Strukturou
se neliší mlhy. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky. Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin. Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité. vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené. vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“. Jsou něj
vázány bouřky. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači. Bývají většinou
smíšenými oblaky.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu. součástí teplých studených front. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům. Slunce není vidět. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“.
7. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus). Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu. Nevypadávají
z nich srážky. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách.
9.
10. Mají značný vertikální
rozsah.
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají. Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř.
3.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled. Vyskytují převážně výšky
asi km. většinou beze srážek.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr.
U větru odděleně sleduje směr rychlost. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná.
5. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra.
4. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu.
2.
8. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný.
6
