Energie a človek

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Strana 9 z 60

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zdokonalený Wattův parní stroj aplikoval Richard Trevithick (1771— 1833), průkopník využití vysokotlaké páry, na lokomotivu. věk osvícenců 18. když automobilové dopravě parní automobily nakonec prohrály (na po­ čátku 20. Elektrický pravěk A přitom elektřinu přinejmenším atmo­ sférickou živočišnou zná lidstvo také dlou­ ho ostatně slovo elektron staré řečtiny. nich však dlouho nepokročilo vpřed. Začala poku­ sy Benjamina Franklina (1706-1790) naše­ ho Prokopa Diviše (1696-1765) „vysávání“, elektřiny mračen pokračovala taškařicemi abbého Antoina Nolleta (1700-1770), který elektřinu krátce předtím vynalezené leiden­ ské láhve pouštěl pluku královských muš­ ketýrů 300 mnichů spojených kovovou obručí. Jev inspiroval Alessandra Voltu (1745-1827) vy­ tvoření prvního trvalého zdroje elektrického proudu. Věk páry na železnicích vůbec dopravě, ale především při pohonu strojů továrnách charakterizuje 19. Ale ani nástup elektrické energie spalovacích motorů ne­ znamenal konec páry, jak mohlo první pohled zdát. Historický šestihodinový výpadek proudu v New Yorku (způsobený neposednou veverkou v transformátoru) další rozsáhlý black-out v roce 2003 ukázaly neuvěřitelnou závis­ lost naší civilizace elektrické energii. Jak elektrárny fosilní paliva, tak atomové vyrábějí elektřinu prostřednictvím parogene- rátorů. století ovšem dosahovaly rychlosti 100 km/h rychlostní rekord 200 km/h pře­ konal jako první parní vůz, nikoliv auto spa­ lovacím motorem), díky vynálezu parní tur­ bíny Charlese Parsona (1854-1931) roku 1884 ijeho méně známého švédského kolegy Carla Gustava Lavala (1845—1913) do­ dnes pára základní podíl výrobě elektřiny. Elektřina Božkův parní člun. K „mladším“ druhům energie patří dnes všu­ dypřítomná zdánlivě samozřejmá elektřina. 20. letech 19. století spočí­ tal francouzský fyzik Nicolas Carnot (1796— 1832), maximální účinnost parního stroje může teoreticky tvořit necelých pra­ xi však byla mnohem nižší!). století. A nimi další další.Cugnotova parní tříkolka praotec automobilu. I pokusy ebonitovou tyčí liščím ohonem jsou doslova vousaté. živočišnou elektřinu. První zaoceánské parníky měli"y pro jistotu plachtoví. Profesor prý posmutněl - jeho student tím přišel ojistou Nobelovu cenu. sto­ letí znamenal počátek nové éry. Známá historka studentu, který předstí­ ral, jen momentálně „vypadlo“, to vlastně elektřina. Elek­ třinu umíme vyrobit využívat, ale nevíme, co je její podstatou. Oba Italové měli neméně zdatné kole­ gy pokračovatele jejich jmény ostatně vesměs potkáváme různých veličin souvise­ jících elektrickým proudem): • Francouz Charles Coulomb (1736-1806) už roku 1784 našel vztah určující velikost síly mezi dvěma elektrickými náboji, • Francouz André Marie Ampére (1775—1836) ve 20. Účinnost stoupla počátku sto­ letí téměř 35^40 dnes. Parní stroje našly uplatnění ijako pohon bagrů čijeřábů. století položil základy elek­ tromagnetismu elektrodynamiky, • Němec Georg Simon Ohm (1787-1854) for­ muloval roku 1826 zákon závislosti elek­ trického proudu napětí odporu, • Angličan Michael Faraday (1791-1867) ob­ jevil roku 1831 elektromagnetickou indukci a umožnil tak konstrukci elektromotoru. Ale skutečný průlom zaznamenali tentokrát Italové: Luigi Galvani (1737-1798) objevil popsal tzv. letech 19. 7 . Rozmach železniční dopravy po­ háněné parou pak zásadně ovlivnil úspěch Georga Stephensona (1781-1848), jehož lokomotiva Rocket dosáhla svou dobu fan­ tastické rychlosti (až km/h). Pára pohyb I když ani Francouzi nezaháleli Nicolas Joseph Cugnot (1725-1804) vyzkoušel svůj parovůz roce 1769, štafetu Angličané nenechali vzít