vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane. Jsou něj
vázány bouřky.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají.
6. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty. Nevypadávají
z nich srážky. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu. vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km. Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus).
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami. Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř. Slunce není vidět. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře.
2. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“.
3.
9. Bývají většinou
smíšenými oblaky. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1.
4. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači. Strukturou
se neliší mlhy.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný. Mají značný vertikální
rozsah. většinou beze srážek. Vyskytují převážně výšky
asi km. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku.
U větru odděleně sleduje směr rychlost. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu.
8.
7. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců.
10.
5.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu.
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce. součástí teplých studených front. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr. Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité
