Energie a človek

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Strana 8 z 60

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Také proto, výrobě páry z vody třeba další zdroj energie palivo. Předcházel už Wattův jednočinný stroj kondenzátorem ochla­ zujícím páru, ale rozhodující zlom přineslo tepr­ ve využití obou pohybů pístu pro práci. svém díle Mechanika pak popsal i jednoduchý parní stroj. Newcomenův horníků. tak teprve 17.Pára Ano, máte pravdu, pára vlastně není nic jiného než voda jiném skupenství. Dlouho však pára používala jen k očistě těla lázních (proslulý stavitel laby­ rintu Daidalos prý uvařil krále Minoa, který pronásledoval Sicílii), vy­ nálezu římského jezdce Gaia Sergia Orata v století př. Kr. Páry také jako zdroje energie začalo užívat mnohem později než samotné vody, když jis­ tě starověkou hospodyňku napadlo nad hrn­ cem vařící polévkou, pokličku zvedá ně­ jaká síla. Hrnec užívá v nepříliš změněné podobě dodnes, zato Papinův atmosférický parní stroj doznal postupně změn tolik, autor těžko poznal. Kr. jeho sto­ pách kráčeli především Angličané: autor „ohňo­ vého stroje“ Thomas Savery (asi 1650-1715) ajeho mladší krajan Thomas Newcomen (1663— 1729) svým „přítelem horníků“. Díky ní byl chod strojů mimo doly prakticky nemožný. Ital Giovanni Branca (1571-1645) přišel roku 1629 principem parní turbíny. Ale hle­ diska využívání energie hrála hraje přece jen podstatnější roli. našel . Ale to jsme předběhli. Římské lázně hypocaustem. Ovšem vývoj měl konce 19. století došlo znovuoživení poku­ sů využít sílu páry. Brancova primitivní turbína. Další nevýhodou byla i prodleva, kterou musel být ochlazován, ne­ mluvě nadměrné spotřebě paliva.) zabývali využitím tlaku vody páry pro pohon různých strojů, mecha­ nismů hříček. atmosférický parní stroj přítel Parní stroj Myšlenka ovšem dlouho zapadla. obou pří­ padech šlo rovněž atmosférické parní stroje, to znamená, píst vykonával práci, pouze když na něj působil tlak atmosféry. Pozoruhodných úspěchů na tomto poli dosáhl přelomu století př. dvě století dříve teh­ dejším středisku věd umění Alexandrii se mechanik Ktesibios proslulý Archimedes (287-212 př. Heron Alexandrijský: jeho mechanismus na otevírání chrámových dveří sice sloužil k ohromení věřících nadpřirozeným úkazem, ale podstatě šlo obyčejný teplovzdušný motor. Hlavní zásluhu na tom měl autor tlakového hrnce Francouz Denis Papin (1647-1712/14). Kr. A tak dlouho očekávaným motorem průmyslové revoluce (ta, jak jistě víte, začala lehkém prů­ myslu, textilnictví) stal ažjednoduchý, ale to geniálnější vynález dvoučinného parního stroje Jamese Watta (1736-1819). vytápění lázní římským „ústředním topením“ hypocaustem. Parní stroj —motor průmyslové revoluce ■ nejrůznější využití. století ubírat jiným směrem