2.
3. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená. Jsou něj
vázány bouřky.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači. Slunce není vidět. Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky. vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch.
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný. Nevypadávají
z nich srážky. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
. většinou beze srážek. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu.
4.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům. Strukturou
se neliší mlhy. Vyskytují převážně výšky
asi km. vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou. Mají značný vertikální
rozsah.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky. Bývají většinou
smíšenými oblaky. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře.
6. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo.
U větru odděleně sleduje směr rychlost.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny.
9. Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky.
5.
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce.
7. součástí teplých studených front. Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými.
8. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus). Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží.
10
