Nevypadávají
z nich srážky. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky.
9. Vyskytují převážně výšky
asi km. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod. vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km. Mají značný vertikální
rozsah. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky. Slunce není vidět. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa. Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř. Strukturou
se neliší mlhy. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus). Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu. Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité.
8.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“.
10.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny.
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu.
2. většinou beze srážek.
U větru odděleně sleduje směr rychlost.
4.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch.
3. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu.
6. Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců. součástí teplých studených front.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky.
5.
7. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane. vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření. Jsou něj
vázány bouřky.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr. Bývají většinou
smíšenými oblaky. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami
