Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná.
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce. Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými.
6.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane. Jsou něj
vázány bouřky.
2.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus). ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu.
10. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu.
U větru odděleně sleduje směr rychlost. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené. Mají značný vertikální
rozsah. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu. vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km.
5. Slunce není vidět. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“. vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami.
9. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou. Nevypadávají
z nich srážky. Vyskytují převážně výšky
asi km. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu.
7. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny. Bývají většinou
smíšenými oblaky. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků.
3. součástí teplých studených front. Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch.
4. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky.
8. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled. většinou beze srážek. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky. Strukturou
se neliší mlhy. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa. Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky
