Kaž
dá tropická cyklona zpočátku postupuje pa
sátovém proudění severní polokouli se
verozápad jižní polokouli jihozápad.
32
.
Na rozdíl mimotropické cyklony menší
rozměry, průměr jen několik set kilometrů, ale
podstatně větší tlakový gradient. skutečnosti
je meteorologická družice jen prostředkem
ke stanovení správné diagnózy příčin vývo
je atmosférických dějů, bez níž není možno
vypracovat dobrou předpověď.
V našich mírných šířkách též vysky
tují podobné jevy, ale značně zmenše
ném měřítku, když někdy značnými
destrukčními účinky. Po
lární záře mají složité spektrum, jasných zá
řích nejintenzivnější zelená nebo červená
barva. Naopak oku cyklo
ny průměru několika desítek kilometrů vy
skytuje jasno slabým větrem. Velký význam dru
žic spočívá sledování stavu vývoje po
časí méně dostupných míst zemského
povrchu, jako jsou oceány, pouště, polární
oblasti apod.
Škody způsobené trombou (větrným vírem) Lanž
hotě roku 1994. Vyskytuje nejčastěji
v období intenzivní sluneční činnosti při mag
netických bouřích přibližně podél kružnice
vedené zemském glóbu úhlové vzdálenosti
asi 20-25° magnetických pólů Země. Během 10
minut způsobila velké škody budovách
a porostech pruhu širokém 300-600 m. Bývá dopro
vázena vydatnými přívalovými dešti silným
větrem ničivého účinku.
V průměru řádově jednotky nebo desítky,
výjimečně stovky metrů. Mohutná kupovitá oblač
nost okolí obklopuje oko podobě obrov
ského amfiteátru.
Podobným jevem, nikoliv však vírem, je
htílava. Rotace víru velká, 100 m. Účinek
jaderných výbuchů prováděných zem
ském povrchu nebo atmosféře vliv na
nejbližší okolí výbuchu, ale energie uvolňo
vaná při výbuších několik řádů menší,
než energie udržující všeobecnou cirkulaci
atmosféry, která příčinou počasí jeho
změn. však musí
udělat meteorolog sám. Počasí předpovídají počítače. Příčinou vtahování korpuskulárního
záření Slunce magnetického pole Země, kde
ionizuje atmosférické částice, excituje atomy
a molekuly vyvolává tak světelné efekty. Každý meteorolog předpovídá počasí.
Meteorologie není jen vědou předpovídá
ní počasí, ale védou zemské atmosféře.
2.
Předpovídání počasí patří hlavním úkolům
jen některých oborů meteorologie.
5. Nad severní částí Atlant
ského oceánu, často Mexickém zálivu, se
vyskytují hurikány, nad severními oblastmi
Indického oceánu vznikají cyklony, nad Jiho-
čínským mořem nad Tichým oceánem od
Filipín ostrovu Guam vyskytují tajfuny,
přímo Filipínách jim říká baguios.
4. Vír se
stává viditelným jako tuba tvaru nálevky
nebo sloního chobotu. Vzduch víru rotuje
proti směru hodinových ručiček.
3. velký omyl. Úspěšnost těchto
předpovědí není dostačující, byť stále zlep
šuje. Stoletý kalendář předpovídá počasí sto
let. Předpokládá se, počasí sto let
opakuje.
Někteří pozorovatelé tvrdí, viděli dokon
ce dva víry současně, čímž mohl vy
světlit tak široký pás škod. Počasí předpovídají družice.
Některé meteorologické omyly pověry
V souvislosti počasím jeho předpovídá
ním veřejnosti traduje řada pověr omy
lů. Tromba vír
v atmosféře jinou než horizontální osou. Pomocí po
čítačů základě matematických modelů
vypracovávají předpovědnípole tlaku vzdu
chu, teploty srážek apod. Oko tropické
cyklony malá oblast středu tropické cyk
lony průměru km, níž probíhají
sestupné proudy vzduchu, které zabraňují kon
denzaci vodních par.s'1. Příkladem může být
tromba, která vznikla pod cumulonimbem
v Lanžhotě 26.peril, závěsů apod.
V pásmu vzdáleném rovníku sahají
cím 20”na obou polokoulích vznikají tro
pické cyklony. Mezi například patří:
1. Modely vycházejí řady předpokladů
různých pochodů atmosféře, které však
platí jen určitých zjednodušujících pod
mínek slouží stejně jako údaje družic
pouze jako vstupní podklady. Tvoří horkém
labilním vzduchu ajsou vázány cumulonim-
bus. Vlastní vypra
covávané předpovědi závisí zkušenosti
a znalosti meteorologa. Podle místa vzniku mají různé
názvy, přičemž vždy jedná jeden tentýž
meteorologický jev. Jde náhlé zvýšení rychlosti větru,
který značně nárazový často mění směr,
což většinou způsobeno přibližováním bouř
ky nebo silné přeháňky, kdy intenzivní srážky
snižují základny oblaků obloha nabývá ty
pického tmavošedého vzhledu. 1994. Jaderné výbuchy ovlivňují počasí