Energie ze všech stran

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

JAK SKLADOVAT ENERGII ENERGIE A JEJÍ PŘEMĚNY BYDLENÍ A ENERGIE ENERGIE A POČASÍ ELEKTRICKÁ DOPRAVA TRH SELEKTŘINOU SUPER NOVINKY

Autor: ČEZ

Strana 36 z 60

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
20. Největší problém byl spolehlivým přívo­ dem proudu motorů prvních trolejbusů. Aby mohl posta­ vit Praze tramvajovou síť, musel Křižík bo­ jovat koncesionári provozujícími koňskou tramvajovou dopravu. přelomu 19. jen dvoukilowattový stejnosměrný elektromo­ tor pohánějící ozubeným soukolím podvozek na kolejích rozchodem cm. století Praha pyšnila 7,7 elektrických linek. března 1896 za­ hájila elektrická tramvaj provoz konečné sta­ nice koňky Karlině viaduktu Balaben- ce. Některá historická města začala bránit znešvaření ulic vrchním vedením. bylo čas­ tým zdrojem poruch, zejména výhybkách. dvou drátech jako kolejích. Jako zpětný vodič, který ale nedával rány, protože byl uzemněn, sloužily kolejnice. Dráha byla několikrát rekonstruována: Takhle řešily problém přívodem proudu první trolejbusy. Společnou mají jen firemní značku Siemens. Křižíkův první elektrický vlak území rakouské říše projel dlouhou trať tehdy světě nej- vyšším napětím 700 dne června 1903. Budapeš­ ti proto Siemens Halske vyzkoušeli kurióz­ ní podzemní přívod smýkadlem, protahovaným mezerou trubkového kanálu. Vozy dostaly skříňový tvar množstvím oken, ochranný rám vpředu a začal nim připojovat vlečný vůz. Proud zprvu odebíral z jakéhosi člunku, klouzajícího rozříznuté mě­ děné trubce zavěšené stožárech. Jen prvních nadzemních podzem­ ních drah byl přívod proudu počátku po dnešní dobu jednoduše spolehlivě řešen od­ pruženým smýkadlem, klouzajícím samo­ statné boční napájecí (proudové) kolejnici. Železnice musely čekat dořešení spolehli­ vého přenosu elektřiny budoucí elektrické vozy lokomotivy. Proud napětí 130 odebíral „dyna- moelektrický stroj", jak lokomotivě říkalo, z třetí kolejnice. Přilehlá akumulátorovna udržovala zásobu proudu, která případě poruchy elektrárny mohla postačit vlaku dojetí nejbližší sta­ nice. Proto další elektrické tramva­ je, které objednala Paříž Frankfurt, začal Siemens zásobovat proudem vodiče, zavěše­ ného nad kolejemi.První elektrický vláček světa nejmodernějšího vysokorychlostního expresu 1CE-3 dělí 125 let. Jak nedostat elektrickou „ránu“? V roce 1881 město Berlín objednalo Sie­ mense veřejnou elektrickou tramvaj, spojující kadetku Lichterfelde dvaapůl kilometru vzdáleným nádražím. Nejlépe však osvědčil přívod proudu odpruženým oblouko­ vým smýkadlem nebo tyčí kladkou, kloubově upevněnými střeše. Ani Edison neodolal pokušení roku 1880 vyzkoušel Menlo Parku elektrický vůz, jehož rychlost km/h byla omezena jen krát­ kou tratí. Kladné napětí jedné záporných 90 druhé kolejnici nebylo životu nebez­ pečné, zato jejich rozdíl (180 motoru na podvozku bohatě stačil jízdě asi desetikilo- metrovou rychlostí. Dne 19. zimě při deš­ tích komplikovaný systém samozřejmě selhá­ val brzy něj upustilo. Technici však tehdy nedokázali vymanit konvence hnací elektromotor za­ kryli pláštěm tvaru parního kotle. Řidič seděl rozkročmo přímo motoru řídil rychlost re­ ostatem. Neméně kuriózní povrchový přívod použil roku 1902 František Křižík pro tramvaj vedenou Karlově mos­ tu. Později Sie­ mens zvýšil výkon motoru 6,6 kW, řidiče u reostatu posadil plošinu lokomotivu na­ zvanou Dorothea dodal saskému kamenouhel- nému dolu, kde sloužila roku 1927. pohonu užívaly dva stejnosměrné motory, které paralelním zapo­ jení umožňovaly regulovat rychlost jízdy změ­ nou napětí propojováním motorů zařazováním odporů otáčením kliky tzv. Návštěv­ níci mohli vyjet lanovkou Letnou, odkud je Křižíkův elektrický vůz krejcarů dopra­ vil Oveneckou ulicí výstavišti Stromov­ ky. Maličký stroj, jehož originá­ lem pyšní Mnichovské technické muzeum, povozil elipsovité trati třech připojených otevřených vozech během několika týdnů nej­ méně osmdesát tisíc návštěvníků. Křižíkovy úspěchy s elektrickými drahami V Praze začínala elektrická tramvaj jako atrakce Jubilejní výstavy roce 1891. Aby nedocházelo úrazům proudem, spínala relé umístěná mostní věži proud jen těch cvočků, které šmýkadlo prá­ vě stlačovalo. Elektřinu dodávalo dynamo poháněné lo- komobilou výkonu kw. Stejnosměrný proud níz­ kého napětí dodávaný prvními vodními měst­ skými veřejnými parními elektrárnami vy­ hovoval stejnosměrným sériovým elektromo­ torům, jejichž otáčky tím rychlost vozu) bylo možné snadno řídit zapojením odporů. Londýn pro velký zájem cestujících musel zavést dokon­ ce patrové tramvaje. kontroléru. Kovové šmýkadlo (lyže) zavěšené pod vo­ zem klouzalo kovových cvočcích vyčníva­ jících dlažby. Proud odebírala kolej­ nic. První linky proto vzni­ kaly předměstích. Po zkušenostech tramvajemi začal Křižík probojovávat myšlenku elektrických drah. Vy­ užil situace, kdy Bechyně chystala stavbu měst­ ské elektrárny současně dožadovala želez­ nice, která spojila Táborem. Úspěch Siemensova elektrického vláčku in­ spiroval řadu amerických evropských vyná­ lezců vývoji prosazení elektrických vozů nejprve jako tramvaje podzemních drah. Ná­ sledně trolej (jak začalo říkat vrchnímu vedení nad kolejemi) sestávala jen pružně zavěšeného měděného drátu. Protože pro zpětný proud nedalo využít vo­ divé kolejnice, musely být vyzbrojeny dvoji­ tými sběrači, klouzajícími dvou paralelně vedených drátech, bezpečně sebe odizolo­ vaných. několika přejezdech však koně někdy neopatrní chodci), pokud se dotkli obou kolejí současně, dostávali silné elektrické rány. 34 . Američan Leo Daft použil tramvaje pro New Jersey (1887) čtyřkolový vozík, pojíždějící po Leo Daft motoru svéprvní tramvaje New Jersey přiváděl proud vozíčkem, pojíždějícím dvou drá­ tech trolejového vedení