Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná. většinou beze srážek. Mají značný vertikální
rozsah. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům. Vyskytují převážně výšky
asi km. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou. Slunce není vidět.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají. Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný. Jsou něj
vázány bouřky. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce.
5.
8. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží. Nevypadávají
z nich srážky. Strukturou
se neliší mlhy. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce.
4. Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“. Bývají většinou
smíšenými oblaky. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku.
7.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“.
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus). Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky. Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité.
3. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky. vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km. vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření.
10. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu.
2.
U větru odděleně sleduje směr rychlost. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu.
6.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa.
9. součástí teplých studených front
