většinou beze srážek.
4. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře. součástí teplých studených front. Nevypadávají
z nich srážky.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu. Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými. Vyskytují převážně výšky
asi km. Slunce není vidět. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců.
U větru odděleně sleduje směr rychlost. Mají značný vertikální
rozsah. Jsou něj
vázány bouřky. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“. vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa.
8.
9. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům. Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky.
6. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra.
5.
10. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu. vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus). Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra. Strukturou
se neliší mlhy.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr.
3.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce.
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný.
7. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky. Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř.
2. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené. Bývají většinou
smíšenými oblaky
