Energie ze všech stran

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

JAK SKLADOVAT ENERGII ENERGIE A JEJÍ PŘEMĚNY BYDLENÍ A ENERGIE ENERGIE A POČASÍ ELEKTRICKÁ DOPRAVA TRH SELEKTŘINOU SUPER NOVINKY

Autor: ČEZ

Strana 31 z 60

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jeho vrcholy čas­ to rozšiřují podoby kovadlin. Vítr vzniká mezi dvěma místy odlišným tlakem vzduchu. Pod touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané oblaky „špatného počasí“. Jsou vodními nebo smíšený­ mi oblaky. Většinou vznikají uvnitř vzducho­ vých hmot nebo studených frontách, na teplých frontách ranních hodinách. Jsou součástí všech typů atmosféric­ kých front vyskytují oblastech výško­ vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá oblačná vrstva, která vlivem vypadávání trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný rozplývavý vzhled. Strukturou se neliší mlhy. 3. Jsou něj vázány bouřky. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár­ nou základnou, níž vypadává mrholení, ledové jehličky nebo sněhová zrna. Jejich vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo­ váním odpadního tepla, vodní páry, popř. Jsou zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo­ hou obsahovat přechlazené vodní kapky. Vertikální rozsah několik kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro- popauzou. 4. Nevypadávají z nich srážky.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus, cirrostratus), pak střední (altostratus) konče nízkou oblačností (stratus, nimbostratus). vyskytují v polárních oblastech km, střed­ ních zeměpisných šířkách tropic­ kých oblastech km. Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane. 10. teplé polovině roku vodní, zimní polovině často obsahuje ledové krystalky. Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na deset základních typů: 1.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých oblaků, majících vlastní stíny. Slunce není vidět. 8. většinou beze srážek. Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus jsou představiteli oblaků vysokého patra. Skládají částic podobných dlaž­ dicím, oblázkům apod. Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl­ ný. Jsou složeny ledových krystalků, ale nevypadávají nich srážky. Často vyskytují studeném vzduchu před nebo ještě častěji přecho­ du studeného vzduchu. Základna bývá tmavá téměř vodorovná. 6. Za přízemní vítr meteorologii považuje vítr standardní výšce nad zemí, kde proudění vzduchu není bezprostředně narušo­ váno terénními překážkami. typická součást oblačných systémů atmosférických front, zejména teplých. Jsou vodní nebo smí­ šené, mohou nich vypadávat slabší srážky až zemský povrch. Někdy má podobu roztrhaných chuchvalců. Podle jejich slože­ ní vodní, ledová smíšená. Vyskytují převážně výšky asi km. Vzniká většinou důsledku termické konvekce. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst­ vy bílých oblaků bez vlastního stínu. Cumulonimbus vyskytuje napříč všemi výškovými patry nimbostratus dol­ ním středním patře.Cumulonimbus mohutný hustý oblak velkého vertikálního rozsahu podobě hor nebo obrovských věží. Průmyslová obla- kajsou velmi zvláštním druhem oblaků.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný závoj, který úplně nebo částečně zakrývá oblohu dává vznik halovým jevům. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční světlo. Známá jsou oblaka typu cumulus, která vznikala severozápadních Cechách nad elek­ trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy ještě nebyly vybaveny odlučovači. Oblaka strato­ cumulus, stratus cumulus jsou představitelé nízkého patra. Oblak bývá často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun­ ce. ob­ laku vyskytuje velké centrum záporného elektrického náboje dolní části oblaku a kladného náboje horní části oblaku. Srážky nás teplé polovině roku obvykle nevypadávají. U větru odděleně sleduje směr rychlost. Bývají většinou smíšenými oblaky. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře ohraničenými okraji podobný „karfiolu“. Obvykle tak chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu. 7. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá místa. Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro- grafická, průmyslová apod. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná vrstva vláknitou strukturou pokrývající úplně nebo částečně oblohu. 2. vzdu­ chové částice však působí ještě další síly: síla zemské rotace, odstředivá síla částice v blízkosti zemského povrchu též síla tření. růz­ ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin­ nosti. V polárních oblastech vyskytují výškách 3 km, středních zeměpisných šířkách 5 tropických oblastech do 18 km. Skládají z malých oblačných častí, které jsou navzá­ jem oddělené. Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem­ skému povrchu nazýváme vítr. Jsou oblaky ledovými nevypadávají nich sráž­ ky. Bývají pří­ znakem blízkosti atmosférické fronty. součástí teplých studených front. Čás­ tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě­ ru vyššího tlaku tlaku nižšímu. Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné­ ho rozdělení slunečního záření různých ze­ měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností zemského povrchu jeho rozdělení pevni- 29 . Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron­ tami, zvláště studenými. Proudění vzduchu, atmosférické útvary Vzduch atmosféře jen zřídka klidu. 9. 5. Mají značný vertikální rozsah. Oblaka altocumulus altostratus jsou představitelé středního patra. Bývají často přízna­ kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité