Energie ze všech stran

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

JAK SKLADOVAT ENERGII ENERGIE A JEJÍ PŘEMĚNY BYDLENÍ A ENERGIE ENERGIE A POČASÍ ELEKTRICKÁ DOPRAVA TRH SELEKTŘINOU SUPER NOVINKY

Autor: ČEZ

Strana 31 z 60

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
8. Vertikální rozsah několik kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro- popauzou. Obvykle tak chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu.Cumulonimbus mohutný hustý oblak velkého vertikálního rozsahu podobě hor nebo obrovských věží. 3. 9. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár­ nou základnou, níž vypadává mrholení, ledové jehličky nebo sněhová zrna. Bývají pří­ znakem blízkosti atmosférické fronty.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých oblaků, majících vlastní stíny. Slunce není vidět. Čás­ tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě­ ru vyššího tlaku tlaku nižšímu. Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl­ ný. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře ohraničenými okraji podobný „karfiolu“. Vítr vzniká mezi dvěma místy odlišným tlakem vzduchu. 6. růz­ ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin­ nosti.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus, cirrostratus), pak střední (altostratus) konče nízkou oblačností (stratus, nimbostratus). Jsou zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo­ hou obsahovat přechlazené vodní kapky. Strukturou se neliší mlhy. ob­ laku vyskytuje velké centrum záporného elektrického náboje dolní části oblaku a kladného náboje horní části oblaku. Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro- grafická, průmyslová apod. Oblaka strato­ cumulus, stratus cumulus jsou představitelé nízkého patra. Cumulonimbus vyskytuje napříč všemi výškovými patry nimbostratus dol­ ním středním patře. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst­ vy bílých oblaků bez vlastního stínu. Jeho vrcholy čas­ to rozšiřují podoby kovadlin. typická součást oblačných systémů atmosférických front, zejména teplých. Proudění vzduchu, atmosférické útvary Vzduch atmosféře jen zřídka klidu. Jsou vodní nebo smí­ šené, mohou nich vypadávat slabší srážky až zemský povrch. Mají značný vertikální rozsah. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční světlo. Bývají většinou smíšenými oblaky. Podle jejich slože­ ní vodní, ledová smíšená. Nevypadávají z nich srážky. Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem­ skému povrchu nazýváme vítr. vzdu­ chové částice však působí ještě další síly: síla zemské rotace, odstředivá síla částice v blízkosti zemského povrchu též síla tření. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá místa. Známá jsou oblaka typu cumulus, která vznikala severozápadních Cechách nad elek­ trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy ještě nebyly vybaveny odlučovači. Oblak bývá často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun­ ce. Vzniká většinou důsledku termické konvekce. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá oblačná vrstva, která vlivem vypadávání trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný rozplývavý vzhled. 7. Oblaka altocumulus altostratus jsou představitelé středního patra. 5. Průmyslová obla- kajsou velmi zvláštním druhem oblaků. Někdy má podobu roztrhaných chuchvalců. Za přízemní vítr meteorologii považuje vítr standardní výšce nad zemí, kde proudění vzduchu není bezprostředně narušo­ váno terénními překážkami. 10. Skládají částic podobných dlaž­ dicím, oblázkům apod. Jsou vodními nebo smíšený­ mi oblaky. 2. Jsou složeny ledových krystalků, ale nevypadávají nich srážky. Základna bývá tmavá téměř vodorovná. Bývají často přízna­ kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité. 4. Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus jsou představiteli oblaků vysokého patra. Jsou něj vázány bouřky. Jejich vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo­ váním odpadního tepla, vodní páry, popř. Jsou oblaky ledovými nevypadávají nich sráž­ ky. součástí teplých studených front. Skládají z malých oblačných častí, které jsou navzá­ jem oddělené. Vyskytují převážně výšky asi km.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný závoj, který úplně nebo částečně zakrývá oblohu dává vznik halovým jevům. Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane. vyskytují v polárních oblastech km, střed­ ních zeměpisných šířkách tropic­ kých oblastech km. Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron­ tami, zvláště studenými. U větru odděleně sleduje směr rychlost. teplé polovině roku vodní, zimní polovině často obsahuje ledové krystalky. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná vrstva vláknitou strukturou pokrývající úplně nebo částečně oblohu. Většinou vznikají uvnitř vzducho­ vých hmot nebo studených frontách, na teplých frontách ranních hodinách. Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na deset základních typů: 1. většinou beze srážek. Často vyskytují studeném vzduchu před nebo ještě častěji přecho­ du studeného vzduchu. Pod touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané oblaky „špatného počasí“. V polárních oblastech vyskytují výškách 3 km, středních zeměpisných šířkách 5 tropických oblastech do 18 km. Srážky nás teplé polovině roku obvykle nevypadávají. Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné­ ho rozdělení slunečního záření různých ze­ měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností zemského povrchu jeho rozdělení pevni- 29 . Jsou součástí všech typů atmosféric­ kých front vyskytují oblastech výško­ vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu