostí obstojí hor
ských silnicích, při zkouškách dokázal vyvinout
maximální rychlost 160 km/h
