Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců.
8. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky.
9. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane. Jsou něj
vázány bouřky.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch.
3. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus).
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod. Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu. Bývají většinou
smíšenými oblaky. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce. většinou beze srážek.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu. vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km. součástí teplých studených front.
6. Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží. Strukturou
se neliší mlhy. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků.
5. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené. Vyskytují převážně výšky
asi km.
2.
U větru odděleně sleduje směr rychlost.
10.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře. Mají značný vertikální
rozsah. Slunce není vidět.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky. Nevypadávají
z nich srážky.
7.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
.
4. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná. vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty. Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna
