Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky. Jsou něj
vázány bouřky. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku. Bývají většinou
smíšenými oblaky.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus). Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky. Mají značný vertikální
rozsah. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými.
3.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“.
2. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu. Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu. Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin.
5.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu. vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty. součástí teplých studených front.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný. Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr.
4.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých.
U větru odděleně sleduje směr rychlost. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům.
10.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu.
6.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km.
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky.
7.
8. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa. většinou beze srážek. Slunce není vidět. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou. Strukturou
se neliší mlhy. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky. Vyskytují převážně výšky
asi km.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách.
9. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra. Nevypadávají
z nich srážky. vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km
