Oblaka postupně houstnou klesají. jednotlivých ročních dobách proje
vují různě.
V dané oblasti jedna vzduchová hmota stej
ných fyzikálních vlastností. Mezi subtropickou
a polární oblastí vysokého tlaku vzduchu leží
pásmo poměrně nízkého tlaku vzduchu ze
měpisných šířkách stupňů. Působení
mořského polárního vzduchuje opačné. 65. rovnoběžkou vyskytují
severovýchodní větry, směřující polárního
oblasti vysokého tlaku samé oblasti nízké
ho tlaku vzduchu 60.
Na studené frontě vzniká převážně kupovitá
oblačnost přeháňkami bouřkami.
vytváří teplá fronta. Tato přechodová
vrstva nazývá frontální plochou, nebo zkrá
ceně frontou.
Při zemském povrchu proudění opačné.
V pásmu tropické cirkulace při zemi vanou
větry subtropů rovníku mají směr od
severovýchodu (na jižní polokouli jihový
chodu). tomuto jevu dochází subtro-
pech, kde důsledku nahromaďování vzduchu
vzniká subtropický pás vysokého tlaku. Pro počasí střední
Evropě největší význam polární vzducho
vá hmota rozlišujeme mořskou kontinen
tální. Na
rovníku, odkud vzduch odtéká, vzniká pás
nízkého tlaku vzduchu. Naopak zimě přináší
velké ochlazení, neboť zemský povrch Rus
ku velmi prochlazen; nad touto částí pevni
ny vyskytuje velká tlaková výše.
V souvislosti výstupnými pohyby vzdu
chu dochází kondenzaci vodní páry.
Mezi jednotlivými vzduchovými hmotami
vzniká rozhraní, kde vzduchové hmoty mí
chají. Rozhraní není svislé, protože
studený vzduch vniká tvaru klínu pod teplý
vzduch, vytlačuje jej země nutí jej vý
stupu šikmém rozhraní.
Ve vyšších výškách, kde již nepůsobí vliv
tření zemský povrch, klesá tlak subtro
pického maxima postupně pólům, proto
v důsledku rotace zeměkoule probíhá proudě
ní západu východu. Tyto větry nazýváme pasáty, vyš
ších hladinách antipasáty.
V mírných šířkách severní polokoule mezi
30. Srážky (déšť, sněžení, mrhole
ní) mají převážně trvalý charakter.
Ve skutečnosti však nejsou směry větru stá
lé uvedené směry větru lze považovat jen za
převládající. tep
lé frontě vytváří mohutný systém vrstevnaté
oblačnosti, která sahá stovky kilometrů před
frontální čáru. Pasáty antipasáty
tvoří uzavřenou cirkulaci. bouřky, tornáda, tajfuny, cyklony, popř. severní
polokouli směr proudění postupně stáčí ve
výšce doprava (na jižní polokouli doleva) a
v zeměpisných šířkách stupňů vane
místo severu (resp. Teplý vzduch rovníku stoupá, vyso
kých hladinách pohybuje směrem pólům
a nahrazuje studený vzduchu severu, kte
rý nízkých hladinách pohybuje pólů
směrem rovníku.
Jestliže teplý vzduch postupuje větší rych
lostí vytlačuje před sebou studený vzduch.
Energetické „výstřelky“
počasí________________
Energie zemské atmosféry obrovská. polárním pásmu
mezi pólem 60. Postupuje-li rychleji
studený vzduch vytlačuje před sebou teplý
vzduch, vytváří studenáfronta. rovnoběžkou blízkosti zemského
povrchu převládá jihozápadní proudění, které
má původ tropickém maximu tlaku vzduchu
a směřuje oblasti nízkého tlaku vzduchu
v šířkách stupňů.
Bouřka soubor elektrických, optických
a akustických jevů vznikajících mezi oblaky
Vzduchové hmoty. Proto in
tenzivní cyklonální činnost nejčastější prá
vě tomto pásmu.
a) tlaková níže (cyklona), tlaková výše (anticyklona), brázda nižšího tlaku, hřeben vyššího tlaku,
e) sedlo
30
. Tato přechodová vrstva tlustá jen ně
kolik set metrů.oceány.
Při hodnocení stavu počasí dají určit ob
lasti rozloze několika tisíc kilometrů čtve
rečních, kterých přibližně stejné počasí. Teplotní rozdíly mezi póly rov
níkem způsobují, tepelná energie pohání
horizontální vertikální atmosférickou cirku
laci.
polární záře, Eliášův oheň apod. jihu) východ (zá
padní větry). Po
kud různých příčin dojde některých oblas
tech jejímu enormnímu nahromadění, nasta
ne její náhlé vyrovnání okolím. Šířka pás
ma 300 400 km. zi
mě, kdy mořský povrch teplejší než pevni
na, přináší oteplení létě naopak ochlazení. létě přináší oteplení,
neboť Rusku zemský povrch více prohřátý
než střední Evropě. Kontinentální vzduchová hmota
přichází východu. rovnoběžce. Předzvěstí teplé fronty
jsou vysoká oblaka, která postupně zatahují
oblohu.
Výše popsaný základní systém proudění je
komplikován otáčením zeměkoule. podstatě rozli
šujeme tři základní vzduchové hmoty, které
mají zásadní význam pro vytváření počasí
v mírných šířkách arktickou, polární tropic
kou vzduchovou hmotu. Tak dochází
k některým meteorologickým jevům, jako jsou
např. 60
