Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu. vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km. Jsou něj
vázány bouřky.
3. Bývají většinou
smíšenými oblaky. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1. Slunce není vidět. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají. Nevypadávají
z nich srážky. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce.
7. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr.
8.
5.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný. Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti.
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu.
10. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou. Mají značný vertikální
rozsah. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky. Strukturou
se neliší mlhy. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená.
U větru odděleně sleduje směr rychlost.
2. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo. většinou beze srážek. Vyskytují převážně výšky
asi km. vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus).Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží.
6.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane.
4. Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům. součástí teplých studených front. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu.
9
