Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu. Mají značný vertikální
rozsah.
5.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky. Nevypadávají
z nich srážky. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti. vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření. Jsou něj
vázány bouřky.
7.
8. Strukturou
se neliší mlhy. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus).
2. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna. Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají. součástí teplých studených front. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“. Slunce není vidět.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty. Bývají většinou
smíšenými oblaky. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená. Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené.
4.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
.
9. Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce. vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu. Vyskytují převážně výšky
asi km.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách. většinou beze srážek.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná.
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu.
3. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra.
10.
U větru odděleně sleduje směr rychlost. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km.
6
