Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“.
7. Strukturou
se neliší mlhy.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými. Nevypadávají
z nich srážky. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu.
9. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná.
5. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu.
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra. Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům. Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
. Bývají většinou
smíšenými oblaky. vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu. většinou beze srážek.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců. Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou. součástí teplých studených front.
10. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené. Mají značný vertikální
rozsah. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu. vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km. Slunce není vidět.
3. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře.
8. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých.
U větru odděleně sleduje směr rychlost. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane.
6.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus).
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu. Jsou něj
vázány bouřky. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku.
4.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod. Vyskytují převážně výšky
asi km. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty.
2. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená
