Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled. Strukturou
se neliší mlhy.
3. Jsou něj
vázány bouřky. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna. Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou.
4. Nevypadávají
z nich srážky.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus). vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane.
10. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny. Slunce není vidět.
8. většinou beze srážek.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná.
6.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená. Vyskytují převážně výšky
asi km. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají.
U větru odděleně sleduje směr rychlost. Bývají většinou
smíšenými oblaky. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu.
7. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa.
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu.
2. vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty. součástí teplých studených front. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu.
9.
5. Mají značný vertikální
rozsah. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra. Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité
