Tromba vír
v atmosféře jinou než horizontální osou.
V průměru řádově jednotky nebo desítky,
výjimečně stovky metrů. Každý meteorolog předpovídá počasí.
Škody způsobené trombou (větrným vírem) Lanž
hotě roku 1994. Počasí předpovídají družice. Nad severní částí Atlant
ského oceánu, často Mexickém zálivu, se
vyskytují hurikány, nad severními oblastmi
Indického oceánu vznikají cyklony, nad Jiho-
čínským mořem nad Tichým oceánem od
Filipín ostrovu Guam vyskytují tajfuny,
přímo Filipínách jim říká baguios. Vlastní vypra
covávané předpovědi závisí zkušenosti
a znalosti meteorologa. Stoletý kalendář předpovídá počasí sto
let.
Na rozdíl mimotropické cyklony menší
rozměry, průměr jen několik set kilometrů, ale
podstatně větší tlakový gradient.
Někteří pozorovatelé tvrdí, viděli dokon
ce dva víry současně, čímž mohl vy
světlit tak široký pás škod.peril, závěsů apod. Vír se
stává viditelným jako tuba tvaru nálevky
nebo sloního chobotu. Tvoří horkém
labilním vzduchu ajsou vázány cumulonim-
bus. Mohutná kupovitá oblač
nost okolí obklopuje oko podobě obrov
ského amfiteátru.
2. Mezi například patří:
1. velký omyl. Vzduch víru rotuje
proti směru hodinových ručiček.
V pásmu vzdáleném rovníku sahají
cím 20”na obou polokoulích vznikají tro
pické cyklony. Pomocí po
čítačů základě matematických modelů
vypracovávají předpovědnípole tlaku vzdu
chu, teploty srážek apod. Po
lární záře mají složité spektrum, jasných zá
řích nejintenzivnější zelená nebo červená
barva. Kaž
dá tropická cyklona zpočátku postupuje pa
sátovém proudění severní polokouli se
verozápad jižní polokouli jihozápad.
Předpovídání počasí patří hlavním úkolům
jen některých oborů meteorologie. Příkladem může být
tromba, která vznikla pod cumulonimbem
v Lanžhotě 26. Během 10
minut způsobila velké škody budovách
a porostech pruhu širokém 300-600 m. Jaderné výbuchy ovlivňují počasí.
Některé meteorologické omyly pověry
V souvislosti počasím jeho předpovídá
ním veřejnosti traduje řada pověr omy
lů. Modely vycházejí řady předpokladů
různých pochodů atmosféře, které však
platí jen určitých zjednodušujících pod
mínek slouží stejně jako údaje družic
pouze jako vstupní podklady. Vyskytuje nejčastěji
v období intenzivní sluneční činnosti při mag
netických bouřích přibližně podél kružnice
vedené zemském glóbu úhlové vzdálenosti
asi 20-25° magnetických pólů Země. Úspěšnost těchto
předpovědí není dostačující, byť stále zlep
šuje.
5.s'1. Počasí předpovídají počítače.
V našich mírných šířkách též vysky
tují podobné jevy, ale značně zmenše
ném měřítku, když někdy značnými
destrukčními účinky.
3. Bývá dopro
vázena vydatnými přívalovými dešti silným
větrem ničivého účinku.
Podobným jevem, nikoliv však vírem, je
htílava. Podle místa vzniku mají různé
názvy, přičemž vždy jedná jeden tentýž
meteorologický jev. 1994. však musí
udělat meteorolog sám. Příčinou vtahování korpuskulárního
záření Slunce magnetického pole Země, kde
ionizuje atmosférické částice, excituje atomy
a molekuly vyvolává tak světelné efekty. Jde náhlé zvýšení rychlosti větru,
který značně nárazový často mění směr,
což většinou způsobeno přibližováním bouř
ky nebo silné přeháňky, kdy intenzivní srážky
snižují základny oblaků obloha nabývá ty
pického tmavošedého vzhledu. Velký význam dru
žic spočívá sledování stavu vývoje po
časí méně dostupných míst zemského
povrchu, jako jsou oceány, pouště, polární
oblasti apod. Předpokládá se, počasí sto let
opakuje. Oko tropické
cyklony malá oblast středu tropické cyk
lony průměru km, níž probíhají
sestupné proudy vzduchu, které zabraňují kon
denzaci vodních par.
4.
32
.
Meteorologie není jen vědou předpovídá
ní počasí, ale védou zemské atmosféře. Rotace víru velká, 100 m. skutečnosti
je meteorologická družice jen prostředkem
ke stanovení správné diagnózy příčin vývo
je atmosférických dějů, bez níž není možno
vypracovat dobrou předpověď. Naopak oku cyklo
ny průměru několika desítek kilometrů vy
skytuje jasno slabým větrem. Účinek
jaderných výbuchů prováděných zem
ském povrchu nebo atmosféře vliv na
nejbližší okolí výbuchu, ale energie uvolňo
vaná při výbuších několik řádů menší,
než energie udržující všeobecnou cirkulaci
atmosféry, která příčinou počasí jeho
změn
