8. Jsou vodní nebo smí
šené, mohou nich vypadávat slabší srážky
až zemský povrch. Průmyslová obla-
kajsou velmi zvláštním druhem oblaků. Mají značný vertikální
rozsah. teplé
polovině roku vodní, zimní polovině
často obsahuje ledové krystalky. Obvykle tak
chápeme vodorovnou složku tohoto pohybu.
V polárních oblastech vyskytují výškách
3 km, středních zeměpisných šířkách
5 tropických oblastech do
18 km.vrstevnaté oblačnosti počínaje vysokou (cirrus,
cirrostratus), pak střední (altostratus) konče
nízkou oblačností (stratus, nimbostratus).
Vertikální rozsah oblaku bývá velmi rozdíl
ný. Podle jejich slože
ní vodní, ledová smíšená. Většinou vznikají uvnitř vzducho
vých hmot nebo studených frontách, na
teplých frontách ranních hodinách. Vyskytují převážně výšky
asi km. Vítr vzniká mezi
dvěma místy odlišným tlakem vzduchu. Cumulus osamocený oblak, hustý, ostře
ohraničenými okraji podobný „karfiolu“. Jeho vrcholy čas
to rozšiřují podoby kovadlin. Čás
tice vzduchu jsou uváděny pohybu smě
ru vyššího tlaku tlaku nižšímu.
4. Stratocumulus šedé nebo bělavé menší
nebo větší skupiny oblaků, které mají tmavá
místa. Jsou něj
vázány bouřky. Slunce není vidět.
Všeobecná cirkulace (proudění) vzduchu
vzniká podstatě důsledku nerovnoměrné
ho rozdělení slunečního záření různých ze
měpisných šířkách, zemské rotace, nerovností
zemského povrchu jeho rozdělení pevni-
29
. Bývají často přízna
kem rozpadu oblačnosti, zvláště kupovité. Známá jsou oblaka typu cumulus, která
vznikala severozápadních Cechách nad elek
trárnami Tušimicích Prunéřově době, kdy
ještě nebyly vybaveny odlučovači. Pod
touto vrstvou vyskytují nízké roztrhané
oblaky „špatného počasí“. Bývají většinou
smíšenými oblaky. Cumulonimbus vyskytuje napříč
všemi výškovými patry nimbostratus dol
ním středním patře. Bývají pří
znakem blízkosti atmosférické fronty.
Srážky nás teplé polovině roku obvykle
nevypadávají.
Podie vzniku vývoje rozeznáváme oblaka
frontální, nefrontální, kupovitá, vrstevnatá, oro-
grafická, průmyslová apod.Altocumulus skupiny nebo vrstvy bílých
oblaků, majících vlastní stíny. Altostratus šedavá nebo modravá oblačná
vrstva vláknitou strukturou pokrývající
úplně nebo částečně oblohu.
Podle celkového vzhledu dělíme oblaka na
deset základních typů:
1. Vertikální rozsah několik
kilometrů, vrcholky mohou prorůstat tro-
popauzou.
9. vyskytují
v polárních oblastech km, střed
ních zeměpisných šířkách tropic
kých oblastech km. Jsou
oblaky ledovými nevypadávají nich sráž
ky.
3.
2. Cirrus jemná vlákna nebo bílé plošky nebo
pruhy, které nezeslabujísluneční, ani měsíční
světlo. Skládají z
malých oblačných častí, které jsou navzá
jem oddělené. Často vyskytují studeném
vzduchu před nebo ještě častěji přecho
du studeného vzduchu. Vzniká většinou důsledku termické
konvekce.
7. Cirrocumulus menší nebo větší, tenké vrst
vy bílých oblaků bez vlastního stínu.
Jejich výskyt souvisí atmosférickými fron
tami, zvláště studenými. Nevypadávají
z nich srážky. Jsou vodními nebo smíšený
mi oblaky. vzdu
chové částice však působí ještě další síly: síla
zemské rotace, odstředivá síla částice
v blízkosti zemského povrchu též síla tření. Jsou součástí všech typů atmosféric
kých front vyskytují oblastech výško
vých cyklón brázd nízkého tlaku vzduchu. Strukturou
se neliší mlhy.
Základna bývá tmavá téměř vodorovná. Oblaka strato
cumulus, stratus cumulus jsou představitelé
nízkého patra. typická součást oblačných systémů
atmosférických front, zejména teplých. Oblak bývá
často tak tenký, lze pozorovat obrysy slun
ce.
Za přízemní vítr meteorologii považuje
vítr standardní výšce nad zemí, kde
proudění vzduchu není bezprostředně narušo
váno terénními překážkami.Cirrostratus průsvitný bělavý oblačný
závoj, který úplně nebo částečně zakrývá
oblohu dává vznik halovým jevům. Skládají částic podobných dlaž
dicím, oblázkům apod. součástí teplých studených front.
6. Jsou
zpravidla oblaky ledovými, někdy však mo
hou obsahovat přechlazené vodní kapky.
Směrem větru rozumí směr odkud vítr vane.
Proudění vzduchu,
atmosférické útvary
Vzduch atmosféře jen zřídka klidu. ob
laku vyskytuje velké centrum záporného
elektrického náboje dolní části oblaku a
kladného náboje horní části oblaku. Oblaka altocumulus altostratus jsou
představitelé středního patra. Jsou složeny ledových krystalků,
ale nevypadávají nich srážky.
5. většinou beze srážek.
Pohyb vzduchu atmosféře vzhledem zem
skému povrchu nazýváme vítr. Někdy
má podobu roztrhaných chuchvalců. růz
ných znečišťujících příměsí při průmyslové čin
nosti. Stratus šedavá oblačná vrstva jednotvár
nou základnou, níž vypadává mrholení,
ledové jehličky nebo sněhová zrna.Cumulonimbus mohutný hustý oblak
velkého vertikálního rozsahu podobě hor
nebo obrovských věží. Nimbostratus šedá, často tmavá hustá
oblačná vrstva, která vlivem vypadávání
trvalých srážek (déšť nebo sníh) matný
rozplývavý vzhled.
10.
U větru odděleně sleduje směr rychlost. Jejich
vznik vývoj totiž souvisí umělým uvolňo
váním odpadního tepla, vodní páry, popř.
Oblaka cirrus, cirrocumulus cirrostratus
jsou představiteli oblaků vysokého patra
