Energie a človek

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Strana 9 z 60

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
K „mladším“ druhům energie patří dnes všu­ dypřítomná zdánlivě samozřejmá elektřina. Elektřina Božkův parní člun. A nimi další další.Cugnotova parní tříkolka praotec automobilu. Oba Italové měli neméně zdatné kole­ gy pokračovatele jejich jmény ostatně vesměs potkáváme různých veličin souvise­ jících elektrickým proudem): • Francouz Charles Coulomb (1736-1806) už roku 1784 našel vztah určující velikost síly mezi dvěma elektrickými náboji, • Francouz André Marie Ampére (1775—1836) ve 20. Známá historka studentu, který předstí­ ral, jen momentálně „vypadlo“, to vlastně elektřina. sto­ letí znamenal počátek nové éry. Zdokonalený Wattův parní stroj aplikoval Richard Trevithick (1771— 1833), průkopník využití vysokotlaké páry, na lokomotivu. věk osvícenců 18. letech 19. Parní stroje našly uplatnění ijako pohon bagrů čijeřábů. Historický šestihodinový výpadek proudu v New Yorku (způsobený neposednou veverkou v transformátoru) další rozsáhlý black-out v roce 2003 ukázaly neuvěřitelnou závis­ lost naší civilizace elektrické energii. Ale ani nástup elektrické energie spalovacích motorů ne­ znamenal konec páry, jak mohlo první pohled zdát. První zaoceánské parníky měli"y pro jistotu plachtoví. Začala poku­ sy Benjamina Franklina (1706-1790) naše­ ho Prokopa Diviše (1696-1765) „vysávání“, elektřiny mračen pokračovala taškařicemi abbého Antoina Nolleta (1700-1770), který elektřinu krátce předtím vynalezené leiden­ ské láhve pouštěl pluku královských muš­ ketýrů 300 mnichů spojených kovovou obručí. Jak elektrárny fosilní paliva, tak atomové vyrábějí elektřinu prostřednictvím parogene- rátorů. Věk páry na železnicích vůbec dopravě, ale především při pohonu strojů továrnách charakterizuje 19. když automobilové dopravě parní automobily nakonec prohrály (na po­ čátku 20. Elek­ třinu umíme vyrobit využívat, ale nevíme, co je její podstatou. Elektrický pravěk A přitom elektřinu přinejmenším atmo­ sférickou živočišnou zná lidstvo také dlou­ ho ostatně slovo elektron staré řečtiny. I pokusy ebonitovou tyčí liščím ohonem jsou doslova vousaté. Pára pohyb I když ani Francouzi nezaháleli Nicolas Joseph Cugnot (1725-1804) vyzkoušel svůj parovůz roce 1769, štafetu Angličané nenechali vzít. století. nich však dlouho nepokročilo vpřed. Ale skutečný průlom zaznamenali tentokrát Italové: Luigi Galvani (1737-1798) objevil popsal tzv. století ovšem dosahovaly rychlosti 100 km/h rychlostní rekord 200 km/h pře­ konal jako první parní vůz, nikoliv auto spa­ lovacím motorem), díky vynálezu parní tur­ bíny Charlese Parsona (1854-1931) roku 1884 ijeho méně známého švédského kolegy Carla Gustava Lavala (1845—1913) do­ dnes pára základní podíl výrobě elektřiny. Jev inspiroval Alessandra Voltu (1745-1827) vy­ tvoření prvního trvalého zdroje elektrického proudu. letech 19. století položil základy elek­ tromagnetismu elektrodynamiky, • Němec Georg Simon Ohm (1787-1854) for­ muloval roku 1826 zákon závislosti elek­ trického proudu napětí odporu, • Angličan Michael Faraday (1791-1867) ob­ jevil roku 1831 elektromagnetickou indukci a umožnil tak konstrukci elektromotoru. 7 . Profesor prý posmutněl - jeho student tím přišel ojistou Nobelovu cenu. Rozmach železniční dopravy po­ háněné parou pak zásadně ovlivnil úspěch Georga Stephensona (1781-1848), jehož lokomotiva Rocket dosáhla svou dobu fan­ tastické rychlosti (až km/h). Účinnost stoupla počátku sto­ letí téměř 35^40 dnes. století spočí­ tal francouzský fyzik Nicolas Carnot (1796— 1832), maximální účinnost parního stroje může teoreticky tvořit necelých pra­ xi však byla mnohem nižší!). živočišnou elektřinu. 20