105A. Mívá sférický tvar prů
měru 10-20 extrémním případě
1,5 Projevuje světélkováním různých
barvách, volně vznáší vzduchu nebo kle
sá shora dolů. století bleskosvod Prokopa Diviše. Vzácně stává, toto světelné záře
níje viditelné bouřky okolo naježených vou
sů vlasů osob vrcholcích hor. Bývá pozo
rován noci podobě barevných oblouků, dra-
. vázána na
výskyt kumulonimbů.
Hrom průvodní jev výboje atmosférické
elektřiny. Někdy mizí explozí, jindy se
zcela tiše rozplyne, vniká budov nejčastěji
komíny, otevřenými okny nebo dveřmi má
destruktivní účinky, při dotyku vznikají popá
leniny.
Jako historickou zajímavost uvádíme, na
principu odsávání elektrického náboje dolní
části bouřkových oblaků prostřednictvím hro
tových výbojů byl podstatě založen již po
lovině 18. Akustické spektrum se
pohybuje kHz. atmosfériků, které při výskytu bou
řek ruší poslech rozhlasu. Blesk skládá dílčích
výbojů, trvání celého výboje 10'3 s,
amplituda rázové složky kolísá rozmezí I02
až 3. Jeho zdrojem tlaková vlna, která
vzniká náhlým zvětšením objemu vzduchu
v kanálu blesku při jeho ohřátí teplotu
asi 000 pozorovateli dochází zvuk
z různých kanálů blesku, popř.
Lidově tomuto úkazu říká Oheň svátého Eli
áše.
Projevem elektricky nabitých částic vy
soké atmosféře populární úkaz polární záře. Blesk elektrický výboj, který
vzniká mezi centry kladných záporných ná
bojů jednoho nebo více oblaků, mezi oblakem
a zemí vzácně mezi oblakem stratosférou.
Dalšími projevy atmosférické elektřiny jsou
hrotové výboje. Mezi blesky země převládají ty,
které přenášejí směrem dolů záporný elektric
ký náboj. jsou doprovázeny zvu
kovými efekty, praskáním někdy dobře patr
nými zrakovými vjemy, jiskřením, sršením
kovových hrotů, špiček stožárů, věží apod.
Vzácným jevem vyskytujícím při bouř
kách kulový blesk. odrazech od
oblaku zemského povrchu, proto hrom může
trvat několik sekund. Blesky jsou zdrojem radiových sig
nálů, tzv. Původ kulového blesku není dosud zcela
objasněn, většinou dnes soudí, jde urči
tou formu existence plazmy atmosféře.
Účinky blesku jsou především elektrické a
z nich vyplývají účinky světelné, akustické,
tepelné apod.navzájem mezi oblaky zemí. Hrom obvykle
slyšet vzdálenosti km. Projevuje viditelným světelným záře
ním doprovázená praskotem. Vzniká nejčastě
ji pod cumulonimbem přirozených nebo
umělých hrotech nebo vrcholcích hor a
stromů. Projevy bouřky jsou
blesk hrom.
Obvykle vzniká výškách 500 km
nad povrchem země ionosféře
