Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny. součástí teplých studených front. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku. Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých. Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité. Jsou něj
vázány bouřky. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží.
9. Strukturou
se neliší mlhy. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra. Mají značný vertikální
rozsah. Nevypadávají
z nich srážky. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod.
4.
8. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce.
3.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců.
5. Slunce není vidět. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky. vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“.
7. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná. Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra. Vyskytují převážně výšky
asi km. většinou beze srážek. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu. Bývají většinou
smíšenými oblaky.
U větru odděleně sleduje směr rychlost. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus).
2.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr.
10. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách. vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači.
6
