zi
mě, kdy mořský povrch teplejší než pevni
na, přináší oteplení létě naopak ochlazení. rovnoběžce.
Při hodnocení stavu počasí dají určit ob
lasti rozloze několika tisíc kilometrů čtve
rečních, kterých přibližně stejné počasí.
V souvislosti výstupnými pohyby vzdu
chu dochází kondenzaci vodní páry. 60. Oblaka postupně houstnou klesají.
V dané oblasti jedna vzduchová hmota stej
ných fyzikálních vlastností.
Při zemském povrchu proudění opačné. rovnoběžkou blízkosti zemského
povrchu převládá jihozápadní proudění, které
má původ tropickém maximu tlaku vzduchu
a směřuje oblasti nízkého tlaku vzduchu
v šířkách stupňů. Po
kud různých příčin dojde některých oblas
tech jejímu enormnímu nahromadění, nasta
ne její náhlé vyrovnání okolím.oceány. bouřky, tornáda, tajfuny, cyklony, popř. Tyto větry nazýváme pasáty, vyš
ších hladinách antipasáty.
Jestliže teplý vzduch postupuje větší rych
lostí vytlačuje před sebou studený vzduch.
V pásmu tropické cirkulace při zemi vanou
větry subtropů rovníku mají směr od
severovýchodu (na jižní polokouli jihový
chodu). Naopak zimě přináší
velké ochlazení, neboť zemský povrch Rus
ku velmi prochlazen; nad touto částí pevni
ny vyskytuje velká tlaková výše. Šířka pás
ma 300 400 km. Proto in
tenzivní cyklonální činnost nejčastější prá
vě tomto pásmu. 65. Srážky (déšť, sněžení, mrhole
ní) mají převážně trvalý charakter. rovnoběžkou vyskytují
severovýchodní větry, směřující polárního
oblasti vysokého tlaku samé oblasti nízké
ho tlaku vzduchu 60.
Bouřka soubor elektrických, optických
a akustických jevů vznikajících mezi oblaky
Vzduchové hmoty.
Na studené frontě vzniká převážně kupovitá
oblačnost přeháňkami bouřkami. Pro počasí střední
Evropě největší význam polární vzducho
vá hmota rozlišujeme mořskou kontinen
tální. Tak dochází
k některým meteorologickým jevům, jako jsou
např.
Ve skutečnosti však nejsou směry větru stá
lé uvedené směry větru lze považovat jen za
převládající. polárním pásmu
mezi pólem 60. Tato přechodová vrstva tlustá jen ně
kolik set metrů.
Mezi jednotlivými vzduchovými hmotami
vzniká rozhraní, kde vzduchové hmoty mí
chají. podstatě rozli
šujeme tři základní vzduchové hmoty, které
mají zásadní význam pro vytváření počasí
v mírných šířkách arktickou, polární tropic
kou vzduchovou hmotu. létě přináší oteplení,
neboť Rusku zemský povrch více prohřátý
než střední Evropě. Rozhraní není svislé, protože
studený vzduch vniká tvaru klínu pod teplý
vzduch, vytlačuje jej země nutí jej vý
stupu šikmém rozhraní. Teplý vzduch rovníku stoupá, vyso
kých hladinách pohybuje směrem pólům
a nahrazuje studený vzduchu severu, kte
rý nízkých hladinách pohybuje pólů
směrem rovníku. Tato přechodová
vrstva nazývá frontální plochou, nebo zkrá
ceně frontou. Na
rovníku, odkud vzduch odtéká, vzniká pás
nízkého tlaku vzduchu. tomuto jevu dochází subtro-
pech, kde důsledku nahromaďování vzduchu
vzniká subtropický pás vysokého tlaku.
Ve vyšších výškách, kde již nepůsobí vliv
tření zemský povrch, klesá tlak subtro
pického maxima postupně pólům, proto
v důsledku rotace zeměkoule probíhá proudě
ní západu východu. jihu) východ (zá
padní větry).
Energetické „výstřelky“
počasí________________
Energie zemské atmosféry obrovská.
a) tlaková níže (cyklona), tlaková výše (anticyklona), brázda nižšího tlaku, hřeben vyššího tlaku,
e) sedlo
30
. Mezi subtropickou
a polární oblastí vysokého tlaku vzduchu leží
pásmo poměrně nízkého tlaku vzduchu ze
měpisných šířkách stupňů. Pasáty antipasáty
tvoří uzavřenou cirkulaci.
V mírných šířkách severní polokoule mezi
30. Kontinentální vzduchová hmota
přichází východu.
vytváří teplá fronta. jednotlivých ročních dobách proje
vují různě. severní
polokouli směr proudění postupně stáčí ve
výšce doprava (na jižní polokouli doleva) a
v zeměpisných šířkách stupňů vane
místo severu (resp. Postupuje-li rychleji
studený vzduch vytlačuje před sebou teplý
vzduch, vytváří studenáfronta. Předzvěstí teplé fronty
jsou vysoká oblaka, která postupně zatahují
oblohu. Teplotní rozdíly mezi póly rov
níkem způsobují, tepelná energie pohání
horizontální vertikální atmosférickou cirku
laci. tep
lé frontě vytváří mohutný systém vrstevnaté
oblačnosti, která sahá stovky kilometrů před
frontální čáru.
polární záře, Eliášův oheň apod. Působení
mořského polárního vzduchuje opačné.
Výše popsaný základní systém proudění je
komplikován otáčením zeměkoule
