U větru odděleně sleduje směr rychlost. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých.
5.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr.
3. Nevypadávají
z nich srážky. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená. vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
. Mají značný vertikální
rozsah. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus). vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách. Vyskytují převážně výšky
asi km. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači. Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin. Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité.
2. Slunce není vidět. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu. Jsou něj
vázány bouřky. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti.
4.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky. většinou beze srážek. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo. Bývají většinou
smíšenými oblaky. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod. součástí teplých studených front.
6.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků.
8. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce.
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky.
10. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce. Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny. Strukturou
se neliší mlhy. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu.
9.
7. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra
