vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus). Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce. Jsou něj
vázány bouřky. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu. Strukturou
se neliší mlhy. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“.
2. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane.
3. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží. Slunce není vidět.
U větru odděleně sleduje směr rychlost.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra.
4.
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod.
7. Nevypadávají
z nich srážky. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách. Vyskytují převážně výšky
asi km. většinou beze srážek. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
.
6.
5. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači.
9. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled. Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný. vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch.
10. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají.
8. součástí teplých studených front. Mají značný vertikální
rozsah. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky. Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna. Bývají většinou
smíšenými oblaky. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“. vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých
