Minimetro francouzském Lilie bez řidiče na
pneumatikách. Úspěch dostavil až
když pohonu vozidel bez kol využili tzv.
V rytmu kmitočtu primárního napětí postupu
jící magnetické pole začne podvozkové mag
nety táhnout vpřed. Hliní
kový pás uložený mezi kolejnicemi zastává
funkci složitého rotoru elektromotorů, pohá
nějících kola elektrických vozidel. Navíc zvlád
nou větší stoupání, protože nemají poháněná,
a tedy prokluzující kola. Provoz 200 souprav
na třech linkách řídí několik operátorů cent
rály pultu, kterém zobrazena okamži
tá pozice všech vlaků situace nástupištích
stanic.
Maglev Transrapid-06 zkušebním okruhu Emslandu (Německo).
LIM-metro spokojí tunely malého
průměru
Japonci otevřeli cestu revolučnímu pohonu
elektrických vlaků pomocí lineárního elektro
motoru, označovaného zkratkou LIM. rozdíl transrapidů
v klidu při rozjezdu spočívá malých zata-
hovacích podvozcích připomínajících podvoz
ky stíhaček. Rych
lost jízdy závislá kmitočtu počtu pólů
statorového vinutí. začátku
roku 2004 jezdí intervalu minut šestidílné
soupravy Transrapidů magnetickém závěsu na
betonové estakádě rychlostí 430 km/h do
pravují cestující milionové Šanghaje na
31 vzdálené mezinárodní letiště Pudong.
Když primárního vinutí zavede proud,
vybudí indukce nosné elektromagnety se
přitáhnou spodní části ocelových kolejnic
na okrajích betonové dráhy.
Techničtí entuziasté Německu Japonsku po
něm sáhli čtyřicet let později, když svět za
čal hledat cestu tak rychlým vlakům, které
by konkurovaly vnitrostátních linkách pře
množeným letadlům. Němečtí technici
z konzorciaTransrapidjdou začátku cestou
magnetického zavěšení vlaků („Transrapidů“).
Německý Transrapid premiérou
v Šanghaji
Aerodynamicky karosovaná jednotka ně
meckého Transrapidů obepíná svým rámem
dráhu sestavenou betonových nosníků.
Interiér sendvičové karoserie vybaven pod
le nároků pro 120 cestujících. Pro prestižní
projekt nečekaně rozhodla Čína. Kabiny pro osob jezdí po
vyčleněné dráze tunelech estakádách,
nebo závěsu mostní konstrukci nad ulice
mi křižovatkami. mezerou
nejvýše nad ním klouže rámem vozi
dla spojený krátký statorjako druhá část pozo
ruhodného elektromotoru, který neotáčí!
Běžící elektrom agnetické pole střídavého
proudu vpuštěného vinutí statoru začne
(i celým vozem) vůči hliníkovému pásu,
v němž naindukovaly vířivé proudy, dopředu
přitahovat dozadu odpuzovat. Mos
tová dráha profilu obou stranách upev
něn pás primárních cívek, napojených sek
cích centrálu, kteráje napájí střídavým prou
dem regulovaným napětím kmitočtem.
Rekordníjaponský elektrodynamický maglev
Třídílná hliníková souprava elektrodynamic-
kého maglevu série MLX spočívá čtveřici
magnetických podvozků, vedených třemi typy
cívek zabudovaných bočních stěnách betono
vého žlabu trati. Systém vyla
děn tak, několikatunové vozidlo zvedne
asi nad rovinu betonové dráhy.
39
. Proti záměrům létat rychlostí
400 km/h betonových mostech nad kraji
nou protestují ochránci přírody. Proti
nim jsou postaveny výkyvné magnetické pod
vozky vozidla tzv. Pohon obstarávají dva motory vý
konu 120 kW, napájené sběračem postranní
proudové kolejnice.
Trať přišla 1,2 miliardy eur byla postave
na rekordních dvacet měsíců, když ve
dena hustě obydlenými úseky několikrát mi
moúrovňově kříží železniční tratě. Patent vozidlo využívající
První experimentální souprava metra LIM, tažená
putujícím magnetickým polem lineárního elektromo
toru podél hliníkového pásu mezi kolejemi. nosnými elektromagnety. Vozové dveře otevřou umožní vý
stup nástup cestujících. Vozidlo snaží
dohnat putující elektromagnetické pole. Poslední dvoudílná souprava TR-07
„nalétala“ okruhu 300 tisíc kilometrů červ
nu 1993 vytvořila rychlostní rekord 450 km/h. Při rozjezdu pomocí lineárního
elektropohonu vyvolávají supravodivé magne
ty spodku vozů silné magnetické pole, jehož
silokřivky indukují levitačních cívkách boč-
Magnetický závěs lineární elektromotor Transrapi
du srovnánís klasickým podvozkem kolo koleji. Bezhlučné
jednotky pro 960 cestujících jsou poháněny li
neárním elektromotorem klouzají jen cen
timetr nad betonovou mostovou dráhou, jejíž
okraje mají zabudovány dlouhé statorové cív
ky.
magnetické levitace (odtud pochází nejužíva
nější označení takových vlaků „maglev“) zís
kal roku 1934 německý inženýr Kemper. Londýn provozu automatické mi-
nimetro Dockland dvoudílnými soupravami
jezdícími bez řidiče kolejích normálního
rozchodu. li
neární elektromotor (LIM) popsaný před
chozí kapitole, jehož vynálezcem britský
profesor Laithwait.
Cesty magnetická
rychlodráze____________
Fyzikální poznatek, stejnojmenné póly
magnetů odpuzují nestejnojmenné přitahu
jí, lákal vynálezce celé století představě
vozidla, které silokřivkách magnetic
kého pole buď vznášelo jako magnetickém
polštáři, nebo jeho prostřednictvím přitaho
valo kolejím. Dvouleté
testy prokázaly spolehlivost nového systému
pohonu elektrických drah LIM ijeho přednos
ti-zm enšení průměru tunelů dnešních 6,2 m
jen protože soupravy vystačí jedno
duchými podvozky malými koly.
Japonci naopak závěs opustili jdou cestou
elektrodynamicky generovaného magnetické
ho pole, kterém budou soupravy klouzat. řadu
projektů, například maglev Berlín-Hamburk,
spojení nového letiště Mnichově hlavním
nádražím nebo magnetické „metro“ spojující
Düsseldorf Dortmundem, však nepodařilo
najít investory. Během dvacetiletých
pokusů třicetikilometrové zkušební trati
v Emslandu podařilo odstranit nestabilitu
magnetického závěsu dořešit otázku nouzo
vého zabrzdění soupravy při výpadku napájení
trati. ose dráhy vozidlo udr
žováno magnetickými silami vodicích elektro-
magnetů. Když směr přivádění
proudu obrátí, LIM razantně brzdí.vým řízením. Zrychlení ohromující: maximální rych
losti dosahuje jednotka čtyři minuty oka
mžiku rozjezdu, nástupiště letištního termi
nálu dorazí startu osmi minutách. Vývoj směřuje nekonvenčním
elektrickým kabinovým drahám řízeným po
čítačem. Perony stanic jsou trati oddě
leny skleněnými dveřmi, které automaticky
odsunou, když nich dvouvozová jednotka pro
64 sedících samočinně zastaví přesností na
10 cm. Postupující pole indukuje cívkách
lineárního generátoru podvozku proud
pro dobíjení palubních akumulátorů, pro osvět
lení vytápění vozidla
