Vyskytují převážně výšky
asi km. součástí teplých studených front. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží.
8. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra. vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce. Slunce není vidět. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači.
7. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“.
U větru odděleně sleduje směr rychlost. Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř. Jsou něj
vázány bouřky. Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu. Strukturou
se neliší mlhy. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky. Mají značný vertikální
rozsah. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce. Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých.
9. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus).
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu. většinou beze srážek.
10.
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna.
4. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane.
6.
5. Bývají většinou
smíšenými oblaky.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny.
2. Nevypadávají
z nich srážky.
3. vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu
