Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu. Strukturou
se neliší mlhy.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu. Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty.
2.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa.
3. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“. Bývají většinou
smíšenými oblaky. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod. Mají značný vertikální
rozsah. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu. součástí teplých studených front. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled.
9. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům. vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření.
U větru odděleně sleduje směr rychlost. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný. Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená.
5.
4. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku.
6. většinou beze srážek.
7. Nevypadávají
z nich srážky.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
. Jsou něj
vázány bouřky.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny.
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod. Slunce není vidět. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky.
8.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr. Vyskytují převážně výšky
asi km. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus). Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu. vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými.
10. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky
