První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 7 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
nejde
o nic nového ukazuje oplachtěný vůz Nizoze
mí roku 1600.
U nás jsou první větrné mlýny doloženy ve
12. století.Krídla
Zdá se, využívání energie větru hrála
úlohu průkopníka Čína. Podle výpočtůje možná účin
nost energie větru ale zatím poda
řilo dosáhnout jen (cožje ovšem porov
nání například parním strojem, ale parní tur
bínou stále velmi mnoho!).
Japonský tanker „plachtami". Vyspělejší typ před
stavovala pevná budova otočnou hlavicí stře
chy. Bohužel však oprav
du vhodných míst pro postavení větrných elek
tráren není mnoho, navíc ani menších větr
ných elektráren výkonem 100 nepoda
řilo zatím odstranit hluk, který delší době
nesnesitelný. Zatím ji, aspoň odvážnější, vy
užívají sportu kluzácích, rogalech, balo
nech, ale také sáních oplachtěním. zásadě jednalo
odva druhy staveb. Holandský „plachtomobil" 17. Ty
se objevují Evropě přelomu 2.)
Ve 20. Orientu znali odlišný typ hori
zontálního větrného mlýnu. Dodnes máme spjaty
především Nizozemím, kde také sloužily
nejen mletí mouky (odtud název větrný
mlýn), ale čerpání vody. škoda, minulém
století jejich charakteristická křídla zmizela,
1 když beze zbytku, někde ještě dominuje
krajině kamenná věž.
T
. Jejich domovem staly především
jihomoravské roviny. století. tzv. století energie větru začala využívat
k výrobě elektřiny. Pokusy vybudování gigantických
„větrníků“ zatím také nebyly přinejmenším eko
nomicky příliš výhodné. Také původní plátěná křídla, kopírující
v podstatě plachty, nahradily dřevěné lištové
lopatky. tak tady musíme
ještě počkat, než laciná, čistá sama ob
novující energie stane podstatnější součástí
našich zdrojů.
tisíciletí Kr. sloupového mlýna
se větrem otáčela celá budova (musela
ovšem být dřevěná spočívala silném cent
rálním nosném sloupu). Důmyslná sousta
va hrází, nimiž byla pomocí energie větru
přečerpávána voda moře, umožnila podstat
né zvětšení rozlohy země, jejíž značná část se
nalézá níže než mořská hladina. Zmínili jsme už
0 jejím vlivu vodní dopravě, ale stejně tak
se soudí, stála zrodu větrných mlýnů
