První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 9 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
A nimi další další. věk osvícenců 18.
Známá historka studentu, který předstí
ral, jen momentálně „vypadlo“, to
vlastně elektřina. Začala poku
sy Benjamina Franklina (1706-1790) naše
ho Prokopa Diviše (1696-1765) „vysávání“,
elektřiny mračen pokračovala taškařicemi
abbého Antoina Nolleta (1700-1770), který
elektřinu krátce předtím vynalezené leiden
ské láhve pouštěl pluku královských muš
ketýrů 300 mnichů spojených kovovou
obručí. letech 19.
Jak elektrárny fosilní paliva, tak atomové
vyrábějí elektřinu prostřednictvím parogene-
rátorů.
První zaoceánské parníky měli"y pro jistotu plachtoví. Jev
inspiroval Alessandra Voltu (1745-1827) vy
tvoření prvního trvalého zdroje elektrického
proudu.Cugnotova parní tříkolka praotec automobilu. Věk páry na
železnicích vůbec dopravě, ale především
při pohonu strojů továrnách charakterizuje
19.
K „mladším“ druhům energie patří dnes všu
dypřítomná zdánlivě samozřejmá elektřina. sto
letí znamenal počátek nové éry. Elek
třinu umíme vyrobit využívat, ale nevíme, co
je její podstatou. Účinnost stoupla počátku sto
letí téměř 35^40 dnes.
Pára pohyb
I když ani Francouzi nezaháleli Nicolas
Joseph Cugnot (1725-1804) vyzkoušel svůj
parovůz roce 1769, štafetu Angličané
nenechali vzít. Oba Italové měli neméně zdatné kole
gy pokračovatele jejich jmény ostatně
vesměs potkáváme různých veličin souvise
jících elektrickým proudem):
• Francouz Charles Coulomb (1736-1806) už
roku 1784 našel vztah určující velikost síly
mezi dvěma elektrickými náboji,
• Francouz André Marie Ampére (1775—1836)
ve 20. století položil základy elek
tromagnetismu elektrodynamiky,
• Němec Georg Simon Ohm (1787-1854) for
muloval roku 1826 zákon závislosti elek
trického proudu napětí odporu,
• Angličan Michael Faraday (1791-1867) ob
jevil roku 1831 elektromagnetickou indukci
a umožnil tak konstrukci elektromotoru. živočišnou elektřinu.
Elektrický pravěk
A přitom elektřinu přinejmenším atmo
sférickou živočišnou zná lidstvo také dlou
ho ostatně slovo elektron staré řečtiny.
7
. když automobilové dopravě
parní automobily nakonec prohrály (na po
čátku 20. nich však dlouho
nepokročilo vpřed. století ovšem dosahovaly rychlosti
100 km/h rychlostní rekord 200 km/h pře
konal jako první parní vůz, nikoliv auto spa
lovacím motorem), díky vynálezu parní tur
bíny Charlese Parsona (1854-1931) roku
1884 ijeho méně známého švédského kolegy
Carla Gustava Lavala (1845—1913) do
dnes pára základní podíl výrobě elektřiny.
I pokusy ebonitovou tyčí liščím ohonem
jsou doslova vousaté.
Parní stroje našly uplatnění
ijako pohon bagrů čijeřábů. století. Zdokonalený Wattův parní
stroj aplikoval Richard Trevithick (1771—
1833), průkopník využití vysokotlaké páry, na
lokomotivu. Ale ani nástup
elektrické energie spalovacích motorů ne
znamenal konec páry, jak mohlo první
pohled zdát. Ale skutečný průlom zaznamenali
tentokrát Italové: Luigi Galvani (1737-1798)
objevil popsal tzv. 20. letech 19. Elektřina
Božkův parní člun. století spočí
tal francouzský fyzik Nicolas Carnot (1796—
1832), maximální účinnost parního stroje
může teoreticky tvořit necelých pra
xi však byla mnohem nižší!). Profesor prý posmutněl -
jeho student tím přišel ojistou Nobelovu cenu. Rozmach železniční dopravy po
háněné parou pak zásadně ovlivnil úspěch
Georga Stephensona (1781-1848), jehož
lokomotiva Rocket dosáhla svou dobu fan
tastické rychlosti (až km/h).
Historický šestihodinový výpadek proudu
v New Yorku (způsobený neposednou veverkou
v transformátoru) další rozsáhlý black-out
v roce 2003 ukázaly neuvěřitelnou závis
lost naší civilizace elektrické energii