obchodního hlediska má
trh elektřinou České republice roční hod
notu téměř 100 miliard korun, což odpoví
dá dodávce přes TWh elektřiny koneč
ným spotřebitelům. elektřiny neplatí. plynové elektrárny, plynové motory vy
rábějící elektřinu bioplynu výroba elektři
ny dalších obnovitelných zdrojů). Představitelem takové společ
nosti byly České energetické závody které
však již zanikly. Mezi
účastníky trhu dochází uzavírání smluv
na dodávku elektřiny dalších služeb, kte
ré základě naměřených hodnot vyhod
nocují fakturují.
i 2
Vývoj trhu elektřinou
ke konci 20. Tyto
velké podniky zajišťovaly elektroenergetice
celý řetězec činností výrobu, přenos, distri
buci dodávku. století
Až 90.
Elektřina,jako obchodovatelná komodita,
má svoje specifika., která nezajišťuje distribuč
ní činnost. roce 1992 vznikla části
Českých energetických závodů nová společ
nost: ČEZ, s.
Obecným trendem stala liberalizace elek-
troenergetických systémů, založená na:
- konkurenci výrobě elektrické energie
- obchodování elektřinou jako komoditou
- přístupu sítím třetí straně (TPA Third Par
ty Access)
- oddělení funkcí výroba přenos distribu
ce dodávka/prodej
- možnosti konečného zákazníka zvolit své
ho dodavatele
41
.
V Evropské unii dalších vyspělých zemích
se systémy organizace provozu elektroener-
getiky založené vertikálně integrovaných
společnostech začaly považovat zastaralé. propo
jené elektrizační soustavě nelze zajistit
dodávku určitého výrobce určitému zákaz
níkovi, ale přesto působí trhu elektřinou
ekonomický zákon nabídky poptávky. let minulého století byly dodávky
elektřiny konečným zákazníkům zajišťovány ve
světě také České republice velkými, verti
kálně integrovanými elektrárenskými podniky,
s téměř monopolním postavením trhu, kte
rý skutečnosti prakticky neexistoval. běžného zboží existu
je objednávka, čekací doba, doprava vy
dání zboží.Trh
s elektřinou
Jan Pisko
Trh elektřinou poměrně složitě struktu
rované prostředí, kde dochází nákupu
a prodeji elektřiny tím spojených služeb
- připojovacích, ěřicích, regulačních
a ochranných.
Mezi uváděné důvody patřila absence motivač
ních faktorů zvyšování účinnosti systému,
přebytek zdrojů pro výrobu elektrické energie
a technický pokrok decentralizované výrobě
(např
