Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“. vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku.
3. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod. Vyskytují převážně výšky
asi km.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr. většinou beze srážek. Jsou něj
vázány bouřky. Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu.
5.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus). Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu.
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky.
6.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači. vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu. Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité.
9. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu. Slunce není vidět. Strukturou
se neliší mlhy.
10. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná. Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř. Bývají většinou
smíšenými oblaky. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu. Nevypadávají
z nich srážky.
7. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají. Mají značný vertikální
rozsah. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km.
4. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna.
2. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“.
8. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra. součástí teplých studených front.
U větru odděleně sleduje směr rychlost. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný
