5.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty. vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný. Slunce není vidět. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou.
3.
6. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu.
8. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu. Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
.
7.
U větru odděleně sleduje směr rychlost. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené.
2.
4. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod. vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření. Mají značný vertikální
rozsah. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“. Bývají většinou
smíšenými oblaky. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků. většinou beze srážek.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra. součástí teplých studených front. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců. Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus). Nevypadávají
z nich srážky.
9. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých.
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům. Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny. Jsou něj
vázány bouřky.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane.
10.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží. Vyskytují převážně výšky
asi km. Strukturou
se neliší mlhy
