vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra.
4.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
. součástí teplých studených front. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky. Slunce není vidět. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra. Strukturou
se neliší mlhy. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách. Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo.
3. Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené. Bývají většinou
smíšenými oblaky. Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité. Vyskytují převážně výšky
asi km. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus).
7. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch.
8. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře. Jsou něj
vázány bouřky.
9. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti.
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled.
10.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km.
U větru odděleně sleduje směr rychlost. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce.
2.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají. vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky.
5.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný. Mají značný vertikální
rozsah.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky.
6. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky. většinou beze srážek.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty. Nevypadávají
z nich srážky.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům
