Energie a človek

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Strana 9 z 60

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Elektrický pravěk A přitom elektřinu přinejmenším atmo­ sférickou živočišnou zná lidstvo také dlou­ ho ostatně slovo elektron staré řečtiny. sto­ letí znamenal počátek nové éry. Oba Italové měli neméně zdatné kole­ gy pokračovatele jejich jmény ostatně vesměs potkáváme různých veličin souvise­ jících elektrickým proudem): • Francouz Charles Coulomb (1736-1806) už roku 1784 našel vztah určující velikost síly mezi dvěma elektrickými náboji, • Francouz André Marie Ampére (1775—1836) ve 20. letech 19.Cugnotova parní tříkolka praotec automobilu. Parní stroje našly uplatnění ijako pohon bagrů čijeřábů. 7 . Pára pohyb I když ani Francouzi nezaháleli Nicolas Joseph Cugnot (1725-1804) vyzkoušel svůj parovůz roce 1769, štafetu Angličané nenechali vzít. Věk páry na železnicích vůbec dopravě, ale především při pohonu strojů továrnách charakterizuje 19. Zdokonalený Wattův parní stroj aplikoval Richard Trevithick (1771— 1833), průkopník využití vysokotlaké páry, na lokomotivu. Elek­ třinu umíme vyrobit využívat, ale nevíme, co je její podstatou. A nimi další další. století položil základy elek­ tromagnetismu elektrodynamiky, • Němec Georg Simon Ohm (1787-1854) for­ muloval roku 1826 zákon závislosti elek­ trického proudu napětí odporu, • Angličan Michael Faraday (1791-1867) ob­ jevil roku 1831 elektromagnetickou indukci a umožnil tak konstrukci elektromotoru. letech 19. Ale ani nástup elektrické energie spalovacích motorů ne­ znamenal konec páry, jak mohlo první pohled zdát. Elektřina Božkův parní člun. I pokusy ebonitovou tyčí liščím ohonem jsou doslova vousaté. Účinnost stoupla počátku sto­ letí téměř 35^40 dnes. století spočí­ tal francouzský fyzik Nicolas Carnot (1796— 1832), maximální účinnost parního stroje může teoreticky tvořit necelých pra­ xi však byla mnohem nižší!). Začala poku­ sy Benjamina Franklina (1706-1790) naše­ ho Prokopa Diviše (1696-1765) „vysávání“, elektřiny mračen pokračovala taškařicemi abbého Antoina Nolleta (1700-1770), který elektřinu krátce předtím vynalezené leiden­ ské láhve pouštěl pluku královských muš­ ketýrů 300 mnichů spojených kovovou obručí. století ovšem dosahovaly rychlosti 100 km/h rychlostní rekord 200 km/h pře­ konal jako první parní vůz, nikoliv auto spa­ lovacím motorem), díky vynálezu parní tur­ bíny Charlese Parsona (1854-1931) roku 1884 ijeho méně známého švédského kolegy Carla Gustava Lavala (1845—1913) do­ dnes pára základní podíl výrobě elektřiny. Známá historka studentu, který předstí­ ral, jen momentálně „vypadlo“, to vlastně elektřina. věk osvícenců 18. 20. První zaoceánské parníky měli"y pro jistotu plachtoví. Rozmach železniční dopravy po­ háněné parou pak zásadně ovlivnil úspěch Georga Stephensona (1781-1848), jehož lokomotiva Rocket dosáhla svou dobu fan­ tastické rychlosti (až km/h). živočišnou elektřinu. Profesor prý posmutněl - jeho student tím přišel ojistou Nobelovu cenu. nich však dlouho nepokročilo vpřed. Historický šestihodinový výpadek proudu v New Yorku (způsobený neposednou veverkou v transformátoru) další rozsáhlý black-out v roce 2003 ukázaly neuvěřitelnou závis­ lost naší civilizace elektrické energii. K „mladším“ druhům energie patří dnes všu­ dypřítomná zdánlivě samozřejmá elektřina. Jev inspiroval Alessandra Voltu (1745-1827) vy­ tvoření prvního trvalého zdroje elektrického proudu. Jak elektrárny fosilní paliva, tak atomové vyrábějí elektřinu prostřednictvím parogene- rátorů. Ale skutečný průlom zaznamenali tentokrát Italové: Luigi Galvani (1737-1798) objevil popsal tzv. století. když automobilové dopravě parní automobily nakonec prohrály (na po­ čátku 20