Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité. Nevypadávají
z nich srážky.
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod. Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty. Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná.
6.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží.
8. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled. součástí teplých studených front. většinou beze srážek.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus). Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená. Bývají většinou
smíšenými oblaky. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců.
3.
10.
U větru odděleně sleduje směr rychlost. vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna. Vyskytují převážně výšky
asi km. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky.
4. Strukturou
se neliší mlhy. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa.
2. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky.
7. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu.
5. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu. Jsou něj
vázány bouřky. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra.
9. Mají značný vertikální
rozsah.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu. vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami. Slunce není vidět. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu
