Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus). Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené.
3. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená.
2. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky. Jsou něj
vázány bouřky. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch. Slunce není vidět.
10. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře.
9.
4. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou.
5. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách. Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“.
8. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých. většinou beze srážek.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra. součástí teplých studených front. vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření.
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce. Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité. Strukturou
se neliší mlhy. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1. vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna.
7. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců. Bývají většinou
smíšenými oblaky. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků.
6. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku. Nevypadávají
z nich srážky. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu. Vyskytují převážně výšky
asi km.
U větru odděleně sleduje směr rychlost. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky. Mají značný vertikální
rozsah
