vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky.
3. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu.
5.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus).
10.
7. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna. Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu. Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité.
4. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra. většinou beze srážek. vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný. Nevypadávají
z nich srážky.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými. Mají značný vertikální
rozsah. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo.
9. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti. Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř. Strukturou
se neliší mlhy. Vyskytují převážně výšky
asi km.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají.
2. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty.
6. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra.
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa. součástí teplých studených front. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží. Jsou něj
vázány bouřky. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu. Bývají většinou
smíšenými oblaky. Slunce není vidět. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny.
8.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých.
U větru odděleně sleduje směr rychlost
